Jedna z nejvýznamnějších českých sopranistek Eva Urbanová si v úterý připomene 30 let od svého debutu na profesionální operní scéně. Pěvkyně začínající se zpěvem na kostelním kúru a v rockových kapelách se tehdy představila v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako Cizí kněžna ve Dvořákově Rusalce. Urbanová, která 20. dubna oslaví šestapadesátiny, má za za sebou role v La Scale, v prestižní newyorské Metropolitní opeře i na dalších světových scénách.

[ctete]117918[/ctete]

„Když jsem roli Cizí kněžny dostala, tak jsem ji vůbec neměla ráda, ale brzy jsem si k ní našla krásný vztah. Uvědomovala jsem si, že kdybych se ve své osobním životě chovala jako Cizí kněžna, tak bych určitě měla život lehčí a možná i hezčí,“ řekla Urbanová s odkazem na děj opery Antonína Dvořáka Rusalka, v němž Cizí kněžna podrobí osudové zkoušce lásku Prince a Rusalky.

Rodačky ze Slaného se v Plzni ujala profesorka Ludmila Kotnauerová, začala s ní pracovat a dovedla ji k pravému italskému bel cantu. „Tehdy to byla ode mne nebetyčná drzost. Zpívala jsem předtím rockovou hudbu, nevěděla jsem, co opera obnáší, neznala jsem gesta dirigenta, ale dopadlo to dobře,“ vzpomíná na svůj první vstup na jeviště Urbanová.

Pěvkyně si před svým debutem prý představovala, že by mohla zpívat slavnou árii Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém. „Ale měla jsem nějaká kila navíc a nepřipadala jsem si jako Rusalka. A tak jsem sáhla po nabídnuté roli Cizí kněžny,“ uvedla Urbanová, která se do Plzně v této roli vrátí, navíc bude alternovat jako Ježibaba.

V Plzni ji ke kariéře pomohl také tajemník plzeňského souboru František Moser, který se na několik měsíců vzdal třetiny svého platu, když divadlo nemělo peníze na její úvazek. „To jsme se dozvěděla až o mnoho let později. Když jsem odcházela do Národního divadla, prozradil mi, že tehdy měli plný stav a on se zřekl části platu, abych dostala třetinový úvazek,“ řekla Urbanová.

[ctete]117797[/ctete]

Její soprán s rozsahem tří oktáv zazní 8. a 10. června v Národním divadle v opeře Lohengrin Richarda Wagnera v režii pravnučky skladatele Kathariny Wagnerové.

Uznávaná pěvkyně se nevyhýbá ani rockovému, popovému a muzikálovému repertoáru. Absolvovala společné koncerty s Karlem Gottem i s rockerem Láďou Křížkem. Album vydané v roce 2011 u příležitosti jejích padesátin obsahuje výběr operních árií i výlety Urbanové do poprockového žánru a má symbolický název Dvě tváře.

Kariéru Urbanové mapuje kniha s názvem Jak to všechno bylo. Její autorka, překladatelka operních libret Marie Kronbergerová, popisuje nejen uměleckou kariéru jedné z nejvýznamnějších českých operních pěvkyň, ale i soukromé životní události a rodinné zázemí, které formovaly její silnou osobnost.