Václav Klaus ml. a jeho neskutečný pohled na školství, o kterém mluvil v pressklubu Frekvence 1. Bůh chraň aby se tenhle člověk stal ministrem školství, bohužel je na tom smutné to, že dle mého názoru a poznatků, velká část českého školství tento pohled sdílí.

„Tenhleten systém, jakože si dítě samo zvolí, co se bude učit a blablabla a je kamarádem a partnerem kantora, je velice populární v západním světě. No a když se podíváte na výsledky, tak vede do pekel. Když se podíváte na poslední výsledky PISA, no tak první země jsou asijské. Kde to vzdělávání je konzervativní, kde ty děti makaj. V praxi to nefunguje, ty čísla to naprosto jasně ukazujou.

A jestli chcete důkaz z Český republiky, no tak já jsem dost konzervativní a naše škola byla vždycky první, žejo.“

Dovolte mi reagovat v rámci možností slušně:

1) Pan Klaus vlastně říká, že úspěšnost školství a úspěšnost studentů se dá, má a v podstatě musí měřit testy. Testy jako je PISA. Logicky tedy, pokud chcete mít školství, které produkuje studenty, kteří budou dobře vyplňovat testy (jak by chtěl pan Klaus), tak tomu musíte uzpůsobit systém a způsob vzdělávání. Pokud se podíváme na 10 nejlepších zemí v rámci PISA 2015, tak je zde:

1) Singapur
2) Japonsko
3) Estonsko
4) Taipei (Čína)
5) Finsko
6) Macao (Čína)
7) Kanada
8) Vietnam
9) Hongkong (Čína)
10) B-S-J-G (Čína)

Z toho mi tedy logicky vychází, že všechny tyto země, pokud jsou v TOP 10, musí mít způsob vzdělávání nastavené přesně tak, jak mezi řádky říká pan Klaus. Zaměřené na výkon, na výborné výsledky v testech.

Japonsko? Nepochybně ano. Čína? Nepochybně ano. Vietnam? Nepochybně ano. Víte, jak to chodí ve školách v těchto zemích? Studenti jsou v podstatě vojáci. Musí držet hubu, podléhají naprosto striktní disciplíně a jedou jen a jen na výsledky. Memorují, co jim hlava stačí, rodiče jim platí drahé osobní doučovatele, protože ve škole jim to nestačí, a jsou zkrátka všichni posedlí tím, aby jejich dítě mělo to nejlepší skore z testů. Je zde velký počet sebevražd studentů, protože nevyplnit test na 100 %, ale na 90 % je pokládáno i rodinou za obrovské selhání a děti zkrátka ten tlak nejsou schopny mnohdy unést.

Reálně to pak dopadá tak, že když tito lidé například přijdou na nějakou naši partnerskou kanadskou nebo americkou internátní školu, tak mají sice vynikající výsledky z testů, a to prakticky ze všech předmětů, ale nedokáží vůbec komunikovat, nedokáží sociálně fungovat. Straní se, izolují se a uzavírají se do ulity. Byť tedy mají například 100 % z každého testu angličtiny, tak paradoxně vůbec nedokáží v angličtině komunikovat. Takové školství chcete? Já teda fakt ne.

No a potom tady máme Estonsko, Finsko a Kanadu. Představte si, že tam to víceméně vypadá tak, jak pan Klaus naznačuje, že je to cesta do pekel. V Kanadě mají systémově studenti absolutní svobodu při výběru předmětů, aktivit a dalších věcí. Ve Finsku a Estonsku aplikují super progresivní vzdělávací koncepce, které zahrnují například věci jako neznámkovat do 6. třídy, tedy studenty VŮBEC NEMĚŘIT, nebo slučování předmětů do tematických bloků apod.

Když jsem byl ve Finsku natáčet dokument o tamním školství, tak mi bylo vysvětleno, že Finsko sice dlouhé roky bylo v PISE první na světě, i když to nikdy nebylo jejich cílem ani prioritou, a v podstatě vůbec nevědí, jak se to stalo (myslí si, že je to tím, že studenty škola baví a systém důvěřuje svým učitelům, takže je nekontroluje), ale že současná reforma školství, která vede k většímu množství tematickým projektů, které mají rozšířit kompetence studentů, povede k tomu, že studenti budou ještě méně připravování na vyplňování testů, takže to automaticky povede k propadání se Finska v PISA testech.

A víte co? Je jim to úplně jedno. Protože cílem Finska je, aby jejich školství produkovalo kreativní, kriticky myslící, sebevědomé studenty, kteří vědí, co chtějí v životě dělat, a umějí perfektně komunikovat mnoha jazyky. To by měl být náš cíl, ne honba za nejvyššími výsledky testů. Kanada, Finsko a Estonsko nám ukazují, že ty věci mohou jít ruku v ruce a je vidět, že Václav Klaus jen demagogicky využívá fakta, která se mu hodí a zapadají do jeho zvláštní idelogie.

Za druhé ano, je obdivuhodné, že za vedení pana Klause byl a stále myslím je PORG „nejlepší“ školou (měřeno dle skóre v maturitách“. Ale z toho, co pozoruji na American Academy, si dovolím poměrně odvážné tvrzení. Podle mého názoru a zkušeností (a mohu se mýlit), není zase tak velký problém mít super vynikající výsledky, pokud máte vynikající studenty a vynikající učitele, tedy, pokud vaše příjmy za jednoho studenta včetně školného a dotací jsou mnohem vyšší než 100 000 Kč ročně. To si dovoluji tvrdit, že je hranice, kdy skutečně je škola profitabilní, může si dovolit zaplatit ty nejlepší učitele a PORG jako takový skutečně přijímá jen ty nejepší studenty (nejlepší ve smyslu podání výkonu a výsledků v testech apod).

Vůbec tím nechci snižovat zásluhy a kvalitu PORGU a jeho studentů, ale několik se nám jich vloni hlásilo na American Academy a kromě jednoho jsme všechny odmítli, protože mentálně spíše odpovídali té Asii než Finsku a Kanadě, a to my úplně nechceme. Nechci tohle zobecňovat, protože je to skutečně výborná škola, ale je to hlavně dáno tím, jací studenti tam chodí a jací tam učí učitelé, které si škola může dovolit zaplatit. Takže bych to skutečně neviděl tak, že „tenhle způsob funguje na PORG, pojďme ho zavést všude, protože je důkazem toho, že mám pravdu“.

Úspěšnost školství se dle mého názoru musí hodnotit dle míry přidané hodnoty, inovací, svobody a demokracie. Ne podle výsledku testu.

Převzato z facebookového profilu autora.