INTERFAX.RU -V rámci "druhé vlny" emigrace IT specialistů může v dubnu Rusko opustit 70-100 tisíc lidí, předpověděla to Ruská asociace elektronických komunikací (RAEK).
"První vlna - 50-70 tisíc lidí už odešlo. Jediné, co brzdí druhou vlnu, je to, že jízdenky jsou tam drahé, bydlení podražilo, na Rusy nikdo nečeká a neexistuje finanční konektivita, není možné provádět transakce. Ale druhá vlna určitě přijde, podle naší prognózy odejde v dubnu 70 až 100 tisíc lidí. Jde pouze o IT pracovníky", - řekl v úterý na zasedání "Rozvoj IT průmyslu pod sankcemi" ve Státní dumě šéf RAEK Sergej Plugotarenko.

Vzhledem k odlivu IT specialistů připravilo ministerstvo financí opatření na podporu IT průmyslu. V rámci nového balíčku opatření budou všechny IT firmy na tři roky osvobozeny od daně z příjmu a kontrol a jejich zaměstnanci, kteří se podílejí na vývoji softwaru, nebudou muset narukovat do armády.

(ČTK) Spojené státy a NATO se domnívají, že Bělorusko by se mohlo brzy na straně Ruska zapojit do války na Ukrajině a běloruský režim už podniká kroky k útoku na svého souseda, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že ke vpádu na ukrajinské území je připravených 5000 běloruských vojáků.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin potřebuje podporu, a to jakoukoliv," cituje CNN nejmenovaného činitele. Nejmenovaný zdroj z běloruské opozice řekl, že bojové jednotky jsou připraveny už za několik dnů vstoupit na ukrajinské území. Podle něho by to ale mělo hlavně geopolitický význam vzhledem k tomu, že do konfliktu by se zapojila další země.

Podle nejmenovaného činitele ze zpravodajských služeb NATO se aliance domnívá, že vláda v Minsku "připravuje okolnosti, které by ospravedlnily útok proti Ukrajině".

Rusko invazi na Ukrajinu podniklo částečně z běloruského území, kde před jejím zahájením mělo rozmístěné tisíce vojáků. Bělorusko následně změnilo svoji ústavu tak, aby na jeho území mohly trvale přebývat ruské jednotky a směly tam být rozmístěny jaderné zbraně.

BBC: Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že evropské sankce vůči Rusku by mohly být "nikoli krátkodobým opatřením, ale dlouhodobým konfliktem".
Na tiskové konferenci v Berlíně zdůraznil, že Německo musí "co nejrychleji" a "v co největší intenzitě" přestat být závislé na dovozu uhlí, plynu a ropy z Ruska.
"Evropa spolu se svými přáteli zahájila nejtvrdší sankce, jaké kdy byly proti tak velké zemi zavedeny. A ukazují, že mají dopad," řekl.
"Součástí toho je také přemýšlení o nástrojích, které mají tento účinek na agresora, ale zároveň mají minimální dopady na možnosti ekonomického rozvoje doma, a že tyto sankce můžeme dodržovat."

(ČTK) Spojené státy od pátečního telefonátu amerického prezidenta Joea Bidena s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem neviděly, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Dnes to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

"Nemohu dělat předpovědi do budoucna. Mohu vám ale říct, že jsme od těch jednání nebo od prezidentova hovoru se Sim nezaznamenali, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Je to samozřejmě něco, co pečlivě sledujeme," řekl Sullivan novinářům. Dodal, že Biden dal svému čínskému protějšku jasně najevo, jaké by poskytnutí vojenského vybavení Rusku mělo pro Čínu důsledky, což čínská strana pochopila.

Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila.

(ČTK) Ruské ozbrojené síly při invazi na Ukrajinu podle americké vlády nadále čelí logistickým problémům, píše agentura DPA s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Pentagonu. Ten uvedl, že ruská armáda se potýká nejen s nedostatkem jídla a paliva, ale také s tím, že někteří její vojáci museli být staženi kvůli omrzlinám, které se u nich projevily v důsledku nevhodného vybavení.

"Dostali jsme informace, že někteří (ruští) vojáci skutečně utrpěli omrzliny a byli staženi z boje," citovala zdroj DPA. Obdobnou zprávu patrně od téhož zdroje přináší zpravodajský web CNN.

TASS: Hlavním cílem ruských ozbrojených sil v Mariupolu je vyčistit město od nacionalistických jednotek, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterním rozhovoru pro CNN. "Strategickým cílem je vyčistit Mariupol od nacionalistických oddílů, které jsou tam a v silně krytém prostředí," vysvětlil Peskov, který hovořil anglicky. Zdůraznil, že nacionalisté "prostě nepouštějí lidi z města" a používají civilisty "jako štít". Za falešná označil také tvrzení, která šíří západní média, o "pracovních táborech" v Rusku pro uprchlíky z Ukrajiny. Nežijeme "v podmínkách vojenské operace, žijeme v těžké informační válce falešných informací", zdůraznil Peskov.

CNN: Dohoda o příměří na Ukrajině není v dohledu, uvedl Elysejský palác ve svém prohlášení poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý odděleně hovořil se svými ruskými a ukrajinskými protějšky.
"Prozatím neexistuje žádná dohoda, ale prezident [Macron] je i nadále přesvědčen o nutnosti pokračovat v úsilí," uvádí se v prohlášení.
"Neexistuje jiné východisko než příměří a jednání v dobré víře mezi Ruskem a Ukrajinou," dodalo.
Telefonát mezi Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem trval podle Elysejského paláce jednu hodinu.

CNN: Putinův mluvčí odmítl vyloučit použití jaderných zbraní, pokud by Rusko čelilo "existenční hrozbě".
V úterním rozhovoru s Christiane Amanpourovou ze CNN Dmitrij Peskov opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko zvažovalo použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva považuje za "existenční hrozbu". Na otázku, za jakých podmínek by Putin použil ruský jaderný potenciál, Peskov odpověděl, že "pokud to bude existenční hrozba pro naši zemi, pak k tomu může dojít".
Na otázku, co si Putin myslí, že zatím na Ukrajině dosáhl, Peskov odpověděl: "No, především zatím ještě ne. Zatím toho nedosáhl."
Mluvčí rovněž tvrdil, že "speciální vojenská operace" - oficiální kremelský eufemismus pro ruskou invazi na Ukrajině - "probíhá přísně v souladu s plány a cíli, které byly stanoveny předem".

BBC: Ruská média informují, že Vladimir Putin telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Rozhovor iniciovala Francie, uvedla státní tisková agentura Ria Novosti. Agentura Interfax uvedla, že v telefonátu oba lídři jednali o mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzská vláda tuto informaci nepotvrdila, oba lídři však před ruskou invazí na Ukrajinu i po ní vedli několik dlouhých telefonátů.

Francie zatím vydala přes 10 500 povolení k dočasnému pobytu uprchlíkům z Ukrajiny. Podle agentury AFP to dnes oznámil premiér Jean Castex. Celkově podle něj vstoupilo do Francie na 26 000 ukrajinských utečenců, z nichž někteří našli ubytování u příbuzných či přátel, nebo pokračovali v cestě do jiných zemí.