TASS: Ukrajina má možné řešení otázky uznání území Krymu a Doněcké a Luganské lidové republiky (DLR a LLR), řekl v úterý ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj v rozhovoru pro televizi ABC. "Je to další ultimátum a my na ultimáta nejsme připraveni. Ale máme možné řešení rezoluce pro tyto (....) klíčové body," řekl Zelenskyj v odpovědi na otázku, zda Kyjev nadále odmítá požadavky Moskvy - uznání Krymu, DLR a LLR a také odmítnutí vstupu Ukrajiny do NATO. "To, co je třeba udělat, je, aby (ruský) prezident Putin začal jednat," dodal ukrajinský vůdce. Zaměřil se na otázku ohledně možnosti Kyjeva uznat Krym jako součást Ruska a nezávislost dvou samozvaných lidových republik, Zelenskyj upozornil, že "je to obtížnější než je prostě uznat".
Ruský prezident Vladimir Putin 24. února v televizním projevu uvedl, že v reakci na žádost představitelů donbaských republik přijal rozhodnutí o provedení zvláštní vojenské operace. Ruská hlava státu zdůraznila, že Moskva nemá v plánu okupovat ukrajinská území.

Evropská komise plánuje v letošním roce snížit závislost Evropské unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost a ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a rozšířením čisté energie. Za realizaci těchto plánů budou z velké části zodpovědné vlády jednotlivých států. Vyplývá to z dnešního prohlášení EK.

Ruská invaze na Ukrajinu minulý měsíc způsobila revizi energetických priorit 27 členských zemí EU. Rusko se na dodávkách zemního plynu do unie podílí zhruba 40 procenty, napsala agentura Reuters.

Nizozemsko pošle na Slovensko na žádost NATO rakety Patriot a 150 vojáků na jejich obsluhu, oznámila dnes nizozemská ministryně obrany Kasja Ollongrenová. Informoval o tom deník De Telegraaf. Na protivzdušné obraně Slovenska se Nizozemsko bude podílet spolu s Německem v rámci mise Severoatlantické aliance, která posiluje své východní křídlo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď příchod německých a nizozemských vojáků se systémem Patriot potvrdil už 26. února. „Zatím nevidíme začátek konce této války,“ řekla Ollongrenová. „Přijali jsme zásadní rozhodnutí, že spolu s Němci zajistíme na Slovensku protivzdušnou obranu. Je to opravdu nutné kvůli hrozbě, kterou právě zažíváme,“ sdělila ministryně deníku De Telegraaf.

Definitivní rozhodnutí padne příští týden, na Slovensko by vojáci mohli vyrazit v dubnu. V současné době probíhají logistické přípravy na rozmístění raket protivzdušné obrany pod německým vedením, uvedla agentura DPA.

CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) pozastavuje Rusku status pozorovatele.

Na ruskou invazi na Ukrajinu podporovanou Běloruskem zareagovala i Mezinárodní házenkářská federace (IHF). Ze všech svých akcí vyloučila ruské a běloruské týmy, funkcionáře, rozhodčí a další zástupce. Ruské reprezentace tak přijdou o účast na letošních světových šampionátech juniorek a kadetek i mistrovství světa mužů v plážové házené.

„Rozhodnutí je v souladu s doporučením Mezinárodního olympijského výboru a potvrzuje rozhodnutí přijaté Evropskou házenkářskou federací, které se tímto rozšíří na globální úroveň,“ uvedla IHF na svém webu.

Boje na Ukrajině si od 24. února vyžádaly 474 obětí na životech mezi civilisty, dalších 861 lidí bylo zraněno. Informoval o tom dnes v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Podle něj lze předpokládat, že bilance strmě poroste, protože se ověřují informace o stovkách dalších civilních obětí například ve městech Mariupol a Volnovacha. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová dnes oznámila, že při bojích zemřelo nejméně 41 dětí.

„Neuplyne ani den bez toho, aby přišly zprávy o desítkách dalších civilních obětí, které jsou důsledkem nevybíravého bombardování a ostřelování obytných oblastí ve velkých ukrajinský městech,“ řekla ukrajinská vyslankyně při Radě OSN pro lidská práva Jevhenija Filipenková.

Ukrajinci se vzdali ambice vstoupit do Severoatlantické aliance a jsou ochotni hledat kompromis ohledně statutu Krymu a separatistických regionů na východě země. V rozhovoru pro stanici ABC News to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dal tak najevo, že poslední požadavky Moskvy nejsou podle Kyjeva úplně nepřijatelné.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na twitteru to po dnešním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala.

O situaci na Ukrajině nejprve jednali samostatně premiéři zemí V4. Ruská válečná agrese v zemi se podle Fialy středoevropského společenství bezprostředně dotýká, napsal na twitteru. Po společném jednání s Johnsonem se shodli i na dalším posilování spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Německý kancléř Olaf Scholz se dnes na videokonferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem shodli, že podpoří všechna jednání o diplomatickém řešení války na Ukrajině. Novinářům to sdělil Scholzův tiskový mluvčí Steffen Hebestreit. Konkrétní kroky, jak podpora mírových jednání bude vypadat, ale Berlín nezmínil.

"Kvůli koordinaci dalších snah o ukončení konfliktu budou ministerstva zahraničí Německa, Francie a Číny úzce spolupracovat," řekl Hebestreit.