Zdá se to být beznadějné. Mám na mysli sestavení vlády, která by většině českého obyvatelstva byla po vůli. Sněmovní matematika je neúprosná. Pokud vyloučíme extremistické strany (SPD a KSČM), se kterými by těžko nějaká demokratická strana mohla a chtěla spolupracovat nebo se dostat do jejich oprátky, pak nezbývá nic jiného, než aby se ANO se seriózním vyjednáváním obrátilo jinam.

Momentálně se nejspíš spoléhá na rozloženou ČSSD, která nakonec dobrovolně vleze pod Babišovu šibenici, jenomže ani s jejími patnácti poslanci to nevychází. V úvahu možných přijatelných řešení přichází ještě KDU-ČSL, leč její předseda správně deklaroval, že lidovci nevstoupí do vlády, pokud by v ní měly sedět trestně stíhané osoby. Ostatně něco takového je z hlediska elementárních principů politické kultury zcela nemyslitelné.

Další strany tvrdošíjně setrvávají na nemožnosti jakékoli vládní spolupráce či tolerance vlády s Babišovým podnikem zvaným ANO, který svého majitele těžko může hodit přes palubu.

Každopádně mediálně to vypadá, že dobrotivý strýček Andrej chce pro zemi jen to nejlepší a tzv. demokratické strany mu v tom škodolibě brání. Jediný konstruktivní přístup se dá, ovšem zcela mylně, zaznamenat právě u extremistů. To je při současném stavu českých médií pro případné předčasné volby z hlediska demokratických stran hodně špatná výchozí situace.

Na jednu stranu voliči nemohou chtít po politicích nemožné, když nemožně rozdali karty, na stranu druhou je ale zřejmé, že politici, prezidenta nevyjímaje, se zatím ani nepokusili vládu seriózně vyjednat, a to už máme skoro půl roku od voleb. Co bude dál?

Obávám se, že jsme zdaleka ještě nesestoupili na úplné politické dno a že klausovsko-zemanovská opoziční smlouva byla jen slabým odvarem toho, co si ještě budeme muset vypít. Ovšem my, kteří dobře pamatujeme komunistické pojetí demokracie, jsme zvyklí pít kdejaké patoky, takže jsme i proti babišovsko-zemanovským politickým jedům ještě docela rezistentní!