Alena Schillerová, Andrej Babiš a Karel Havlíček (všichni za ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Smyslem vyvolání hlasování o nedůvěře vládě je z hlediska opozice obvykle snaha zvýšit svou veřejnou viditelnost. Shodli se na tom politologové Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy a Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně v souvislosti s nedávným vyjádřením předsedy ANO Andreje Babiše, podle kterého hnutí vyvolá hlasování, pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem.
Bývalý předseda vlády Babiš o možném vyvolání hlasování o nedůvěře psal v komentáři, který uveřejnila sobotní Mladá fronta DNES. Fiala ve vyjádření pro ČTK mimo jiné uvedl, že to na něj dělá spíše dojem, že šéf ANO potřebuje překrýt své trestní kauzy v Česku a ve Francii. Podobně se vyjádřil Rakušan pro Radiožurnál. Dříve zástupci opozičního hnutí tvrdili, že se vzhledem k českému předsednictví v Radě Evropské unie k podobnému kroku neuchýlí.
„Nevím, jestli jde o krok očekávaný, opozice však evidentně hodlá využít příležitosti. STAN je nehledě na výsledek nedávného sněmu ve velké krizi, každý další vážný problém může jeho předsedovi zlomit vaz a notně tak oslabit současnou vládní koalici,“ napsal ČTK Mlejnek. Vzhledem k rozložení sil ve sněmovně podle něj nelze pád vlády očekávat. ANO ale patrně hodlá využít „divadelní“ potenciál záležitosti včetně dlouhého a emotivního jednání za pozornosti všech médií, míní.
Ústava umožňuje snadno hlasování vyvolat, proto jich bývá v každém volebním období několik, ačkoli opozice většinou nemá reálnou šanci vládu svrhnout, uvedl Kopeček. „Smyslem vyvolání hlasování z hlediska opozice je obvykle snaha zvýšit svou veřejnou viditelnost – funguje to tedy hlavně jako mediálně účinná zbraň pro přitažení pozornosti,“ sdělil ČTK.
Připomněl, že jen jednou hlasování o nedůvěře skončilo pádem vlády, a to během prvního českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Kabinet byl ale tehdy menšinový a podle Kopečka navíc s „drolícím se zázemím ve sněmovně“. „To má k dnešní situaci daleko, vládní zázemí vypadá jednotně a navíc je výrazně většinové. Pád vlády je proto velmi nepravděpodobný,“ dodal.
Ke svržení vlády při hlasování o nedůvěře je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů. Opoziční ANO a SPD mají ve dvousetčlenné sněmovně 92 hlasů, vládní koalice občanských demokratů, lidovců, TOP 09, Pirátů a STAN jich má 108. Premiér ministry přímo neodvolává, podle ústavy navrhuje jejich odvolání prezidentovi.
Opakované kontakty s Redlem podle hnutí ANO diskvalifikují Mlejnka pro funkci v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), Rakušan ho odvolat nehodlá. Opoziční subjekt se chystá poslat otevřený dopis Fialovi s žádostí o odvolání Rakušana z vládního postu. O situaci dnes budou jednat také Fiala s Rakušanem při příležitosti neformálního setkání kabinetu na zámku Liblice u Mělníka.
O pravidelných stycích mezi Redlem a nedávno jmenovaným šéfem ÚZSI Mlejnkem informoval minulý týden server Seznam Zprávy. Ve čtvrtek napsal, že podle jeho informací začala GIBS prověřovat podezření, že právě Mlejnek donášel skupině kolem Redla citlivé policejní informace, což v článku zmínil i Babiš. Inspekce se v pátek proti těmto informacím ohradila a uvedla, že kvůli úniku informací v kauze Dozimetr šéfa rozvědky neprověřuje, ani nevede trestní řízení, ve kterém by figuroval jako podezřelá osoba příslušník ÚZSI.
Mlejnek sdělil serveru Seznam Zprávy, že se s Redlem zná od roku 2012. Potkával se s ním údajně jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval Mlejnek ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo to, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.
