Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské údery v Donbasu a Charkově, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské rakety zasáhly infrastrukturní cíle v centrální Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do města Buča, kde byly zavražděny stovky lidí. Přítomným novinářům řekl, že je důležité, aby celý svět viděl, co udělala ruská armáda. Rusko obvinění z masakru odmítá a označuje ho za ukrajinskou provokaci. K masakru se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který je přesvědčen, že Vladimir Putin je válečný zločinec a za dění v Buče se má zodpovídat u soudu.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace. Ukrajinské zdroje uvádějí vyšší počty mrtvých.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování. Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.
Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.
Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.
Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného města Mariupol. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.
Důležité informace:
- Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom agentura AP. Biden reagoval na masakr ve městě Buča u Kyjeva. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
- Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.
- Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
- Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, uvádí britské ministerstvo obrany. Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv.
- Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Ukrajiny již více než 4,13 milionu lidí. Na 2,437 milionu uprchlíků vstoupilo do Polska, oznámila polská pohraniční stráž.
- HWPL poslala dodávku humanitární pomoci v hodnotě přibližně 50 000 Kč do města Mariupol, které se ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.
- „Ano, je to možné,“ odpověděl papež František novinářům na otázku týkající se případné návštěvy Kyjeva. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty.
- Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Polsko koupí od USA 250 tanků M1A2 Abrams
Polsko a Spojené státy dnes podepsaly smlouvu o prodeji 250 amerických tanků Abrams M1A2 polské armádě. Informovala o tom polská média. Varšava kupuje nejnovější verzi tanků, do které jsou například zabudované nové elektronické systémy. Hodnota kontraktu je asi 4,75 miliardy dolarů (105,45 miliardy korun). Prvních 28 vozů polská armáda získá letos, všechny jí má americký výrobce dodat do roku 2026.
-
Česko zřejmě dodalo Ukrajině starší tanky a bojová vozidla, armáda to ale nepotvrdila
Česká republika poslala Ukrajině podle neoficiálních informací několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP). Česká armáda i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. Česko už darovalo Ukrajině čelící ruské invazi vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.
-
Protestující v Moskvě ležel na zemi se svázanýma rukama stejně jako oběti v Buči
V ruské metropoli se odehrála akce nazvaná Buča-Moskva, napsal informační portál Cholod na svém telegramovém účtu, kde rovněž zveřejnil několik snímků. Je na nich vidět aktivista, jenž leží na různých místech hlavního města na zemi s rukama svázanýma za zády - tedy v poloze, v jaké se našli někteří zabití civilisté v ukrajinském městě Buča po tamní ruské okupaci, všímají si média.
Informací k této zjevně protestní akci je zatím poskrovnu. S odkazem na Cholod o ní informuje například stanice BBC nebo nezávislý server Meduza, všímají si jí rovněž některá ukrajinská média jako agentura Unian. Podle BBC se jednalo o akci na památku zabitých civilních obyvatel v Buči. Protestující je vyfocený na několika místech metropole, například na Starém Arbatu nebo poblíž chrámu Krista Spasitele.
-
Vraždění civilistů v Buči označila Sněmovna za válečný zločin
Vraždění lidí v Buči a v dalších ukrajinských městech ruskými silami označila Sněmovna za válečný zločin podle mezinárodního práva. Česko by se podle dnešního usnesení dolní komory mělo zapojit do příprav pro ustanovení mezinárodního soudního tribunálu pro souzení pachatelů všech zločinů spáchaných Ruskou federací na Ukrajině. Sněmovna také vyzvala k opatřením, která povedou k surovinové nezávislosti Česka a celé Evropské unie na Rusku. Usnesení podpořilo všech 153 přítomných poslanců.
"Ruská federace se dopustila zločinu agrese proti Ukrajině, rozpoutala v Evropě rozsáhlou a nikým nevyprovokovanou válku, usiluje o zničení mezinárodního pořádku založeného na pravidlech, útočí proti svobodě, liberální demokracii a západní civilizaci založené na respektování lidských a občanských práv každého jednotlivce," stojí v usnesení. Zločinem bylo podle Sněmovny i ruské obsazení Krymu a části území východní Ukrajiny před osmi lety. "Ruská federace musí nést za rozpoutání války následky, a to včetně platby reparací," uvedli poslanci.
-
Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku, chystá zákaz dovozu uhlí
Evropská komise dnes navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu ruského uhlí do Evropské unie. Cílem je také znemožnit lodním a silničním dopravcům z Ruska využívat přístavy a silnice v EU či dále omezit export důležitých produktů, z nichž má ruský režim značné příjmy. Sedmadvacítka také zmrazí obchodování se čtveřicí velkých ruských bank, na něž se dosud nevztahovaly unijní sankce. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.
-
Rusko chce podle Stoltenberga ovládnout východ a jih Ukrajiny, NATO jí dodá další zbraně
Rusko se chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny, kam v současnosti přeskupuje své síly. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož bude NATO hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu. V reakci na hromadné hroby civilistů nalezené po ruské okupaci města Buča prohlásil, že prezident Vladimir Putin je odpovědný za nejbrutálnější válečné tažení v Evropě od druhé světové války.
-
Británie spojila kyberaktivitu s ruskými zpravodajskými službami
Británie oficiálně spojila škodlivou kybernetickou aktivitu s činností ruských zpravodajských služeb. Britská vláda dnes trojici tajných služeb jmenovala ve zprávě o organizačních detailech ruských schopností v kyberprostoru. Jde o kontrarozvědnou Federální bezpečnostní službu (FSB), civilní rozvědku SVR a vojenskou zpravodajskou službu GRU.
-
Při ruském ostřelování zemřelo šest lidí v Charkovské oblasti
Za uplynulý den ruské invazní jednotky podnikly 54 útoků na město Charkov a další místa v oblasti, uvedla dnes agentura Ukrinform s odvoláním na místního gubernátora Oleha Syněhubova. Zemřelo při tom podle něj šest lidí, další jsou zranění. Ostřelování zničilo místní zoopark, zvířatům nyní hrozí utracení, informují také média.
-
Sněmovna chystá usnesení odsuzující postup ruských vojsk
Poslanci zahájí po dohodě vládní koalice s opozicí dnešní schůzi odsouzením brutálního postupu ruských vojsk na Ukrajině. Podle šéfa lidovecké frakce Marka Výborného chystají usnesení, které má posílit mandát vlády pro jednání se spojenci. Výborný novinářům řekl, že připravované usnesení hovoří i o zřízení mezinárodního zvláštního tribunálu pro zločiny na Ukrajině.
-
Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko vyhostí diplomaty
Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 70 ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že ruští diplomaté prováděli výzvědnou činnost. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod a jeho španělský kolega José Manuel Albares přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.