Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani na jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i pro země, které je přijímají.
„Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.
Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí, a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena „rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi“.
Lídři zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do Unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.
Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.
Důležité informace:
- Lídři zemí Severoatlantické aliance ve čtvrtek na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní. Ve společném prohlášení se také shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.
- Summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.
- Na Ukrajině pokračuje snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda.
- Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
- Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním.
- Severoatlantická aliance odhaduje, že od začátku invaze na Ukrajinu padlo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinské armády za necelý měsíc invaze Rusko přišlo o 15 600 vojáků, 517 tanků, 1578 obrněných vozidel, 267 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 101 letadel, 124 vrtulníků, 42 bezpilotních letadel a 1008 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků.
Situaci na Ukrajině sledujeme ON-LINE.
-
Od začátku ruské invaze bylo na Ukrajině zabito 135 dětí
V důsledku ruské invaze zemřelo na Ukrajině 135 dětí a dalších 184 bylo zraněno. S odvoláním na ukrajinskou prokuraturu o tom dnes informovala místní média. Tuto bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit. Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) dnes nicméně potvrdil, že za dobu ruské agrese zemřelo na Ukrajině 1081 civilistů, mezi nimiž jsou desítky dětí.
-
Dalších 50 milionů na pomoc Ukrajině
Vývojáři Fortnite získali k dnešnímu dni společně 50 milionů dolarů ve fondech humanitární pomoci na podporu lidí postižených válkou na Ukrajině.
-
Rusové odřízli město Slavutyč. Provoz v Černobylu je ohrožen
Ruské síly odřízly v Kyjevské oblasti město Slavutyč, kde žije mnoho pracovníků působících v jaderné elektrárně Černobyl.. "Slavutyč je zcela izolován. Nepřítel je půldruhého kilometru od města," citovala agentura Reuters oznámení kyjevské oblastní správy. Agentura Unian uvedla, že vyjet z města není možné. Problematické jsou podle ní i dodávky potravin a humanitární pomoci. Mezinárodní organizace pro atomovou energii (MAAE) podle agentury AP sdělila, že ostřelování Slavutyče brání výměně směn pracovníků v černobylské elektrárně.
-
Polsko, ČR a Slovinsko navrhují EU deset kroků k ukončení války na Ukrajině
Mezi navrhovanými opatřeními jsou tvrdší postihy vůči ruským bankám, podnikům napojeným na oligarchy a straně Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, zastavení ruské propagandy v Evropě, zablokování dopravy mezi Ruskem a Evropou a pozastavení vydávání víz Rusům. Dále navrhují zákaz exportu všech evropských technologií, které mohou být využívány pro válečné účely, a vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací.
-
Praha zřídí centrum pro dlouhodobější ubytování uprchlíků
Pražský magistrát zřídí centrum, které bude organizovat dlouhodobější ubytování ukrajinských uprchlíků. Cílem je sjednotit pomoc všech zúčastněných, tedy mimo jiné nevládních organizací či městských částí. Centrum bude doplňovat práci asistenčního centra, které již funguje v Kongresovém centru Praha (KCP) a poskytuje jen nouzové ubytování. Dnes to řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a radní Milena Johnová (Praha Sobě). Ukrajinci si mohou v KCP vyřídit potřebné doklady, založit bankovní účet nebo zařídit nouzové ubytování. Centrum slouží pro hlavní město a Středočeský kraj a od začátku války již odbavilo na 55 000 lidí.
Přesný model fungování se podle radní ještě doladí. Nicméně navazovat by měl na práci organizací z nevládního sektoru, se kterými bude magistrát nadále spolupracovat, i na práci městských částí. Činnost centra by se nekryla s prací toho v KCP, kde se uprchlíkům zajišťuje pouze nouzové ubytování. Nové centrum by mohlo sídlit v radničních domech na Malém náměstí. -
Rusko vytvořilo pozemní koridor mezi Donbasem a Krymem
Ruským invazním jednotkám se podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi anektovaným poloostrovem Krym a částí Donbasu, připustil dnes na facebooku ukrajinský generální štáb. Ruské armádě se však podle něj nepodařilo dosáhnout hlavního cíle války - blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014.
-
Podle Peskova G20 pro Rusko nic neznamená
Vyloučení Ruska ze skupiny zemí představujících největší světové ekonomiky G20 by "neznamenalo nic strašného," řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Formát G20 je důležitý, ale na druhou stranu v současných podmínkách, kdy většina účastníků tohoto formátu je s námi z jejich iniciativy ve stavu ekonomické války, se v případě ruské neúčasti nic fatálního nestane," řekl Peskov citovaný agenturou Intertax. Rusko přesto podle Peskova bere v potaz názor ostatních a je připraveno se setkání G20 účastnit.
-
Ukrajinské síly hlásí úspěšný postup u Kyjeva
Ukrajinské síly znovu dobyly vesnici Lukjanivka u Kyjeva, která sloužila jako jeden z opěrných bodů invazní armády, a zaznamenaly i další úspěchy u Kyjeva, oznámil podle serveru Ukrajinska pravda šéf teritoriální obrany Petro Kuzyk. Uvedl také, že ukrajinským vojákům se daří získávat nepřátelské tanky, a Ukrajina jich tak má nyní k dispozici více než před ruskou invazí.
-
Ruská novinářka míří opět k soudu
Novinářku Marinu Ovsjannikovovou, která před časem protestovala v živém vysílání státní televize proti ruské invazi na Ukrajinu, ruské úřady obvinily z diskreditace armády. Informovaly o tom dnes ruská služba stanice BBC a nezávislý list Novaja gazeta. Podle nich hrozí žurnalistce pokuta 30 000 až 50 000 rublů (přibližně 6700 až 11 300 korun). Soud se má případem zabývat 14. dubna. Advokát novinářky Anton Gašinskij listu Novaja gazeta řekl, že míří k soudu, aby se s obviněním seznámil.
Ovjsannikovová v polovině března narušila živé vysílání nejsledovanější ruské televizní stanice Pervyj kanal. V hlavním vysílacím čase se objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou“. Policie ji zatkla a soud následně udělil pokutu 30 000 rublů za porušení pravidel pro pořádání veřejných akcí. Potrestal ji v souvislosti s videoposelstvím, které natočila před protestem v televizi, nikoli za samotnou manifestaci v televizním vysílání. -
Švýcaři zmrazili ruský majetek
Švýcarsko na základě vyhlášených sankcí zmrazilo celkem 6,17 miliardy dolarů ruských aktiv.