Ruské jednotky se stahují ze severu Ukrajiny. Situace na východě země však zůstává velmi vážná a Rusko chystá nové vojenské údery v Donbasu a Charkově, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské rakety zasáhly infrastrukturní cíle v centrální Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do města Buča, kde byly zavražděny stovky lidí. Přítomným novinářům řekl, že je důležité, aby celý svět viděl, co udělala ruská armáda. Rusko obvinění z masakru odmítá a označuje ho za ukrajinskou provokaci. K masakru se vyjádřil i americký prezident Joe Biden, který je přesvědčen, že Vladimir Putin je válečný zločinec a za dění v Buče se má zodpovídat u soudu.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (ONCHR) potvrdil zabití 1417 civilistů, včetně 121 dětí během ruské invaze na Ukrajinu. Zraněných bylo dalších 2038 lidí, včetně 171 dětí, uvedla světová organizace. Ukrajinské zdroje uvádějí vyšší počty mrtvých.
Za hlavní příčinu smrti a zranění lidí ONCHR označila dělostřelecké a raketové ostřelování a letecké bombardování. Předchozí bilance ONCHR, zveřejněná 1. dubna, čítala nejméně 1276 obětí z řad civilistů a 1981 zraněných.
Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímek ukrajinského města Buča z 31. března, na kterém je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v areálu místního kostela svatého Ondřeje; zde se později našel masový hrob. Maxar tvrdí, že na snímku z 10. března jsou patrné zemní práce v areálu kostela, uvedla agentura Reuters a stanice BBC na svém webu s tím, že nemohly pravost snímků ověřit.
Ukrajinské jednotky osvobodily tři obce důležité pro prolomení ruského obklíčení oblastního centra, města Černihiv na severu země, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní velitelství ozbrojených sil. Obce Kolyčivka, Jahidne a Ivanivka leží u hlavní trasy na Černihiv, poznamenal list Ukrajinska pravda na svém webu. Ruské jednotky se stahují i ze Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor podle agentury Unian.
Mezinárodnímu výboru Červeného kříže se ani dnes nepodařilo evakuovat civilisty z několik týdnů obléhaného města Mariupol. Týmu organizace se do města nepodařilo dostat kvůli bezpečnostním podmínkám, řekl agentuře Reuters mluvčí MVČK Jason Straziuso. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková z blokování evakuačních snah obvinila ruské invazní jednotky.
Důležité informace:
- Americký prezident Joe Biden označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Informovala o tom agentura AP. Biden reagoval na masakr ve městě Buča u Kyjeva. Biden rovněž vyzval, aby byl Putin kvůli válečným zločinům postaven před soud.
- Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS.
- Ukrajinské úřady o víkendu oznámily, že jejich ozbrojené složky získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodily ji od Rusů.
- Ruská ofenziva se zaměřuje na Donbas na východě Ukrajiny a do oblasti míří další ruské jednotky, uvádí britské ministerstvo obrany. Ruské vzdušné síly zaútočily na Oděsu, podle Moskvy zničily rafinerii a zásobníky paliv.
- Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Ukrajiny již více než 4,13 milionu lidí. Na 2,437 milionu uprchlíků vstoupilo do Polska, oznámila polská pohraniční stráž.
- HWPL poslala dodávku humanitární pomoci v hodnotě přibližně 50 000 Kč do města Mariupol, které se ocitlo uprostřed prohlubující se humanitární katastrofy.
- „Ano, je to možné,“ odpověděl papež František novinářům na otázku týkající se případné návštěvy Kyjeva. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo označil za potentáta v zajetí nacionalistických zájmů, který podněcuje konflikty.
- Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Informovalo o tom ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE:
-
Fotografie z Buči
Ukrajinec Alex Dayrabekov utekl z Buči, když začala válka, ale zůstal v kontaktu s tamními obyvateli. Dění ve městě dokumentuje na sociálních sítích v naději, že jeho fotografie budou použity jako důkaz v pozdějších soudních procesech. "Moji sousedé - a je jich nejméně deset - přišli o své nejbližší při pokusu o evakuaci z Buči a Irpinu asi před měsícem," řekl v rozhovoru pro BBC. Na otázku, proč na Twitteru zveřejňuje snímky z Buči, odpověděl: "Musí je vidět celý svět. Pokud se svět nedozví, co se tu děje, nic se nestane. Zemřely tu tisíce lidí."
-
Předčasné porody na Ukrajině
Lékaři na Ukrajině, kde už druhým měsícem pokračuje ruská invaze, pozorují prudký nárůst počtu předčasných porodů. Porodnice v Charkově a Lvově uvádějí, že jejich počet se za několik posledních týdnů v důsledku stresu a zdravotních problémů těhotných žen zdvojnásobil nebo ztrojnásobil, napsala britská veřejnoprávní stanice BBC na svých internetových stránkách.
-
Přeskupování ruských vojsk
Další ruské jednotky se stahují Kyjeva. Invazní síly však zintenzivňují útok v separatistickém regionu Donbas na východě země, uvedl vysoký představitel americké obrany pro americký vojenský zpravodajský server Stars and Stripes. Pod podmínkou anonymity uvedl, že dvě třetiny ruských praporních taktických skupin obklopujících Kyjev se podle všeho stáhly na sever k Bělorusku.
-
Pomoc uprchlíkům
Centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v Praze odbavilo v pondělí 955 lidí, zhruba o 400 méně než před týdnem. V porovnání s nedělí je to asi o 200 víc. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pomohlo centrum více než 65.600 běžencům. Na twitteru o tom dnes informovali pražští hasiči. Středisko v Kongresovém centru Praha je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.
"V pondělí bylo v Praze odbaveno 955 osob, ubytování bylo zajištěno pro 60 osob. K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 72 osob. Celkem na KACPU PRAHA bylo od začátku odbaveno 65.642 osob," uvedli hasiči.
-
Rusové zřejmě chystají další úder
Ruská armáda přeskupuje síly a soustředí své úsilí na přípravu útočné operace na východě Ukrajiny, uvedl dnes ráno generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Cílem je podle něj získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti. Invazní jednotky pokračují v blokování Charkova a podnikají masivní dělostřelecké a letecké útoky na už několik týdnů obléhaný Mariupol, uvádí velení ukrajinské armády.
Konstatuje zároveň, že pozoruje pohyb kolon zbraní a vojenské techniky přes území Běloruska směrem k tamním železničním stanicím ve městech Homel, Jelsk a Mazyr, kde má být vše naloženo na vlakové soupravy. "Značná část letadel a vrtulníků vzdušných sil armády Ruské federace byla přemístěna z letišť v Běloruské republice na území Ruska," píše se ve zprávě.
-
Čína vyzývá k ukončení války na Ukrajině
Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou opět vyzval Kyjev, aby jednal o ukončení konfliktu na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Telefonát, který se podle Pekingu uskutečnil v pondělí na žádost Ukrajiny, byl prvním rozhovorem mezi čelnými představiteli obou zemí od 1. března. Kuleba tehdy požádal Peking, aby využil svých vztahů s Moskvou k zastavení ruské invaze, informovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
"Války nakonec skončí. Klíčové je, jak reflektovat bolest, udržet trvalou bezpečnost v Evropě a vytvořit vyvážený, účinný a udržitelný evropský bezpečnostní mechanismus," uvedl Wang I podle prohlášení ministerstva. "Čína je v tomto ohledu připravena hrát konstruktivní roli z objektivní pozice," dodal šéf čínské diplomacie.
-
Rada OSN pro lidská práva bez Ruska
V Radě OSN pro lidská práva by pro Rusko nemělo být místo, uvedl na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. O pozastavení ruského členství již usilují Spojené státy s partnery, mimo jiné kvůli zprávám z Buči, kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters oznámil, že dnes prostřednictvím videa promluví k Radě bezpečnosti OSN, kde mají být hlavním tématem události v Buče. Dodal, že podle něj budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.
"Mluvil jsem s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem o současné bezpečnostní situaci a masakru v Buče," uvedl Kuleba na svém twitterovém účtu. "Zdůraznil jsem, že Ukrajina využije všechny dostupné mechanismy OSN ke shromáždění důkazů a pohnání ruských válečných zločinců k odpovědnosti. V Radě OSN pro lidská práva není pro Rusko místo," dodal šéf ukrajinské diplomacie.
-
Pomoc pro ukrajinské děti
Evropský parlament dnes bude jednat o pomoci Evropské unie pro děti a dospívající prchající před válkou na Ukrajině. Odpoledne europoslanci povedou rozpravu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o prvních dvou letech jejího mandátu a budou se ptát šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella na bezpečnostní a obranné plány bloku.
-
Biden chce Putina za Buču poslat před soud, Evropané vypovídají ruské diplomaty
Nález stovek mrtvých civilistů v okolí Kyjeva v místech, kde předtím byla ruská vojska, vedl dnes k přijetí dalších kroků proti Rusku a může se stát jedním ze zlomových okamžiků války na Ukrajině. Washington vyzval k dalším sankcím, Berlín a Paříž se rozhodly vyhostit desítky ruských diplomatů a stejně jako další země požadují vyšetření zločinů, o nichž politici mluví jako válečných nebo jako o genocidě. Moskva tvrdí, že jde o provokaci a reaguje mimo jiné ztížením cestování do Ruska. Útoky ruských jednotek se očekávají v dalších částech Ukrajiny.
Ukrajinské úřady i svědci tvrdí, že ruští vojáci v Buče, kterou dnes navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zabili stovky civilistů. Na satelitních snímcích americké společnosti Maxar z konce března je patrný asi 15 metrů dlouhý příkop v místech, kde se později našel masový hrob. Další těla zastřelených, některá nich s rukama svázanýma za zády, ležela na ulicích. Podle Kyjeva se zatím v okolí metropole našlo 410 zabitých civilistů. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k vyšetřování Mezinárodní trestní soud (ICC).
-
Francie vyhostí 35 ruských diplomatů
Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je "součástí evropské iniciativy" a "naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů". Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.