Ruské ostřelování ukrajinského Charkova zasáhlo polikliniku, která sloužila jako středisko pro distribuci humanitární pomoci, zemřeli čtyři lidé. Uvedla to dnes místní policie. Agentura Reuters však upozornila, že zprávu nemohla nezávisle ověřit. "Ruští okupanti pokračují v zabíjení civilistů v Charkově. V důsledku ranního ostřelování civilní infrastruktury z raketometů bylo zraněno sedm civilistů, z nichž čtyři zemřeli," cituje policii ukrajinská agentura Ukrinform. V blízkosti zasaženého objektu se podle ní nenachází žádné vojenské zařízení. Oblastní gubernátor Oleh Syněhubov již ve čtvrtek uvedl, že nejméně šest mrtvých a 15 zraněných si v Charkově vyžádal zásah ruské střely, která dopadla do fronty lidí čekajících na výdej humanitární pomoci. Dříve informoval o ostřelování Charkova řízenými střelami Kalibr vypálenými z lodí v Černém moři. Ani tuto zprávu nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Agentura Ukrinform píše, že od začátku války bylo v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zabito více než 300 civilistů, včetně 15 dětí. Rusko dlouhodobě útoky na civilní cíle popírá.

Ruský letecký útok na divadlo v ukrajinském Mariupolu ze 16. března by mohl mít přibližně 300 obětí, oznámilo dnes vedení města. V krytu pod divadlem se ve chvíli, kdy ruské síly místo bombardovaly, podle místních úřadů skrývalo přes 1000 lidí. "Svědci mají informace, podle kterých zemřelo kvůli bombardování ruského letectva v činoherním divadle v Mariupolu 300 lidí," citovala AFP prohlášení radnice zveřejněné na sociální síti Telegram.

Ruská armáda podle ukrajinských zdrojů buduje opevnění a kope zákopy v extrémně radioaktivní zóně v Rudém lese poblíže jaderné elektrárny v Černobylu. 

Filharmonie Brno ve středu 30. března uspořádá podle mluvčí tohoto hudebního tělesa Kateřiny Konečné benefiční koncert pro Ukrajinu. Výtěžek ze vstupného pošle Ženskému vzdělávacímu spolku Vesna, který přímo pod okny Besedního domu, tedy sídla filharmonie, od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu provozuje sběrné místo pomoci. Na koncertě zazní Novosvětská od Antonína Dvořáka. 

CNN: Ukrajinské síly znovu obsadily města a obranné pozice na východním okraji Kyjeva, uvedlo v pátek britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zprávě. "Ukrajinské protiútoky a ústup ruských sil na přetížených zásobovacích linkách umožnily Ukrajině znovu obsadit města a obranné pozice až do vzdálenosti 35 kilometrů východně od Kyjeva," uvedlo ministerstvo. "Ukrajinské síly se pravděpodobně budou i nadále pokoušet zatlačit ruské síly zpět podél severozápadní osy od Kyjeva směrem k letišti Hostomel." Mezitím se postup ruských sil směrem k černomořskému přístavnímu městu Oděsa zadrhl. "Ruské síly se stále pokoušejí obejít Mykolajiv, když se snaží postupovat na západ směrem k Oděse, přičemž jejich postup zpomalují logistické problémy a ukrajinský odpor," dodalo ministerstvo.

(ČTK) Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách. S odkazem na poslance Pavla Zavalného o tom na svém webu píše BBC. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden řekl, že od zemí, které Rusko považuje za nikoli přátelské, tedy těch, které na něj uvalily sankce za jeho vpád na Ukrajinu, bude požadovat platby už ne v eurech nebo v dolarech, ale pouze v rublech. Zavalnyj, který stojí v čele energetického výboru ruské Státní dumy, ve čtvrtek uvedl, že země hledá alternativní způsoby, jak získat platby za export energií. Řekl, že Čína a Turecko patří mezi "přátelské" země, které "se nezapojily do sankčního tlaku".

"Dlouho jsme Číně navrhovali, aby přešla na platby v národních měnách - rublech a jüanech," řekl Zavalnyj. "S Tureckem to budou liry a ruble," připojil a dodal, že by Rusko s těmito zeměmi mohlo obchodovat i v bitcoinech.

BBC: Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a nyní zástupce šéfa bezpečnostní rady země, prohlásil, že by bylo "bláhové" domnívat se, že západní sankce proti ruským podnikům mohou mít nějaký vliv na moskevskou vládu. Západ uvalil na Rusko celou řadu sankcí, přičemž některé sankce jsou konkrétně zaměřeny na miliardáře, o nichž se předpokládá, že mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi.
"Položme si otázku: může mít některý z těchto velkých podnikatelů byť jen nepatrné kvantum vlivu na postavení vedení země?" ptá se Medveděv v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu RIA. "Otevřeně vám říkám: v žádném případě."

Americká biofarmaceutická společnost Gilead oznámila pozastavení všech „vedlejších obchodních operací“ v Rusku. Zároveň bude společnost i nadále dodávat životně důležité léky do Ruska.

Austrálie zařadila na svůj sankční seznam 22 ruských propagandistů (včetně šéfredaktorky stanice RT Margarity Simonjanové a moderátorky Olgy Skabejevové ), stejně jako Alexandra Lukašenka a jeho nejstaršího syna Viktora. Japonsko také rozšířilo dřívější omezující opatření na dalších 81 organizací a 25 jednotlivců.

https://twitter.com/nexta_tv/status/1507240230402899970

Evropská unie nebude za ruský plyn v žádném případě platit v rublech, oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní se ze strany Vladimira Putina jedná o vydírání a pokus o obcházení sankcí EU.