Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské údery v Donbasu a Charkově, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské rakety zasáhly infrastrukturní cíle v centrální Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do města Buča, kde byly zavražděny stovky lidí. Přítomným novinářům řekl, že je důležité, aby celý svět viděl, co udělala ruská armáda. Rusko obvinění z masakru odmítá a označuje ho za ukrajinskou provokaci. K masakru se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který je přesvědčen, že Vladimir Putin je válečný zločinec a za dění v Buče se má zodpovídat u soudu.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace. Ukrajinské zdroje uvádějí vyšší počty mrtvých.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování. Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.
Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.
Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.
Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného města Mariupol. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.
Důležité informace:
- Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom agentura AP. Biden reagoval na masakr ve městě Buča u Kyjeva. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
- Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.
- Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
- Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, uvádí britské ministerstvo obrany. Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv.
- Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Ukrajiny již více než 4,13 milionu lidí. Na 2,437 milionu uprchlíků vstoupilo do Polska, oznámila polská pohraniční stráž.
- HWPL poslala dodávku humanitární pomoci v hodnotě přibližně 50 000 Kč do města Mariupol, které se ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.
- „Ano, je to možné,“ odpověděl papež František novinářům na otázku týkající se případné návštěvy Kyjeva. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty.
- Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba se ve Varšavě setkal s polským ministem obrany Mariuszem Błaszczakem.
-
ČEZ vyčlenil v Temelíně prostor, kde by mohl vzniknout první malý modulární reaktor v ČR
ČEZ vyčlenil v jaderné elektrárně Temelín prostor, kde může v budoucnu vzniknout první malý modulární reaktor v Česku. ČEZ o tom informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi i Holtec International, s nimiž má podepsanou smlouvu o spolupráci, sdělil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) ČTK řekl, že modulární reaktory by mohly vyřešit i závislost ČR na ruském plynu a přechod na bezemisní energetiku. V Temelíně by mohly být kolem roku 2034, dodal.
-
Podle ukrajinské energetické společnosti většina Rusů z Černobylu odešla
V areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl zůstává už jen "malé množství nepřátelských vojáků", uvedla dnes na sociálních sítích ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny. Ruské jednotky, které dříve obsadily elektrárnu, se vydaly ve dvou kolonách směrem k běloruské hranici, doplnila společnost.
-
Zastavení dodávek ruského plynu by podle náměstka Neděli prakticky nemělo řešení
Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl dnes poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.
-
Další sankce USA na Rusko, tentokrát míří na technologický sektor
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí směřujících na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Nové postihy míří na ruský technologický sektor včetně největšího ruského výrobce polovodičů firmy Mikron. Cílem nových opatření je mimo jiné podle amerického ministerstva financí zamezit možnému obcházení již existujících amerických sankcí.
-
Dánsko je připravené vyslat 800 vojáků do Lotyšska
Dánsko se chystá vyslat 800 vojáků do Lotyšska, kde se na žádost Severoatlantické aliance zapojí do jejích jednotek, a posílí tak východní křídlo aliance. Oznámila to dnes po setkání se svým lotyšským protějškem dánská premiérka Mette Frederiksenová. Nový dánský prapor má být v Pobaltí od května, jeho nasazení ale ještě musí schválit parlament.
-
SAP chce v Česku přijmout 185 ukrajinských uprchlíků
Softwarová firma SAP vytvořila náborový program pro uprchlíky z Ukrajiny, v němž chce jen v Česku přijmout 185 kvalifikovaných pracovníků. Pozice bude nabízet i v pobočkách v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Polsku a na Slovensku. Otevřené pozice zahrnují softwarové inženýrství, prodej, podporu prodeje, poradenství, lidské zdroje nebo finance. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě.
-
Trussová jednala v Dillí o obraně, po ní dorazí Lavrov
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes v Indii jednala o posílení obrany obou zemí. Podle agentury AP se Londýn snaží Indii přimět k omezení strategické závislosti na Rusku. V pátek bude v Dillí jednat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
Premiér Naréndra Módí chce navzdory ruské válce proti Ukrajině udržet vztahy s Moskvou i západními státy, píše AP. Západ je podle ní zklamán neochotou Indie odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu. Navíc je Indie do velké míry závislá na ruských vojenských dodávkách.
-
Válka na Ukrajině podle Rusnoka sníží očekávaný růst ekonomiky ČR na polovinu
Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Únorová prognóza ČNB, která je stále platná, očekává letos růst české ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Novou prognózu zveřejní ČNB na počátku května.
-
Scholz odmítá platby za ruský plyn v rublech
Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to na dnešní tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.