
Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin během „mírové mise“ maďarského premiéra v Moskvě v červenci letošního roku. FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / se souhlasem

Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že maďarský premiér Viktor Orbán by se projevil jako „člen týmu Vladimira Putina“, pokud by vetoval prodloužení protiruských sankcí ze strany Evropské unie. Na prodloužení protiruských sankcí se zástupcům členských států EU nepodařilo najít shodu v pátek. Podle diplomatických zdrojů má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady právě Orbánovo Maďarsko.
„Pokud Orbán skutečně zablokuje evropské sankce v klíčovém okamžiku pro válku, bude naprosto jasné, že v této velké hře o bezpečnost a budoucnost Evropy hraje v Putinově týmu, nikoliv v našem,“ napsal Tusk na sociální síti X. „Se všemi z toho plynoucími důsledky.“
Nechceme nadále platit za cizí války
Už na konci loňského roku Viktor Orbán oznámil, že chce počkat na inauguraci zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, než se rozhodne, zda odsouhlasí prodloužení protiruských sankcí. Země EU původně navrhovaly platnost sankcí prodlužovat na 12 měsíců, ale Budapešť byla proti a trvala na prodlužování každých šest měsíců. Jejich prodloužení vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států EU.
Nyní Orbán odmítá sankce prodloužit, pokud Evropská unie nezíská od Ukrajiny povolení k tranzitu plynu do zemí střední Evropy. Tranzit plynu přes území Ukrajiny je zastaven od ledna po vypršení smlouvy mezi Naftogazem a Gazpromem. Kyjev uvedl, že neplánuje dohodu prodloužit.
„Dal jsem svým kolegům pokyn, aby byli neústupní a řekli Bruselu, že Ukrajinci musí obnovit tranzit plynu. Není to jen v zájmu Maďarska, ale je to i celoevropská záležitost, zejména pro střední Evropu,“ řekl Orbán v Kossuth Rádió. „Kromě toho by Ukrajinci měli přestat útočit na infrastrukturu, přes kterou nyní Maďarsko dostává energetické zdroje“.
Na slova předsedy polské vlády reagoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a označil ho za „Sorosova agenta“. „Pro Sorosova agenta to může být těžko pochopitelné, ale pokud jde o týmy, hrajeme za maďarský tým. Nechceme nadále platit za cizí války a nedovolíme, aby někdo ohrozil bezpečnost našich dodávek energie,“ napsal maďarský ministr na Facebooku.
Oslabit ruskou válečnou mašinerii
Evropská unie přijala už 15 balíků protiruských sankcí. Poslední balík obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů.
„Rusko pokračuje ve svém brutálním útoku proti Ukrajině a ukrajinskému lidu. Tento balík sankcí je součástí naší reakce s cílem oslabit ruskou válečnou mašinerii a ty, kteří tuto válku umožňují, včetně čínských společností,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která schůzce ministrů zahraniční předsedala v té době poprvé.
Schválení sankcí podle ní ukazuje jednotu členských států Evropské unie v pokračující podpoře Ukrajiny. „Naší bezprostřední prioritou je, aby Ukrajina měla co nejsilnější pozici. Budeme při ukrajinském lidu stát na všech frontách: humanitární, ekonomické, politické, diplomatické a vojenské. Nemůže být pochyb, že Ukrajina vyhraje,“ dodala.
Patnáctý balík, který vznikal za maďarského předsednictví v Radě EU, je podle některých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozrostl o fyzické a právnické osoby. Česko nicméně očekává, že příští, šestnáctý balík už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Jeho přijetí se očekává na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.