Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské údery v Donbasu a Charkově, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské rakety zasáhly infrastrukturní cíle v centrální Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do města Buča, kde byly zavražděny stovky lidí. Přítomným novinářům řekl, že je důležité, aby celý svět viděl, co udělala ruská armáda. Rusko obvinění z masakru odmítá a označuje ho za ukrajinskou provokaci. K masakru se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který je přesvědčen, že Vladimir Putin je válečný zločinec a za dění v Buče se má zodpovídat u soudu.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace. Ukrajinské zdroje uvádějí vyšší počty mrtvých.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování. Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.
Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.
Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.
Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného města Mariupol. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.
Důležité informace:
- Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom agentura AP. Biden reagoval na masakr ve městě Buča u Kyjeva. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
- Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.
- Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
- Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, uvádí britské ministerstvo obrany. Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv.
- Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Ukrajiny již více než 4,13 milionu lidí. Na 2,437 milionu uprchlíků vstoupilo do Polska, oznámila polská pohraniční stráž.
- HWPL poslala dodávku humanitární pomoci v hodnotě přibližně 50 000 Kč do města Mariupol, které se ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.
- „Ano, je to možné,“ odpověděl papež František novinářům na otázku týkající se případné návštěvy Kyjeva. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty.
- Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Papež by mohl jet do Polska za běženci
Vatikánská diplomacie považuje v tuto chvíli cestu papeže Františka na Ukrajinu za "velmi obtížnou" a pracuje spíše na možné návštěvě hlavy katolické církve v Polsku. Informovala o tom v pondělí argentinská agentura Télam s odvoláním na vatikánské zdroje. Papež, který je původem Argentinec, by se podle ní mohl také setkat s moskevským patriarchou Kirillem, který stojí v čele ruské pravoslavné církve a s nímž se Vatikán snaží dojednat schůzku. V pondělí na twitteru papež také napsal, že za válku na Ukrajině "můžeme všichni".
-
Pocta raketám
Dvě děti narozené v posledních dnech na Ukrajině byly podle zpráv ukrajinských médií pojmenovány po britských raketách země-vzduch. Jedná se o chlapce jménem Yan Javelin a dívku jménem Javelina.
-
Ruské centrum automobilového průmyslu ochromily sankce
Ruské město Kaluga a tamní závody zahraničních automobilek tvrdě zasáhly západní sankce uvalené v posledních týdnech na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Tisíce zaměstnanců automobilových závodů jsou momentálně bez práce a ceny potravin v obchodech rostou. Navíc je pravděpodobné, že budou následovat další sankce, píše agentura Reuters.
-
12 600 pracujících uprchlíků v Česku
Za březen začalo v Česku pracovat 12 600 lidí uprchlých z Ukrajiny a 10 000 uprchlíků se zaregistrovalo na úřadech práce, což je dokladem, že jsou v hledání zaměstnání aktivní. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). O humanitární dávku 5000 korun požádalo 162 000 uprchlíků, 154 000 ze žádostí bylo zúřadováno, doplnil. Ukrajinců prchajících před ruskou invazí je v Česku přes 300 000. Nejvíc jich je dlouhodobě v Praze. V dubnu začne pro uprchlíky fungovat systém jazykového vzdělávání. Kurzy zprostředkují úřady práce i firmy.
-
Ukrajina musí i po Buči pokračovat v jednáních s Ruskem
Nehledě na válečné zločiny, které podle Kyjeva ruské síly spáchaly ve městě Buča u Kyjeva, nemá Ukrajina jinou možnost než dál s Ruskem vyjednávat. Podle serveru RBK-Ukrajina to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ukrajinskými novináři. V Buči ukrajinské úřady, novináři a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Podle Zelenského přišlo v tomto městě na okraji Kyjeva o život nejméně 300 civilních obyvatel.
„Považujeme to za genocidu a jsme toho názoru, že (Rusové) musejí být za to všechno potrestáni. Ale i když máme tento postoj, musíme hledat možnosti setkání,“ řekl podle RBK Ukrajina Zelenskyj. Zdůraznil, že hlavní otázka podle něj je, nakolik tvrdě budou ukrajinští zástupci hájit svoji pozici u jednacího stolu, a podotkl, že mluvit právě o Buče s ruskou stranou bude složité. Moskva odmítla, že by za zabíjením civilistů v obcích v okolí Kyjeva stáli ruští vojáci.
-
Ukrajinské ztráty k 5.dubnu
Ruská armáda od začátku "zvláštní vojenské operace", jak Moskva nazývá vojenskou invazi na Ukrajinu, hlásí následující: zničení 1969 ukrajinských tanků a dalších obrněných vozidel, 214 raketometů nebo 398 bezpilotních letounů. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov dnes podle agentury TASS řekl, že ruské síly zničily také 125 letadel, 91 vrtulníků, 226 protiletadlových raketových systémů, 214 raketometů, 852 děl a minometů nebo 1873 kusů speciální vojenské techniky.
-
Ruské ztráty k 5. dubnu
Ruské síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly o zhruba 18 500 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. O růstu ztrát ukrajinských sil informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb podle agentury Interfax-Ukrajina také tvrdí, že Moskva dosud přišla mimo jiné o 676 tanků, 1858 obrněných vozidel, 150 letadel, 332 dělostřeleckých systémů, 107 raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 134 vrtulníků, 94 bezpilotních letounů, 1322 vozidel, 76 cisteren a sedm lodí nebo člunů.
Ruské ministerstvo obrany naposledy 24. března přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků.
-
Centrem v Ostravě prošlo přes 11 000 lidí
Ostravským krajským centrem pomoci Ukrajině (KACPU) dosud prošlo přes 11 000 lidí prchajících před válkou. Zatímco v prvních dnech centrum registrovalo až 900 běženců denně, nyní jsou čísla nižší. V posledních několika dnech se denní počet příchozích pohybuje průměrně kolem 150. Nabídku na zprostředkování ubytování využilo od začátku března přes 3300 lidí. ČTK to dnes řekl Petr Kůdela, mluvčí moravskoslezských hasičů, kteří provoz centra zajišťují.
-
Šest diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze
Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Na dotaz ČTK to sdělila Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Česko minulý týden vyhostilo jednoho diplomatického pracovníka. Podle Deníku N a týdeníku Respekt resort za nežádoucí osobu označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského. Proti tomu protestovala ruská strana.
-
Pomoc Ukrajině ze zlínské univerzity
V charitativním prodeji uměleckých děl a designu studentů a pedagogů Fakulty multimediálních komunikací zlínské univerzity na podporu Ukrajiny se dosud prodalo 65 děl. Výtěžek je téměř 60 000 korun, řekla dnes ČTK zástupkyně pořadatelů Vendula Gregorovičová.