Rusové srovnali se zemí divadlo v Mariupolu FOTO: Ministerstvo zahraničí Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo zahraničí Ukrajiny / se souhlasem
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani na jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i pro země, které je přijímají.
„Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.
Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí, a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena „rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi“.
Lídři zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do Unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.
Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.
Důležité informace:
- Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
- Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE.
-
Ukrajinci osvobodili východní předměstí Charkova
Olchovka a Mala Rogan - dvě východní předměstí Charkova byly dnes podle poslankyně Iriny Geraščenkové osvobozeny ukrajinskou armádou.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1507471467948171265
-
Za „zetko“ v Německu přijde trest
V Německu může být použití symbolu "Z" pokutováno. Veřejné používání tohoto symbolu na podporu ruské agrese proti Ukrajině může představovat trestný čin.
https://twitter.com/nexta_tv/status/1507461884609548295
-
Putin podepsal zákon hrozící až 15 roky za lživé zprávy o státních orgánech
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal nově přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za lživé zprávy o činnosti ruských státních orgánů působících v zahraničí při ochraně zájmů země a jejích občanů. Uvedla to večer ruská média.
-
Macron: Francie, Turecko a Řecko se pokusí o operaci s cílem evakuovat Mariupol
Francie, Turecko a Řecko se v několika příštích dnech pokusí prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat obléhané město Mariupol na jihu Ukrajiny. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr druhého jednacího dne summitu EU v Bruselu. Macron bude v následujících hodinách o této záležitosti jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura AFP.
„Společně s Tureckem a Řeckem zahájíme humanitární operaci, abychom evakuovali všechny, kdo si přejí opustit Mariupol,“ řekl na tiskové konferenci Macron. Dodal, že s Putinem krok proberev příštích 48 až 72 hodinách.
-
Summit EU schválil společnou obrannou strategii ovlivněnou ruskou invazí
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes odsouhlasili novou společnou obrannou strategii, která v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu počítá s výrazným zvýšením vojenských výdajů. Součástí schváleného plánu je vytvoření brigády rychlé reakce o síle až 5000 vojáků a navýšení společných investic do vojenských inovací. Summit pověřil Evropskou komisi, aby do května identifikovala slabá místa unijní obrany, která je potřeba posílit.
EU chce také více spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, kterou za základ své obrany považuje značná část unijních států včetně Česka.
-
Na domech Rusů protestujících proti válce se objevily nálepky: Tady žije zrádce
V Kaliningradu, nejzápadnější výspě Ruska na březích Baltu, se na domech, kde žijí dříve zadržení účastníci protiválečných protestů, objevily nálepky s nápisem „Tady žije zrádce“. Informovala o tom ruská redakce BBC.
-
Summit EU se shodl na společných nákupech plynu i povinném plnění zásobníků
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. Po skončení dnešního druhého dne summitu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů sice summit neschválil, komise však podle své šéfky do května prověří možnosti oddělení ceny plynu a elektřiny, o něž tyto státy rovněž usilovaly. Lídři se podle ní navíc shodli na zavedení zvláštního energetického režimu pro Španělsko a Portugalsko.
„Místo abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru nyní spojíme svou poptávku,“ ocenila dohodu summitu na společných nákupech von der Leyenová. Španělský premiér Pedro Sánchez, který podle diplomatů hrozil zablokováním závěrů v případě odmítnutí požadavků na výraznější společné kroky, dohodu summitu ocenil.
https://twitter.com/vonderleyen/status/1507427080228769792
-
Ukrajina, Litva a Polsko vytvořily společný tým pro vyšetřování ruských válečných zločinů
Generální prokurátoři tří zemí podepsali dohodu o společné práci na shromažďování, uchovávání a výměně důkazů o ruských válečných zločinech, uvedla generální prokurátorka Iryna Venediktová. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
-
Zelenskyj telefonoval s Erdoganem
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Projednali situaci na Ukrajině a stav jednání mezi Kyjevem a Moskvou. S odvoláním na Erdoganův úřad to uvedla agentura Reuters.
Erdogan ukrajinskému prezidentovi řekl, že tento týden na summitu NATO zdůraznil svou podporu územní celistvosti Ukrajiny. V bilaterálních rozhovorech během jednání také hovořil o diplomatickém úsilí, které Turecko v tomto ohledu vyvinulo.
-
Rusové ostřelovali velitelství ukrajinského letectva
Rusko dnes ostřelovalo střelami s plochou dráhou letu velitelství ukrajinského letectva ve městě Vinnycja, které leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Několik budov bylo poškozeno, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na sdělení této složky ozbrojených sil. O případných obětech či raněných nejsou informace, ukrajinská strana ale své ztráty neoznamuje. "Ruští okupanti dnes podnikli útok na velitelství vzdušných sil Ukrajiny. Rusové vypustili celkem šest střel s plochou dráhou letu. Část z nich sestřelila protivzdušná obrana. Ostatní zasáhly několik budov a vážně poničily infrastrukturu," uvedlo velitelství letectva. Dodalo, že následky útoku se upřesňují.
