Premiér Andrej Babiš mezi poslanci hnutí ANO FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Hnutí ANO chce vyvolat parlamentní debatu k transformaci České pošty. Není to poprvé, kdy se vymezuje proti reformám, které samo slibovalo, a kdy torpéduje současný stav, který mohlo dříve ovlivnit.
Představitelé ANO oznámili, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny k rušení poboček České pošty. Už podruhé se pokoušejí dostat toto téma na jednání pléna, což je součástí strategie zavalit parlament obstrukcemi a vymezováním vůči změnám, které v minulosti kvůli volebnímu profitu neřešili.
Kauza České pošty, jež se loni dostala do ztráty 1,7 miliardy korun, přičemž negativní vývoj byl nastartován už za předchozí vlády, když za posledních pět let poklesl objem poštovních služeb o 40 procent, patří mezi nejkřiklavější případy farizejství ANO. Dnes se pokouší profitovat z něčeho, co napadalo celou dobu svého vládnutí.
Kdo ty tisíce poboček zaplatí?
„Zásadně nesouhlasím s uzavřením 300 pošt a propuštěním tisíce zaměstnanců,“ uvedl nyní Andrej Babiš. Bývalý premiér se České poště věnuje dlouhodobě, přestože (nebo právě proto) ji měla v gesci koaliční ČSSD. Tím popřel vše, co do této doby prosazoval.
Už v září 2014 jako ministr financí tvrdil, že Česká pošta by neměla dostávat dotace ze státního rozpočtu. O rok později se jí pečlivě věnovaly deníky Mafra v rámci boje svého majitele s ministrem vnitra Milanem Chovancem.
Zpočátku cílily na její hospodaření, kdy Babiš obvinil Českou poštu kvůli údajně nevýhodně uzavřeným smlouvám. Poté Mladá fronta DNES přisadila nedoloženým obviněním Chovance z korupce, jež skončilo blamáží.
Hospodaření České pošty se Babiš věnoval i v srpnu 2018. Nelíbilo se mu, že má tolik poboček, což podle něj nemá ekonomické opodstatnění. „To je jedna z nejhustších sítí nejen v Evropě, ale na celém světě,“ zdůrazňoval.
„Jen si to představte, 3200 poboček, udržování pracovních míst, zvyšování platů, ale zároveň klesající počet listovních zásilek a tím pádem výnosů, do toho potřeba investovat. Taková rovnice prostě nemůže fungovat. Někdo to musí zaplatit. A ten někdo je stát. Ale stát jako řádný hospodář nemůže tenhle stav tolerovat donekonečna. Z čeho se ty tisíce poboček zaplatí?“ zajímal se tehdy Babiš.
Česká pošta je mrtvá
Ministr vnitra Vít Rakušan, jenž nyní musí dohnat opožděnou komunikaci se samosprávami a zjednodušení některých agend, by to neřekl lépe.
O rok později šéf ANO přitvrdil. „Stará Česká pošta je mrtvá. Jediné řešení je restrukturalizace, která z ní udělá moderní a univerzální poštovní službu s konkurenceschopnou logistikou, finančními a jinými službami,“ navrhoval a šel ještě dál.
„Z prodeje nemovitostí musí být vytvořený fond pro technickou obnovu. Snad za této situace nebude mít nikdo v úmyslu ještě obrat mrtvolu,“ varoval. Za nereálný považoval tehdejší plán restrukturalizace České pošty bez rušení poboček.
„Za této situace je mimořádně neodpovědné klamat veřejnost, politiky, a hlavně pracovníky nerealistickými sliby. Kladný hospodářský výsledek v roce 2021 je jen přání a sen. Nestane se to,“ uzavřel.
Z těchto důvodů lze považovat současné počínání hnutí ANO, jež dnes hází vinu za nerealizovanou transformaci České pošty na ČSSD, za čítankové pokrytectví. Mělo dost času transformaci prosadit, jenže naráží na Babišův populismus, zaměřený na slibování všeho všem.
Penzijní populismus
Výboje kolem České pošty nejsou jediným divadlem, které předvádí nejsilnější opoziční strana. Nedávno obstruovala snížení druhé valorizace penzí nejen z procesního, ale hlavně z věcného hlediska. Zavrhuje návrhy na prodlužování penzijního věku.
ANO se dříve k důchodové reformě verbálně hlásilo, ale byly to rovněž jen prázdné floskule jako u České pošty. Anonisté projevovali nespokojenost s výstupy penzijní komise založené ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Označovali je za neufinancovatelné, a Babiš si proto založil svoji alternativní komisi.
Záměr ČSSD zachovat penzijní věk na 65 letech označil za populistický. „Hranici odchodu do důchodu stejně budoucí vlády změní, protože to bude rozpočtově neúnosné,“ prohlásil. Veřejně přiznal, že původně chtěl prodloužit důchodový věk na 67 let.
Alena Schillerová v té době pro zvýšení důvěryhodnosti oznámila, že požádá OECD, ať pro nás jako nezávislá světová organizace zpracuje penzijní reformu. Tento krok ocenila i současná členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, jinak často kritizující Babišovu vládu kvůli rezignaci na konsolidaci veřejných financí.
Doporučení pro Česko byla podle ní už tehdy jasná, protože OECD je vydává stále stejná. „Budou chtít zvýšit věk odchodu do důchodu, to nám doporučují už deset let. Budou chtít zkrátit rodičovskou dovolenou, kterou máme nejdelší na světě. A budou chtít posílit roli třetího pilíře,“ připomněla Zamrazilová.
Možná právě proto se veřejnost nikdy výsledky studie OECD nedozvěděla. Pokud vůbec byla zadána a nešlo jen o předvolební trik. Práce obou důchodových komisí – Maláčové i Babišovy – šly do ztracena. A dnes ANO napadá jakékoli náznaky reformy.
Agrofert na prvním místě
Do katalogu populismu ANO zapadají další březnové pokusy zařadit mimořádné schůze sněmovny. Nejnejstoudnějším případem je snaha proprat ceny potravin.
Zemědělskému a potravinářskému trhu dominuje kartel několika agroholdingů v čele s Agrofertem. Zemědělství loni dosáhlo rekordního zisku 22 miliard korun. Proč tedy chtějí největší hráči agrolobby s miliardovými obraty další dotace, vynulovat DPH na potraviny a sami nesníží ceny?
Odpověď určitě neposkytne nově jmenovaná stínová ministryně zemědělství ANO Margita Balaštíková, jež se v nedávné době ve sněmovně zviditelnila bojem za povinné kvóty českých potravin v obchodech. Protože zájmy Babišova impéria jsou na prvním místě. Jako vždy a za všech okolností.
