Rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se zpravodajem Michalem Kubalem sledovalo v pondělí po 20:15 na zpravodajské stanici ČT24 v průměru 223.000 diváků starších 15 let, tedy asi 5,3 procenta všech lidí u televizních obrazovek. Je to zároveň zhruba dvojnásobek současné běžné sledovanosti kanálu po invazi Ruska na Ukrajinu. Vyplývá to z údajů České televize.

Odborné lékařské společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny. Upozorňují v něm na nemoci, které se v zemi vyskytují častěji než v ČR, například tuberkulózu, spalničky, dětskou obrnu nebo HIV. Stanovisko zveřejnila Česká lékařská komora. Zástupci praktických lékařů a nemocnic v předchozích dnech uvedli, že prozatím uprchlíci vyhledávají zdravotnická zařízení zejména s běžnými nemocemi, které často souvisí s jejich cestou z Ruskem okupované vlasti. Potýkají se například s nachlazením nebo střevními infekcemi.

Dvojnásobný olympijský šampion Vasilij Lomačenko nebude v červnu v Melbourne boxovat s Georgem Kambososem ve sjednocovacím zápase o tituly v lehké váze. Ukrajinský reprezentant dal přednost obraně vlasti před ruskou invazí.

Lomačenko se po vojenském útoku připojil k aktivním zálohám a i když už pro zápas s Kambososem uzavřel smlouvu, rozhodl se zůstat na Ukrajině. O jeho rozhodnutí informoval v rozhovoru pro server ESPN promotér Lou DiBella.

Nouzový stav má dopad na občany, přestože vláda tvrdí opak. Opoziční hnutí SPD tudíž nepodpoří jeho prodloužení ve Sněmovně, uvedl na dnešní tiskové konferenci místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral. O prodloužení nouzového stavu kvůli migraci z Ukrajiny napadené Ruskem požádá vicepremiér a šéf ústředního krizového štábu Vít Rakušan (STAN) vládu ve středu.

Českým obcím zůstalo podle dokumentu Svazu města a obcí v uzavřené Sberbank CZ 2,53 miliardy korun, 672 milionů korun přitom mohly vybrat bez výpovědní lhůty. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Připomněl, že přes 2,5 miliardy zůstává v bance, která má vazby na Rusko, také pěti krajským úřadům.

Podle serveru zástupci Svazu měst a obcí budou situaci ve čtvrtek řešit s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).

„Budeme žádat o možnost finanční pomoci obcím, které se dostaly do zjevných problémů a potřebují překlenout finance. Daleko důležitější pak bude dosáhnout maximální snahy o to, aby se zadržené finanční prostředky mohly co nejdříve vrátit obcím a krajům,“ řekl webu ke schůzce s ministrem předseda svazu František Lukl a doplnil, že svaz zároveň zaslal starostům postižených obcí pokyny ohledně dalšího postupu.

Úřad práce v Olomouckém kraji eviduje k závěru minulého týdne 168 žádostí uprchlíků z Ukrajiny o povolení k zaměstnání. Zároveň registruje 135 zájemců o práci z řad lidí, kteří do kraje uprchli před válečným konfliktem na Ukrajině. Na dotaz ČTK to dnes řekl analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

V Ústeckém kraji je zhruba 10 600 uprchlíků z Ukrajiny. Krajským asistenčním centrem pomoci v Ústí nad Labem jich k půlnoci prošlo na 7800, z toho prostřednictvím hasičů se 1536 ubytovalo. Místo se našlo i pro děti se zdravotním postižením, které opustily dětský domov na Ukrajině. Počet nově příchozích v posledních dnech klesá. Po zasedání krajského krizového štábu to ČTK a Českému rozhlasu řekl ředitel Hasičského záchranného štábu Ústeckého kraje Roman Vyskočil.

Na faře evangelického kostela v Pečkách na Kolínsku zatím žije sedm uprchlíků z Ukrajiny. K ženám a dětem, které přišly ze Lvova a Oděsy, mají přibýt další. Na jiných místech v Pečkách s necelými 5000 obyvateli už ubytovali zhruba 120 ukrajinských uprchlíků, převážně v soukromém ubytování. ČTK to sdělila starostka Alena Švejnohová.

„Kapacity města jsme vyčerpali, ještě přebudováváme na ubytování kulturní místnost v našem pečovatelském domě, ale většinu míst nabídli lidé,“ řekla Švejnohová. Mezi běženci převažují děti. V místní základní škole už se jich několik učí a přibydou další. Škola chce využít zvláštní zákon, který umožní zvýšení kapacity bez stanoviska hygieniků či stavebního úřadu. Jeden z ukrajinských chlapců, který je nevidomý, dojíždí do speciální školy v Praze.

S velkými obavami se vydaly na cestu čtyři studentky ze Lvova a jedna z Charkova, které po vypuknutí války na Ukrajině přijely studovat na zlínskou Univerzitu Tomáše Bati. „Moc jsem se bála, nevěděla jsem, co mám čekat, a bála jsem se odjíždět z domova,“ řekla dnes novinářům Anastasia, která na lvovské akademii studovala současné umění, ve Zlíně se zabývá fotografií.

„Lvovská akademie nám nabídla dokončit semestr na nějaké evropské univerzitě, protože nebylo jasné, kdy to vše u nás skončí a jestli bude možné pokračovat ve studiu,“ uvedla Anastasia. Skupina čtyř studentek nebyla první, která ze Lvova odjela, před nimi odešlo asi 50 studentů na různé univerzity. Odjeli například do Polska, na Slovensko, do Litvy, Estonska či Francie. Odjezd byl pro Anastasii náročný. „Rodiče žijí v oblasti Oděsy. Trvali na tom, abych odjela, aby se o mě nemuseli strachovat,“ uvedla Anastasia.

Správa železnic (SŽ) poskytla Národnímu asistenčnímu centru pomoci Ukrajině seznam 29 bytů po celé ČR, kde je možné okamžitě ubytovat ukrajinské uprchlíky. Ve spolupráci s krajskými centry se už minulý víkend podařilo ubytovat 23 lidí, především v Karlových Varech a také v Sezimově Ústí na Táborsku. ČTK to dnes řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.