Snížení energetické závislosti na Rusku je otázkou bezpečnosti, řekl šéf slovenské diplomacie Ivan Korčok po dnešním jednání ministrů zahraničí a jejich zástupců z devíti členských zemí NATO ze střední a východní Evropy včetně Česka. Podle něj v zájmu záchrany Ukrajiny je v souvislosti s ruskou invazí klíčové udržení jednoty Severoatlantické aliance.

„Otázka energetiky a našeho odpojování se od Ruska je otázkou bezpečnosti. Pokud to nezačneme dělat důslednými kroky dnes a zítra, tak se to projeví na naší bezpečnosti,“ řekl Korčok po schůzce zástupců zemí takzvané bukurešťské devítky (B9), tedy států na východním křídle NATO.

Severoatlantická aliance očekává další ruské útoky na Ukrajině navzdory nedávným slovům Moskvy o stahování vojáků z okolí Kyjeva. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož se ruské jednotky pouze přeskupují, avšak dále udržují pod tlakem i ukrajinskou metropoli. Alianční země budou kvůli ruské invazi dále vojensky podporovat Ukrajinu a zároveň zvýší své obranné rozpočty, dodal šéf NATO.

Ukrajinské lidskoprávní organizace žádají od mezinárodního společenství návrat zvláštní pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na území státu napadeného ruskými vojsky. Nebo alespoň žádají pomoc této organizace místním nevládním sdružením, která monitorují válečné zločiny a jejichž členové nejsou dostatečně chráněni. Na tiskové konferenci v Praze to dnes uvedla předsedkyně lidskoprávní organizace Krymské skupiny pro lidská práva Olga Skripniková. Vrátit by se měly i další mezinárodní organizace, aby se zapojily do monitorování a humanitární pomoci, uvedla.

Britská vláda dnes oznámila rozšíření protiruských sankcí na 14 dalších subjektů včetně státních médií a jejich "propagandistů" a ruského generála Michaila Mizinceva, kterého označila jako "mariupolského řezníka". Opatření míří proti těm, kdo šíří lži o ruské invazi na Ukrajinu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Šéfka diplomacie Liz Trussová sdělila, že Londýn bude dál stupňovat tlak, aby ruský prezident Vladimir Putin "na Ukrajině prohrál".

Rusko tvrdí, že na Blízkém východě získalo zhruba 16.000 rekrutů, kteří budou bojovat po boku ruských vojáků na Ukrajině. Sociální sítě v Sýrii mezitím zaplavily nabídky na spolupráci s ruskou armádou výměnou za 7000 dolarů (154.000 Kč). Jeden bývalý syrský voják, který dostal nabídku zapojit se do války na Ukrajině, řekl arabské redakci BBC, že se stovky jeho spoluobčanů hlásí Rusům kvůli tomu, že ekonomická situace v Sýrii je velmi špatná.

Kreml dnes popíral sdělení západních politiků a rozvědek, že ruský prezident Vladimir Putin není svým okolím správně informován o skutečném průběhu války na Ukrajině a dopadech západních sankcí a že mezi ním a ruským vojenským velením proto nyní panuje napětí. Takové dohady podle Putinova mluvčího svědčí jen o tom, že ve Washingtonu ani netuší, co se děje v Kremlu, a to prý budí znepokojení.

Velvyslanectví Slovinska v Kyjevě muselo krátce po svém znovuotevření svěsit z budovy státní vlajku. Požádaly o to ukrajinské úřady, podle nichž by se ambasáda mohla stát terčem vandalského útoku. Slovinská trikolóra je totiž téměř totožná s ruskou, liší se pouze státním znakem v levém horním rohu.

Švédsko vyřadilo z basketbalové reprezentace na neurčito bývalého hráče NBA Jonase Jerebka kvůli tomu, že v době invaze ruských vojsk na Ukrajinu podepsal smlouvu s týmem CSKA Moskva.

Ženy, které uprchly před válkou na Ukrajině, budou moci v mladoboleslavské Střední průmyslové škole absolvovat kurzy IT. Ve zrekonstruované učebně výpočetní techniky zde začne v dubnu pro zhruba 50 žen nejprve kurz, který jim pomůže se začleňováním na pracovní trh, následně navážou IT kurzy. Vzdělávání pro dospělé Ukrajinky financuje nadační fond Škoda Auto, který rovněž přispěl na rekonstrukci učebny. Zájem o kurzy IT má zatím zhruba 100 žen. ČTK to dnes řekl ředitel fondu Ladislav Kučera.

Čínský ministr zahraničí Wang I podnikl minulý týden cestu po jihovýchodní Asii, při níž navštívil Pákistán a bez předchozího ohlášení také Indii, Afghánistán a Nepál. Mise šéfa čínské diplomacie proběhla v době, kdy Peking čelí kritikám USA a jejich spojenců kvůli svému ambivalentnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a snaží se získat podporu sousedních států, píše hongkongský deník South China Morning Post.