O zprostředkování mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se snaží i Liga arabských států (LAS). Pět členských zemí této organizace vyslalo dnes do Moskvy ministry zahraničí, aby o ukončení války na Ukrajině jednali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. V úterý se mají šéfové diplomacií těchto pěti států setkat v Polsku s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Informovala o tom agentura AP.

České Budějovice umístí děti uprchlíků z Ukrajiny do všech 16 základních škol, které zřizuje město. Zatím ukrajinští žáci, kteří v posledních týdnech utekli ze své země kvůli válečnému konfliktu, většinou navštěvovali jen základní školu Máj I a Nová. ČTK to řekla mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Welzlová.

V tomto týdnu začne do škol ve městě chodit 109 ukrajinských dětí. „Například 5. dubna přivítají 13 dětí běženců v ZŠ Bezdrevská, o den později v Dukelské, Matici školské a na Máji, v úterý 12. dubna ve školách Oskara Nedbala a Pohůrecká,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Tomáš Chovanec (hnutí Občané pro Budějovice).

Policie vyšetřuje 11 případů souvisejících s ukrajinskou krizí, u zhruba 150 dalších zahájila úkony trestního řízení. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to dnes řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na policii podle ministra lidé dali zhruba 530 podání, 304 z nich bylo vyřešeno. Nenávistných projevů a schvalování ruské agrese se týká 45 případů. Většina zbylých případů souvisí s majetkovou trestnou činností, dodal Rakušan.

„Celková čísla kriminality, a to je velký úspěch celého procesu v současné době, nevybočují z dlouhodobého normálu a z meziročního srovnání,“ řekl ministr.

Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného východoukrajinského města Mariupol. Týmu organizace se do města na břehu Azovského moře nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.

Pět moravskoslezských pěveckých sborů se spojilo a připravují společně charitativní koncert. Výtěžek chtějí věnovat na pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou. Koncert se uskuteční 10. dubna v prostorách Evangelického Kristova kostela na Husově náměstí v Ostravě. Do programu se zapojí 100 lidí. Za pořadatele to dnes ČTK řekl Jakub Kotzot.

Litva se kvůli ruské agresi vůči Ukrajině rozhodla snížit úroveň svých diplomatických vztahů s Ruskem. Na internetových stránkách svého úřadu o tom dnes informoval litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Oznámil, že ruský velvyslanec bude muset opustit Litvu a z Moskvy se brzy také vrátí litevský velvyslanec v Rusku.

„Litva, která vyjadřuje plnou solidaritu s Ukrajinou a jejím lidem vystaveným bezprecedentní ruské agresi, snižuje úroveň diplomatických vztahů s Ruskem,“ sdělil šéf litevské diplomacie Landsbergis. Dodal, že Vilnius důrazně odsuzuje zvěrstva páchaná ruskými silami na okupovaných místech, včetně brutálních masakrů ve městě Buča a v dalších ukrajinských městech, jež „nepochybně budou zařazené na seznam zločinů“ spáchaných na území Evropy.

Na základních školách v Ústí nad Labem je přes 300 dětí uprchlíků před válkou na Ukrajině. Dopolední aktivity pro menší děti zajišťuje Dům dětí a mládeže. Základní i mateřské školy budou mít v červnu vyhrazené termíny pro zápisy dětí běženců. Na jednání zastupitelstva to dnes řekl náměstek primátora Michal Ševcovic (PRO Zdraví a Sport).

Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě a bez přípravy. Ochotných je na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny 59 procent podniků i s vědomím toho, že jde převážně o ženy, a to většinou s dětmi. Pětina firem se ještě rozhoduje, stejný podíl pak se zaměstnáváním uprchlíků nepočítá. Vyplývá to z březnového průzkumu pracovního portálu Profesia mezi 220 společnostmi.

Průzkum také ukázal, jaké překážky firmám brání uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat. Firmy, které uvedly, že nepočítají s jejich zaměstnáváním, pro ně v převážné většině nedokáží vytvořit pracovní místa. Potřebují zaměstnance s dobrou znalostí češtiny nebo angličtiny (36 procent), obávají se nedostatečných odborných znalostí (23 procent) a nemají zdroje na překlad a tlumočení potřebné pro nábor i zaučení (18 procent), uvedl Michal Novák z Profesia.cz.

Ukrajině je možné pomoci například dodávkou protivzdušné obrany, protiraketové techniky nebo tanků. Lídry Parlamentů Česka, Slovenska a Rakouska o tom dnes informoval předseda ukrajinské Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk. Na tiskové konferenci po jednání v Praze to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podle Pekarové Adamové je nutné vytrvat ve vojenské i humanitární podpoře Ukrajiny. Česko podle ní poskytlo vojenský materiál v hodnotě zhruba 25 milionů eur (600 milionů korun) a humanitární pomoc za asi 12 milionů eur (téměř 300 milionů korun). „Ani jedna z těchto dvou větví pomoci zdaleka nekončí,“ dodala šéfka Sněmovny.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla Ukrajině členství. Agentuře DPA a deníku Bild to řekla mluvčí Merkelové. Ta rovněž uvedla, že bývalá dlouholetá šéfka německé vlády podporuje úsilí německého kancléře Olafa Scholze i mezinárodního společenství ukončit ruskou válku a ruské barbarství na Ukrajině. Kriticky se dnes k části svých dřívějších postojů vůči Rusku vyjádřil německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

„Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová si stojí za rozhodnutími souvisejícími se summitem NATO v Bukurešti v roce 2008,“ uvedla mluvčí Merkelové. Od summitu tehdy Ukrajina s Gruzií očekávaly harmonogram jejich přijetí, NATO ale tehdy bez časového upřesnění pouze konstatovalo, že obě země se jednou členy aliance stanou.