Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval o tom, že se Česká republika nepřipojí k evropské žalobě proti Maďarsku v souvislosti s jeho anti-LGBTQI+ zákonem. Lipavský dodal, že ho krok mrzí, a zklamání vyjádřil i europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) jde o odpor ODS a KDU-ČSL k právům menšin. Naopak podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se Evropská unie vlamuje do kompetencí, které přísluší členským státům.
Maďarský zákon, který byl parlamentem schválený před dvěma lety, podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny. Zakazuje totiž jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let. Vláda premiéra Viktora Orbána vysvětluje svůj záměr přijetí zákona jako ochranu školních dětí před sexuálním zneužíváním.
Ministr zahraničí Lipavský (Piráti) i europoslanec Stanislav Polčák (STAN) se k rozhodnutí vlády vyjádřili spíše s nepochopením. „Maďarský zákon je opravdu tak otřesný. Vzhledem ke společné ochraně hodnot, které jsou Evropské unii vlastní, což je rovnost, nediskriminace, právo na svobodu – nebýt od státu tímto způsobem popostrkován nebo nemít ztížené podmínky a kvalitu života, bych čekal, že česká vláda projeví vyšší míru odvahy,“ řekl Polčák deníku FORUM 24. „Pokud maďarská vláda mluví o tom, že vyučování o rovnosti a o tom, jací lidé na školách jsou, je nepřípustné a porušením zákona, tak je to naprostý extrém,“ pokračoval s tím, že moderní právně demokratické státy určitě nemají v tomto smyslu říkat, jaké hodnoty se mají vyučovat.
„Označujme to přesněji: není to rozhodnutí vlády, ale odpor ODS a KDU-ČSL k právům menšin, který je – jak se ukazuje – najednou větší než odpor k cenzuře,“ okomentovala europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Upozornila, že Orbánův zákon chce totiž mj. cenzurovat knihy a filmy, které by mohly dětem ukazovat, že láska je univerzální a každý může milovat tak, jak chce, a klidně i jinak, než mu ukládá stát. „Čeští konzervativci zatím nejsou tak daleko, aby se pokoušeli o stejnou cenzuru u nás. To, že ji schvalují u sousedů, je pro ale mě samo o sobě alarmující,“ dodala.
Naopak europoslanec Alexandr Vondra podle svých slov nevidí žádný důvod, proč by se Česko mělo k takové žalobě připojovat. Evropská unie se podle něj vlamuje do kompetencí, které přísluší členským státům. „A čistě věcně – opravdu nemám žádný problém s tím, když Maďarsko například odmítá, aby na základních školách působily nevládky, které tam pak ‚radí‘ desetiletým dětem, že si mohou vybrat, zda jsou kluci, nebo holky,“ objasnil Vondra svůj názor pro deník FORUM 24 a dodal, že kritizuje a bude kritizovat Viktora Orbána za jeho nesolidární postoj k Ukrajině, ale v této věci ho opravdu peskovat nechce.
Polčák zdůraznil, že jde zejména o to, aby maďarské právo bylo vnitřně koherentní s evropským. „Pro všechny občany Evropské unie, kteří by se například chtěli usadit v Maďarsku nebo tam mají partnery a žijí, musí být zabezpečena minimální úroveň základních lidských práv podle Charty Evropské unie,“ vysvětlil s tím, že v tomto směru cítí určité napětí a myslí si, že se česká vláda k žalobě měla připojit i v zájmu zajištění ochrany práv českých občanů, kteří v Maďarsku pobývají.
Většina států Evropské unie se již proti zákonu ohradila. Ve středu se k žalobě připojily Francie a Německo. Podle Komise porušuje unijní ustanovení, základní práva občanů EU, stejně jako pravidla vnitřního trhu Unie. „Ochrana dětí je naprostou prioritou EU a jejích členských států. Maďarský zákon ovšem obsahuje opatření, která nejsou v rámci prosazování tohoto zásadního zájmu ospravedlněná nebo jsou pro dosažení stanoveného cíle nepřiměřená,“ uvedla ve svém vyjádření.