Luboš Xaver Veselý FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
FOTO: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
KOMENTÁŘ / V České republice není žádná systémová a demokratická parlamentní opozice, obě opoziční strany jsou populistický antisystém. Nyní se ukazuje, že kromě populismu má ANO i SPD zálibu ve sprostotě. Když chtěl parlament za sprostotu k ženám odvolat z Rady ČT radního Lubomíra Veselého, zastala se jeho urážení celá opozice včetně žen a sprosťák plný patologické misogynie zůstává v televizní Radě i nadále.
Parlament není schopen v Radě ČT udržet elementární slušnost, demokratická opozice nefunguje. Nedělá to, co je v demokratickém systému jejím smyslem a úkolem. Moderátor Luboš „Xaver“ Veselý je asi největším hlasatelem toxické misogynie v českém mediálním prostoru. O jeho nenávisti k ženám jsem psal opakovaně.
Přesto dodnes vykonává funkci radního veřejnoprávní České televize. Jak ukázalo středeční jednání poslanecké sněmovny, dnešní opozice je schopná zablokovat i odvolání člena Rady, jenž se opakovaně dopouští výroků, které vůbec nemají být ve veřejném prostoru tolerovány.
Dějiny jedné nenávisti
Výčet jeho sprostých a nenávistných výroků na adresu žen nyní přinesl server Seznam Zprávy. „Svazácká úderka, zrůda, lhářka, svině, nosnice“ – to jsou všechno urážky, které postupně pronesl na adresu žen. A komu spílal? Nadával na adresu reportérky Seznam Zpráv Zdislavy Pokorné (za to skončil v Českém rozhlase), urážel tehdejší redaktorku Českého rozhlasu Veroniku Sedláčkovou, urážel současnou šéfredaktorku FORUM 24 Johanu Hovorkovou, které po jeho nadávkách začaly chodit výhrůžky. Veselému za to nařídil soud omluvu. Posledním jeho excesem byl výrok na adresu herečky a političky Vášáryové: „Milá zlatá Vášáryová, ty spodino, já ti ze srdce přeju, aby ti mráz roztrhnul p*del,“ pronesl ve svém pořadu Veselý.
Právě poslední výrok byl podnětem, kvůli kterému navrhli koaliční poslanci (a také doporučil mediální výbor) jeho odvolání, ke kterému mělo dojít ve středu. Tehdy měl parlament odvolat Veselého z Rady ČT. Jan Jakob z TOP 09 uvedl, že má být odvolán za narušení důstojnosti Rady ČT. Důvod je evidentně zcela legitimní, Rada je institut, který má dohlížet na udržení veřejnoprávní povahy vysílání ČT, ke které samozřejmě patří i slušnost a korektnost. A je zjevné, že dohlížet na slušnost vysílání České televize nemůže člověk, který nedokáže uhlídat slušnost ani u svých vlastních projevů v internetovém vysílání.
Opozice hájí sprostotu
V parlamentu však našla Veselého sprostota nečekanou podporu. „Dokázal, že zastupuje velmi silný proud, který je kritický k lidem, jako je paní Vášáryová, jež označuje některé voliče za spodinu. Pan Veselý jen sprostě hodnotil sprosté vyjádření, to není důvod k trestu a šikaně. Zvláště když se zastal obrovského množství občanů, kteří byli paní Vášáryovou označeni za spodinu,“ zastal se ho poslanec a šéf SPD Tomio Okamura na plénu poslanecké sněmovny.
S nemalou chutí pak citovaly další obhajobu Veselého z úst poslanců Parlamentní listy. „Ono to vypadá, že jet v dozimetru, jezdit s majáčkem do hajan a dávat dětem šifrovaný telefon na hraní je v pořádku, ale promlouvat na svém webísku, to už v pořádku není,“ hájila Veselého zcela mimo kontext důvodů, proč byl odvoláván, Taťána Malá z ANO. Causa Dozimetr a nadávání ženám spolu nemají nic společného.
Místopředseda SPD Radim Fiala zase Veselého sprostotu obhajoval slovy: „‚Vážení soudruzi, protože se soudruh Veselý protiví našemu režimu, bylo by dobré ukončit s ním spolupráci.‘ My se takto dostáváme do 50. let. Vám se nelíbí, že působí na soukromém kanálu, kde odmítá opakovat to, co vy tady říkáte každý den několikrát. A toho já se odmítám účastnit.“ Opět, stejně jako u poslankyně Malé, byla tato obhajoba zcela mimo kontext důvodů, kvůli kterým měl být Veselý odvolán. Nadávky ženám nejsou „protivení se režimu vlády premiéra Fialy“. Poté Radim Fiala v parlamentu požádal o přerušení schůze na poradu klubu SPD a tím snaha odvolat Veselého z Rady skončila.
Nedotknutelná sprostota
Je potřeba připomenout, že sprostota k ženám je zcela apolitický jev. Jedná se o hlubokou patologii – zcela jistě o patologii sociální a nelze vyloučit, že podobné soustavné spílání ženám může být projevem i psychopatologickým. Politický rozměr však tento fenomén postrádá. Nadávání ženám není pravicové nebo levicové, není koaliční ani opoziční, ale pouze odporné. Přesto získal ženám nadávající sprosťák Lubomír Veselý podporu od zástupců obou našich parlamentních opozičních stran. Včetně žen.
Nelze předpokládat, že by parlamentní opozice měla nějaký politický zájem nadávat ženám nebo že by nadávání ženám nějak odráželo jejich politické, ideové ukotvení. Důvod té podpory sprosťáka je jiný. Jeho nadávání není v souladu s politickými cíli parlamentní opozice, i když je populistická – Veselý ženám nadává tak sprostě a tak dlouhodobě, že se to nemůže líbit ani lidu. Důvod podpory toho sprosťáka, kterou opozice předvedla, je mnohem prozaičtější: jeho odvolání navrhla koalice. A tak se opozice proti ní vymezila. Naše parlamentní opozice je totiž tak antisystémová, že odmítavě a negativisticky reaguje na doslova cokoliv, co navrhne či chce prosadit koalice.
Je úplně jedno, zda nějaký návrh koaličního poslance má hlavu a patu, zda je ve veřejném zájmu či zda se týká nějakých univerzálních hodnot jako právě v případě návrhu na odvolání sprosťáka sršícího toxickou misogynií. Pokud návrh zazní z úst někoho z koaliční strany, je pro naši opozici ten návrh zcela automaticky špatný a zavrženíhodný, i kdyby byl seberozumnější. Nemyslím si, že by poslanci Tomio Okamura a Radim Fiala sami měli nějakou zálibu ve vulgárních urážkách žen, a už vůbec si to nemyslím o poslankyni Malé. Přesto se sprosťáka Veselého zastali.
Negativismus jako program
Causa neodvolání Lubomíra Veselého ukazuje, že naše parlamentní opozice nemusí mít žádný politický program, protože jejím programem je negativismus. Opoziční strany nepotřebují předkládat veřejnosti – voličům – nějaké návrhy jiných řešení politických problémů, než které předkládá koaliční vláda. Naší opozici stačí být PROTI – a to proti čemukoliv, co vláda a její poslanci chtějí, navrhují či prosazují. Je úplně jedno, zda ten koaliční požadavek má nějaké i pro opozici relevantní racionální jádro, jako měl požadavek na odvolání sprosťáka z funkce dohlížitele na slušnost televizního vysílání. Důvodem k negativismu opozice nebyla věcná stránka toho problému.
Opozice byla PROTI prostě proto, že odvolání Veselého navrhla koalice. Takové postoje opozice ovšem zcela zásadně omezují výkon politiky v České republice. Funkcí opozice je přinášet vládě konkurenční návrhy řešení jednotlivých problémů. Pokud se však této funkce opozice vzdá a přetvoří se v negativistický, negující odpovídací automat, jsou popřeny základní principy fungování demokratického zřízení. Causa neodvolání Lubomíra Veselého se tak stala dalším důkazem, že pro českou parlamentní opozici není demokracie důležitou hodnotou.
