
Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary

NÁZOR / Budapešť se nebude podílet na dlouhodobém plánu NATO na podporu Ukrajiny, prohlásil 8. května maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Podle agentury Reuters jej označil za „šílenou misi“. Šílená je spíše mise orbánovského Maďarska, které se zřejmě už utrhlo od Evropy a jako podivný mrňavý ledovec pomalu pluje směrem k Moskvě.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v dubnu navrhl vytvořit pětiletý fond na pomoc Ukrajině ve výši 100 miliard dolarů, aby se alianční země více zapojily do zásobování Kyjeva zbraněmi.
Podle plánu by NATO údajně také převzalo některé operační povinnosti Kontaktní obranné skupiny pro Ukrajinu pod vedením USA, která koordinuje dodávky zbraní Kyjevu z přibližně 50 zemí.
Jenže to se v Budapešti nelíbí.
„Maďarsko zůstane navzdory všem tlakům mimo šílenou misi NATO,“ řekl Péter Szijjártó na akci v Londýně a zopakoval tak postoj maďarské vlády.
Vláda Viktora Orbána se důsledně stavěla proti sankcím vůči Rusku, podkopávala snahy Západu o pomoc Ukrajině a po celou dobu války udržovala úzké vztahy s Moskvou. Orbán pokračoval v budování závislosti země na ruském plynu. Rusko mu staví jadernou elektrárnu PAKS II a na její stavbu si Maďarsko půjčilo peníze od Ruska.
Vláda znění smlouvy s Rosatomem dlouho tajila a pak se ukázalo proč. Jsou tam zajímavé pasáže. Rusko se má postarat také o likvidaci stávajících reaktorů a rekultivaci areálu a sanační práce vynesou Rusům zakázku za několik miliard eur. V kontraktu také chybí právní garance, že platí ruský závazek zapojit do stavby ze 40 procent maďarské dodavatele, a chybí zmínka, za jakých podmínek bude Rusko dodávat náhradní díly pro novou elektrárnu. Skvěle jsou ovšem popsány sankce v případě zdržení, bude-li zaviněno maďarskou stranou.
Pikantní je, jak se v minulosti choval velký bojovník za maďarskou suverenitu, ministr Szijjártó. Ten si od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v roce 2021 převzal Řád přátelství. Szijjarto si medaili převzal v době, kdy věděl, že ruské tajné služby měly „prakticky neomezený přístup do informačních systémů (maďarského) ministerstva zahraničí“.
Problém s maďarským ledovcem, který se utrhl a pluje k Moskvě, je v tom, že je to jen metafora. Maďarsko dál trčí na svém místě, je členem EU i NATO. Psychologicky se dá pochopit volání po tom, aby už tenhle ostrov páté kolony Ruska v Evropě někdo vykopnul. Do unie a NATO ovšem nevstupoval Orbán, ale maďarský stát a je možné, byť v dohledné době nepravděpodobné, že se jednou vláda v Budapešti změní. (Orbán v příhodný okamžik změnil volební systém, takže jeho strana dosáhne na ústavní většinu, aniž dostane ve volbách aspoň 50 procent hlasů. „Demokracie bez přívlastků“ v praxi.) Zatím se občas povedlo maďarské sabotáže mírnit, protože Orbán touží po evropských penězích a dobře ví, že tolik mu Rusko nikdy nedá.
Přinejmenším v EU by bylo řešením zrušit právo veta, kdy může jeden stát prolezlý ruskými agenty držet v šachu celou unii a diktovat si vyděračské podmínky. Teď se stejnou entitou stalo Slovensko pod vedením Roberta Fica. Pravidla EU dnes prostě nejsou nastavena tak, aby věci rozumně a hladce fungovaly. Kolos s téměř třemi desítkami států a půl miliardou lidí nemůže být rukojmím autokratů, kteří poklonkují nepřátelské mocnosti.
Změna je nutná. Pokud se to někomu nelíbí, může samozřejmě kdykoli svobodně odejít.