Ruský velvyslanec v Itálii Sergej Razov podal stížnost na italský deník La Stampa kvůli článku o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Deník v úterý vydal článek zmiňující názor, že pro některé by mohlo být krajním řešením války na Ukrajině zabití Putina. Razov text považuje za porušení novinářské etiky a morálky. Deník velvyslancovo obvinění odmítl, informovala agentura Reuters.

Autorka ságy o kouzelnickém učni Harrym Potterovi J. K. Rowlingová se dnes ohradila proti slovům ruského prezidenta Vladimira Putina. Vůdce Kremlu prohlásil, že Západ se snaží „zrušit“ Rusko a ruskou kulturu kvůli jeho tradičním postojům, stejně jako se distancoval od Rowlingové kvůli jejím názorům na transgenderové osoby. Podle Rowlingové není Putin nejlepším kritikem západních poměrů, vzhledem k tomu, že vraždí, tráví a vězní své oponenty. Informoval o tom list The Times.

Putin dnes na shromáždění ruských umělců odsoudil západní „kulturu rušení“ (cancel culture), která se podle něj nyní snaží zlikvidovat ruský příspěvek ke kulturnímu kánonu. Jako kultura rušení jsou někdy označovány případy, kdy známí lidé čelí postihům či útokům po vyjádření kontroverzních názorů. „Nedávno zrušili Joanne Rowlingovou. Dětská autorka, jejíž knihy vycházejí po celém světě, upadla v nemilost příznivců takzvaných genderových svobod jen proto, že nevyhověla požadavkům genderových práv. Dnes se snaží zrušit tisíciletou zemi,“ řekl Putin během setkání s ruskými laureáty kulturních cen.

Rusko a Ukrajina sbližují stanoviska v druhořadých otázkách, ale v hlavních politických problémech „přešlapují na místě“, postěžoval si vedoucí ruské delegace na jednáních s ukrajinskými vyjednávači, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij. „Rozhovory se vedly celý týden, od pondělka do pátku ve formátu videokonference a budou pokračovat ještě zítra (v sobotu),“ řekl novinářům Medinskij podle agentury TASS. Dodal, že v režimu videokonference jednaly expertní skupiny a dvakrát či třikrát v týdnu i vedoucí delegací, naposledy ve čtvrtek večer. „Nyní se v druhořadých otázkách stanoviska sbližují, ale v hlavních politických fakticky přešlapujeme na místě,“ prohlásil.

Ukrajina je ochotna souhlasit se čtyřmi ze šesti ruských požadavků, a to i zříct se členství v Severoatlantické alianci a uznat ruštinu za druhý státní jazyk, uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu po návratu z bruselského summitu NATO. Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení měsíc trvající války mezi Moskvou a Kyjevem a mimo jiné uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

„Předpokládám, že ve čtyřech bodech jednání (mezi Ruskem a Ukrajinou) je shoda. První bod se týká vstupu Ukrajiny do NATO. Zprvu Ukrajina trvala na členství v alianci, ale nakonec (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj začal hovořit o možnosti zřeknutí se. Druhý bod se týká přijetí ruštiny na Ukrajině jako oficiálního jazyka. Zelenskyj souhlasil i s tím. Rusky se beztak hovoří prakticky po celé Ukrajině. V tomto není problém,“ řekl Erdogan novinářům.

Podle Oleksije Arestovyče, poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře, byl ruský generál Jakov Ryezantsev zabit v místě intenzivních bojů severně od Chersonu. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.

Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině, které vyhlásily tuzemské nevládní organizace, přes 2,08 miliardy korun. Další stovky milionů korun lidé věnovali na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za peníze pořizuje zbraně. Nejvíce lidé podpořili sbírku Člověka v tísni, na které se k dnešnímu ránu sešlo více než 1,55 miliardy korun. Organizace zatím využily jen část vybraných pněz. Předpokládají, že konflikt může trvat dlouho a země bude potřebovat dlouhodobou pomoc. Počítají také s tím, že se zapojí do poválečné obnovy poničené země.

https://twitter.com/soeren_herbst/status/1507346598015246344

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že první fáze jeho vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena. Nyní se prý zaměří na úplné „osvobození“ východoukrajinského Donbasu, informovala agentura Reuters. Z oznámení se podle Reuters zdá, že Rusko mění strategii a zaměří se na skromnější cíle poté, co v prvním měsíci války narazilo na tvrdý odpor Ukrajinců a nedokázalo například obsadit hlavní město Kyjev.

Ruské tiskové agentury citovaly ministerstvo obrany, které uvedlo, že Ruskem podporovaní separatisté nyní kontrolují 93 procent Luhanské oblasti a 54 procent Doněcké oblasti, které společně tvoří Donbas. Ministerstvo nevyloučilo útoky na obléhaná ukrajinská města. Sdělilo také, že Rusko bude okamžitě reagovat na jakýkoli pokus o uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou.

Na dnešní den se podařilo dohodnout dva humanitární koridory pro evakuaci civilistů. Jeden z nich je z obléhaného Mariupolu, druhý z Melitopolu. Podle agentury Ukrinform to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Obyvatelé strategicky důležitého přístavu, jehož dobytí by Rusku pomohlo zajistit si pozemní koridor na anektovaný poloostrov Krym, jsou podle ukrajinských úřadů už několik týdnů vystaveni ruskému ostřelování či bombardování a trpí nedostatkem vody, jídla, elektřiny i tepla.

Ruské ministerstvo obrany dnes přiznalo smrt 1351 ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Podle Kyjeva jsou ale ztráty v ruských řadách výrazně vyšší. Naposledy Moskva na začátku března informovala o 498 padlých ruských vojácích.