Maďarský premiér Viktor Orbán přednesl již 10. září v obci Kötcse projev, který se dotýkal mnoha témat a obsahoval spoustu zajímavých informací. Setkání Fidesz v malé obci bylo sice neveřejné, ale některé detaily z něj na veřejnost unikly a teď byly zveřejněny deníkem Szabad Europa.
Jednou z nejdůležitějších částí Orbánova projevu byla válka na Ukrajině. Podle jeho mínění může trvat až do roku 2030 a Ukrajina během ní může přijít až o polovinu svého území. Orbán také napadl Západ s tím, že válka mohla být pouhým „lokálním konfliktem na Východě“, ale tím, že do něj západní země vstoupily aktivní pomocí Ukrajině, z něj udělaly konflikt globální. Navíc se vyhlášenými sankcemi vůči Rusku Západ „střelil do nohy“, protože kvůli energetické krizi způsobené sankcemi může během zimy skončit až čtyřicet procent evropského průmyslu.
Na jednání evropských lídrů o prodloužení sankčního balíčku o dalších šest měsíců, které se má uskutečnit na podzim, se pokusí tyto sankce blokovat, přestože „si je vědom, že je zatím mezi lídry členských zemí v této pozici téměř sám“. Odkázal však na Itálii, kde „do té doby snad bude v Itálii sestavena vláda, která nás v tom podpoří“. Přijetí sankcí podle Orbána ukazuje, že v Evropě není lídr, který uznává zájmy kontinentu a podle toho jedná a dokáže k tomu přesvědčit ostatní.
Nemenší pozornost věnoval Orbán situaci v Evropě z hlediska vývoje Evropské unie. Domnívá se, že se eurozóna, a dokonce i sama Evropská unie, mohou rozpadnout již do roku 2030. Hovořil také o tom, že do roku 2040 budou muslimští přistěhovalci ve francouzských městech převažovat a může se tak stát i v jiných městech EU. „V tomto případě je však třeba přehodnotit naše vztahy s těmito hlavními městy, neboť jde o to, jak evropskou lze nazvat zemi, v níž jsou původní evropské národnosti omezeny na několik osad a menšin,“ řekl Orbán. Podle jeho mínění bude v té době silným mocenským centrem Visegrádská čtyřka. Připustil však, že spolupráce je nyní kvůli válce v krizi. Zmínil však možnost výměny vlád v Česku a na Slovensku, které by pak s ním mohly lépe spolupracovat.
Do roku 2030 se země V4 stanou podle Viktora Orbána čistě platícími členskými státy a pak se musejí zamyslet nad tím, co členství v EU za takových okolností přináší. „Pokud nenajdeme kladnou odpověď, musíme vyvodit závěry,“ poznamenal maďarský premiér.
Sluší se připomenout, že Evropská komise v neděli navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (tedy asi 184 miliard korun) z fondů Evropské unie. A to kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak kvůli své politice může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh však musí schválit většina členských zemí.