Každý rok nás čeká pravidelná změna času, kterou už spousta lidí považuje za zbytečnou. Ačkoliv se v Evropské unii (EU) už v roce 2019 diskutovalo o jejím zrušení, které mělo platit již v roce 2021, žádná definitivní změna zatím nenastala. Kdo ze států upřednostňuje jaký čas? A proč se jeho střídání stále držíme? Víte, který čas je vlastně ten správný?

Na první pohled se může zdát, že zrušení změny času je něco, co by přivítali všichni. Realita je ale taková, že se státy EU nejsou schopné dohodnout na tom, který čas si ponechají. Některé jsou pro trvalý letní čas, který umožňuje delší večery a více slunečního svitu. Zejména země na jihu Evropy, jako jsou Španělsko, Francie nebo Itálie, byly silnými zastánci tohoto režimu. Dlouhá léta to pro ně znamenalo více času na večerní život, což je součástí jejich kulturního bytí.

Na opačném pólu jsou severské státy, které si zvykly na dlouhé zimní noci. Finsko, Dánsko nebo Polsko patří mezi státy, které preferují trvalý standardní (zimní) čas, protože ve většině roku mají méně slunečního svitu. I v těchto zemích by trvalý letní čas znamenal ještě více tmy v ranních hodinách, což by ztížilo životní podmínky pro obyvatele. Česká republika, ve které se změna času zavedla v roce 1979, není výjimkou i přesto, že se geograficky nachází uprostřed Evropy.

Dále čtěte

Chytré telefony dělají děti hloupější, tvrdí odborníci. Spojují smartphony s dezinformacemi

„Chytrý telefon dělá z dětí nemocné, hloupé a závislé, tečka,“ nazvala svůj text sloupkařka rakouského deníku Die Presse Andrea Schurianová.

Jeden z návrhů, který během jednání padl, byla také možnost vlastního výběru. Ať si každý stát vybere čas, který mu vyhovuje. To ale pochopitelně nepřichází v úvahu. Problém spočívá v komplikovanosti změn pro vnitřní trhy. Kdyby například Německo mělo jiný čas než Francie, znamenalo by to problémy pro obchod, dopravu a koordinaci mezi zeměmi.

Další jednání o zrušení změny času zkomplikovala také pandemie covidu-19. A tak důsledkem této politické nerozhodnosti zůstává, že i dnes každý rok posouváme hodinky a doufáme, že možná někdy v budoucnu přestaneme. Mezitím se ale stále potýkáme s tím, že změna času narušuje naše biorytmy a zvyšuje riziko zdravotních problémů.

Který čas je vlastně ten správný?

Standardní (zimní) čas, který by měl odpovídat přirozeným biorytmům člověka a dennímu světlu, je pro většinu lidí přirozenější. Letní čas je sice výhodný pro večerní aktivity a celkové prodloužení dne, ale může mít negativní vliv na zdraví a spánek. Zdravotní experti tak doporučují, že standardní čas je pro většinu z nás lepší, alespoň pokud jde o stabilitu biorytmů a zdraví.

Letos si ručičky o hodinu dopředu posuneme již tuto neděli 30. března mezi druhou a třetí hodinou ranní.

Dále čtěte

Generace Z se vzdává sexu: Proč mladí Češi raději scrollují než se milují?

Navzdory otevřenější společnosti a dostupnosti informací o sexualitě se mezi mladými lidmi stále častěji objevuje trend nižší sexuální aktivity. Co…

Změna času byla poprvé zavedena během první světové války v roce 1916 v rámci Rakouska-Uherska. Následováno bylo v tomtéž roce Německem. Cílem bylo šetřit palivo a lépe využívat denní světlo během válečného konfliktu. Po válce tuto praxi přijaly i další evropské státy.