NÁZOR / Ostuda. To bylo první slovo, které se okamžitě vynořilo v mé mysli, když jsem uviděl fotografii maďarského premiéra Orbána, jak si potřásá rukou s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Bylo mi až fyzicky nepříjemné, že s těmi dvěma musím koexistovat na stejném kontinentu.

Chvíli jsem přemýšlel, co to znamená, když premiér předsednické země Evropské unie zamíří o své vůli jednat s vrchním řezníkem 21. století, který má na svědomí již bez nadsázky stovky tisíc zabitých lidí, nemluvě o milionech těch, jejichž osudy stačil za svůj život vykolejit, zmrzačit a zbavit smyslu, nebo se o to alespoň pokusit.

Evropští představitelé naštěstí nezaspali a distancovali se od Orbánova politického hochštaplerství. Konstatovali jasně, že tenhle výlet je jen jeho ostuda a že vyrazil bez jakéhokoli evropského mandátu. Já jen trochu pochybuji o tom, že obyvatelé globální vesnice od Argentiny po Zambii mají detailní povědomí o tom, co to znamená, když se představitel předsednické země EU vydá na svou vlastní kolaborantskou hurámisi, bez posvěcení vrcholných a legitimních evropských orgánů.

Ale třeba je to všechno jinak. Koneckonců, já jsem taky pro diplomatické řešení konfliktu na Ukrajině, chlácholil jsem se. Nesnáším násilí a války. Nechci psát v jednom kuse o tom, jak Ukrajinci trhají na kusy ruské tanky a shazují granáty na ruské vojáky, kteří přišli pozabíjet a zotročit jejich rodiny. Chci, aby je Rusové přestali zabíjet a aby si žili v klidu ze svých miliard, které vydělají na ropě a plynu. Nemám nic proti Rusku, pokud zrovna nevraždí lidi. Třeba se Orbánovi povede něčeho dosáhnout, třeba to krveprolití zastaví, napadlo mě.

Dále čtěte

Orbán na „mírové misi“. Jedinou cestou k míru je kus Ukrajiny pod kontrolou Kremlu, zopakoval Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině…

Pak jsem si ale uvědomil, že maďarský premiér nejel na Ukrajinu a posléze do Ruska, aby tam něco vyjednal. Vyrazil tam, aby bylo vidět, jak něco páchá na zdánlivě globální úrovni politiky. O spravedlivý mír mu ani v nejmenším nejde, chce jen být viděn a slova jako statečnost, spravedlnost nebo obětavost pro něj nemají žádný obsah. Nejde mu o Ukrajinu, ale jen o něj samotného, došlo mi. A zhrozil jsem se.

Při pohledu na Orbána v Putinově blízkosti jsem na okamžik zapochyboval i o tom, zda bych se neměl stydět za to, že jsem členem stejné organizace jako maďarský premiér. Bydlet s ním v jednom domě, přemýšlel bych o stěhování. Pak mi ale došlo, že odstěhovat by se měl on, ne já. To on si spletl adresu a křeslo, do něhož usedl. Snad to pochopí i Maďaři dřív, než je Orbán vyšle na stejně destruktivní cestu, jako Putin vyslal Rusy. Na křesle diktátora se mu totiž bezpochyby zalíbilo. Jinak si jeho cestu na východ nelze vysvětlit.

Řekněme si to znovu na rovinu. Putinův mír znamená celkové a konečné zničení Ukrajiny. Putin hodlá Ukrajince zabíjet, asimilovat a vystěhovat jinam. Uvolněné místo nahradí jinými národy, tedy Rusy a jimi podrobenými menšinami. Z pohledu Ukrajinců, ale nejen nich, je to definice čisté genocidy. Měli by se nám snad omluvit, že se nenechají pozabíjet nebo převychovat?

Skutečný mír Putin nechce a nepotřebuje, ba dokonce je pro něj i fyzicky nebezpečný. Je mu jedno, kolik lidí zahyne, doufá jen, že tento šílený válečný režim bude v chodu co nejdéle. Závisí na tom totiž jeho přežití. Orbán to samozřejmě ví, ale tak, proč si nepřihřát polívčičku. Už jen slovo „mír“ je sexy.

Člověk nemusí být expert na historii, aby věděl, že smrtonosné útoky Ruska na jeho sousedy jsou systémový problém, který se zdaleka netýká jen bývalých sovětských svazových republik. Stačí se podívat na fotografie z roku 1968. Tento problém nevyřeší laciné triky populistů typu Orbána, ba ani Trumpa. Příběh o Orbánovi potřásajícím si rukou s masovým vrahem nicméně bezpochyby vstoupí do učebnic historie. Jako názorná ukázka toho, kam vede oportunismus.

Když už se ale maďarský premiér nechal nechal slyšet, že mír se z pohodlných křesel v Bruselu zařídit nedá, je slušné dodat, že z pohodlného křesla pouhé dva metry od nejhoršího ruského diktátora od dob Stalina to půjde ještě hůř. Mlčící Maďaři to brzy pocítí na vlastní kůži. Orbánova politická svévole to jasně ukázala.