Švédská streamovací platforma Spotify dnes oznámila, že pozastaví poskytování svých služeb v Rusku. Odůvodnila to novými ruskými zákony, které tvrdě trestají kritiku úřadů a armády, uvedla agentura Reuters. Spotify již dříve uzavřela svou kancelář v Moskvě kvůli „nevyprovokovanému útoku na Ukrajinu“ ze strany Ruska.

Spojené státy se domnívají, že se Rusko nyní soustředí na východoukrajinský Donbas místo metropole Kyjeva, aby si vybudovalo silnější vyjednávací pozici a odstřihlo ukrajinské vojáky na východě od zbytku země. S odkazem na nejmenovaného představitele amerického ministerstva obrany to napsala agentura Reuters.

V čele obnovené diplomatické mise Slovinska v Kyjevě bude vojenský důstojník. Informovala o tom agentura STA s odvoláním na informovaný zdroj z ministerstva zahraničí v Lublani, které tak potvrdilo předchozí spekulace slovinských médií.

Rusové se zmocnili starostů 14 ukrajinských měst. Osvobození těchto rukojmích se řeší na mezinárodní úrovni, uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Veřeščuková. Vicepremiérka podle agentury Unian upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky.

„Do Maďarska na setkání ministrů obrany V4 osobně nepojedu. Příští týden mají volby a není správné, abych se tam podílela na kampani,“ napsala ministryně Černochová (ODS) na twitter. Doplnila také, že vždycky Visegrádskou skupinu podporovala a velmi ji mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev.

O humanitární dávku pět tisíc korun pro ukrajinské uprchlíky v Česku požádalo od pondělního zavedení této pomoci zatím asi 60 tisíc lidí. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Předtím byla lidem prchajícím z Ukrajiny před ruskou invazí k dispozici nižší dávka jednorázové mimořádné okamžité pomoci. O tu podle ministerstva požádalo přibližně 120 tisíc lidí.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) prověřuje zprávy o útocích na Ukrajině, které by mohly být válečnými zločiny. Uvedla to dnes Matilda Bognerová z OHCHR, která vede monitorovací misi úřadu na Ukrajině. Jako příklad zmínila nedávné útoky na školy v Černihivu nebo zničení nemocnice v Mariupolu.

„Rozsah civilních obětí a ničení civilních objektů silně naznačuje, že jsou porušovány zásady rozlišování, přiměřenosti, pravidlo o preventivních opatřeních a také zákaz nerozlišujících útoků (mezi civilními a vojenskými objekty či lidmi),“ uvedla Bognerová. Upozornila, že vojenské síly používají výbušné zbraně s plošným účinkem v obydlených oblastech nebo v jejich blízkosti – včetně raket, dělostřeleckých granátů či náletů.

Britský premiér Boris Johnson si dnes téměř hodinu telefonoval s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Lídři spolu hovořili „otevřeně a upřímně“, prodiskutovali i situaci na Ukrajině, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Downing Street. Čína je považována za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy. Peking se nedávno na Valném shromážděním OSN zdržel při hlasování o rezoluci, která odsuzovala ruský útok proti Ukrajině. „Vedoucí představitelé jednali o řadě otázek společného zájmu, včetně situace na Ukrajině. Jednalo se o upřímný a otevřený rozhovor, který trval téměř hodinu. Dohodli se, že spolu brzy znovu promluví,“ uvádí se v prohlášení.

https://twitter.com/JoeBiden/status/1507378087239036930

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes popřel tvrzení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že Ukrajina je prý ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v Severoatlantické alianci a uznat ruštinu za druhý státní jazyk. „Žádná shoda s Ruskem ve čtyřech bodech zmíněných tureckým prezidentem nepanuje,“ řekl ministr Kuleba listu Ukrajinska pravda. „Jediným státním jazykem na Ukrajině je a bude ukrajinština. A vůbec klasifikace klíčových témat rozhovorů na čtyři či jiný počet bodů je nekorektní,“ dodal.