Ruský diktátor Vladimir Putin s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Při příležitosti 68. výročí protikomunistického povstání vyzval maďarský premiér Viktor Orbán Maďary, aby čelili Bruselu tak, jako v roce 1956 čelili sovětské armádě. Stalo se tak poté, co v průzkumu veřejného mínění Orbánovu stranu Fidesz poprvé od roku 2010 předstihlo opoziční uskupení TISZA, jehož mítink následoval po Orbánově projevu.
Maďarské povstání začalo 23. října 1956 v Budapešti demonstrací 200 000 lidí žádajících mimo jiné svobodné volby, osvobození politických vězňů, odstranění cenzury či odchod Sovětské armády, která byla v zemi od konce druhé světové války. Povstání skončilo krveprolitím, když v noci na 4. listopadu 1956 šestnáct divizí Sovětské armády zaútočilo na maďarskou metropoli s využitím tanků i dělostřelectva; podle dostupných údajů zemřelo nejméně 2700 Maďarů a 722 sovětských vojáků.
„Máme se podvolit cizí velmoci, tentokrát z Bruselu, nebo jí máme klást odpor? To je vážné rozhodnutí, které Maďarsko čeká. Navrhuji, aby naše odpověď byla stejně jasná a jednoznačná jako v roce 1956,“ prohlásil Orbán před tisíci lidmi v jednom z budapešťských parků. Agentura AFP, která ho citovala, označila premiérova slova za nový výpad proti Evropské unii.
Orbán obvinil vůdce EU, že chtějí donutit Maďarsko k zapojení do války na Ukrajině, vnutit mu migranty, odebrat maďarské děti a předat je genderovým aktivistům, jeho svrhnout a nastolit v zemi loutkový režim. „Nedovolíme přeměnit Maďarsko v loutkový stát, ve vazala Bruselu,“ prohlásil podle agentury MTI.
Tvrdil také, že EU plánuje po budoucím vítězství rozmístit ukrajinské vojáky v Maďarsku. „My Maďaři bychom jednoho dne po probuzení zjistili, že slovanští vojáci z východu jsou zase na území Maďarska. To nechceme, ale tlak z Bruselu sílí každým dnem,“ prohlásil podle agentury AP.
Orbán nepředložil žádné důkazy, které podpořily jeho tvrzení. Brusel dosud veřejně nereagoval, poznamenala AP a připomněla, že EU zadržela Budapešti vyplacení miliard eur finanční podpory kvůli porušování zásad právního státu, zatímco Maďarsko pravidelně zkouší blokovat a oddalovat unijní pomoc Ukrajině a sbližuje se s Moskvou.
Agentura Reuters zase připomněla silné vazby „nacionalisty Orbána“ na Rusko i skandál, který před měsícem vyvolal Orbánův spolupracovník a jmenovec Balázs Orbán, který kritizoval ukrajinský boj proti ruské agresi a naznačil, že Maďarsko by se sovětské invazi nebránilo. Orbán, jenž v roce 1989 získal popularitu, když žádal odchod sovětských vojsk, označil „dvojznačná“ slova svého spolupracovníka za chybu, zatímco vůdce maďarské opozice je odsoudil jako „zradu“.
Mediálně zdatný politický nováček Péter Magyar (43), který dříve spolupracoval s Orbánovou vládou, dokáže přilákat davy na mítinky své nové politické strany Respekt a svoboda (TISZA), na kterých obviňuje vládu z korupce a zneužívání propagandistické mašinérie. Vláda nařčení odmítá, ale Magyar podle komentátorů úspěšně využívá frustrace voličů z Orbána, který se v posledních měsících potýká s ekonomickými problémy.
Magyar dnes v Budapešti kráčel v čele průvodu tisíců svých přívrženců, který vedl místy spojenými s povstáním roku 1956. V projevu pak s odkazem na vyjádření Balásze Orbána řekl, že ve vládnoucí straně Fidesz jsou tací, co by odevzdali zemi nepříteli bez jediného výstřelu. Premiéra Orbána obvinil, že „ponižuje maďarskou ústavnost každým svým činem“ a zavedl v zemi „feudální společnost“. Řekl, že Maďarsko patří historicky na Západ, a kritizoval přístup Orbánovy vlády k Rusku i vládní půjčky od Číny, uvedl server Telex.hu.
Podle průzkumu budapešťského analytického střediska 21 Research Center, jehož výsledky dnes zveřejnil list Partizan, má TISZA podporu 42 procent voličů rozhodnutých jít k volbám, zatímco Fidesz zaostává se 40 procenty. Při projekci do celé populace Fidesz stále vede s podporou 29 procent voličů před Magyarovou stranou s 26 procenty. Tenčící se náskok vládní strany ukázaly dva předchozí průzkumy, napsal Reuters.
Magyarova strana umí zúročit široce rozšířený pocit zmaru, který u mnoha Maďarů vyvolávají ostatní opoziční strany, jež nedokázaly Orbánovi vytvořit vážnější potíže za jeho 14 let u vlády, poznamenal Reuters. Další parlamentní volby se v Maďarsku mají konat v roce 2026.
Magyar v dnešním projevu také slíbil, že v případě vítězství své strany „dá zpět dohromady“ Visegrádskou skupinu (V4), do níž kromě Maďarska patří též Česko, Slovensko a Polsko. Akceschopnost V4 oslabily zejména rozdílné postoje členských zemí k ruské invazi na Ukrajinu. Magyar také hodlá přistoupit k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a „vrátit domů“ miliardy eur, které Maďarsku blokuje EU kvůli porušování zásad vlády práva, napsal portál Telex.hu.
