Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Evropská unie / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / se souhlasem
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že se jeho země snaží redefinovat své postavení v NATO, aby si zajistila, že se nebude muset zapojit do operací mimo území vojenské aliance. Budapešti by redefinice měla také zajistit, že nebude muset posílat zbraně a peníze na Ukrajinu.
Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že jeho právníci aktuálně usilovně pracují na tom, jak zajistit, aby Maďarsko mohlo nadále fungovat jako člen NATO bez toho, aniž by se země musela účastnit akcí Severoatlantické aliance mimo její území.
Maďarsko se podle Orbána sice účastí aktuálních jednání NATO zejména o válce na Ukrajině, ale pouze jako „nezúčastněný člen“ s tím, že by tedy Budapešti mohla být udělena formální výjimka, což by představovalo nový způsob členství. „Tak trochu tam jsme a zároveň nejsme,“ řekl s tím, že neví, jak dlouho se tato situace dá udržet.
„Existuje termín opt-out… Pokud bychom byli opt-out, naše účast ve vojenské struktuře NATO, naše pozice, by se změnily,“ řekl Orbán v rozhovoru pro Kossuth Radio s tím, že pro něj nepřipadá v úvahu, že by se aliance zapojila do válek mimo své území se zeměmi, které nejsou členy NATO. Bránit členy aliance je nicméně Maďarsko připraveno.
Agentura Bloomberg, která o vyjádření Orbána informovala, nicméně zdůraznila, že se Maďarsko, které má jako každá členská země aliance možnost se vojenských operací mimo její území neúčastnit, na dvou takových misích NATO v Iráku a Kosovu podílí.
Orbán, který udržuje úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i poté, co Moskva nařídila totální invazi na Ukrajinu, zároveň hovořil o vývoji války na Ukrajině. Řekl, že ji Rusko nemůže vyhrát. „Kdyby byli Rusové dost silní na to, aby porazili Ukrajince na jeden zátah, byli by už poraženi. To ale není to, co vidíme,“ řekl.
Domnívá se, že Rusko na Západ nezaútočí, protože síla NATO je s Ukrajinou podle něj nesrovnatelná. Nepovažuje tedy za logické předpokládat, že by Rusko, které si podle jeho slov neumí poradit ani s Ukrajinou, najednou přišlo a pokusilo se napadnout celý západní svět.
Maďarsko dlouhodobě odmítá podporovat napadenou Ukrajinu. „Kolik dalších zbraní pošleme? Kolik peněz ještě pošleme?“ pokračoval Orbán ve své rétorice s tím, že to vede k nejtemnějším vizím.
To, co se dnes děje v Bruselu a Washingtonu, podle maďarského premiéra možná více v Bruselu, je určitým druhem nálady přípravy na možný přímý vojenský konflikt. „Můžeme to s klidem nazvat jako přípravu na to, že Evropa půjde do války,“ varoval Orbán.
V červenci Maďarsko přebírá předsednictví v Radě EU, což dává Budapešti vliv na stanovování agendy. Existují obavy, že pokud by se Donald Trump stal příštím prezidentem Spojených států, Orbán by mohl uvítat jeho potenciální iniciativu k ukončení ukrajinského konfliktu uzavřením mírové dohody s Moskvou a vzdání se území, které si Kreml nárokuje.
Podle vysokého představitele NATO Orbánova vyjádření nejsou vzhledem k jeho úzkým vazbám na Donalda Trumpa a Vladimira Putina překvapením. „Počkejme a uvidíme, co nám Szijjártó řekne příští týden v Praze,“ dodal s odkazem na maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa.
