Maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
FOTO: ČTK/AP/Zsolt Szigetvary
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil své tažení. Pomocí manipulací se snaží ovlivnit názor veřejnosti proti Evropské unii, aby si zachránil svoji vládu napojenou na oligarchy, kteří činí z médií nástroje vládní propagandy nejen proti EU, ale i proti menšinám. V uplynulých dnech se v některých evropských denících objevila reklama maďarské vlády placená z peněz daňových poplatníků, která se v 7 bodech vymezuje proti Evropské unii a jménem maďarské vlády předkládá návrhy budoucnosti EU. Pod návrhy je podepsán maďarský premiér Viktor Orbán.
S propagandou maďarské vlády se měli možnost setkat například čtenáři španělského deníku ABC, dánského Jyllands-Posten nebo v České republice Mladé fronty DNES vlastněné společností Agrofert, jejíž konečný vlastník je Andrej Babiš. Jako první bod reklama uvádí, že se „v Bruselu buduje superstát, k němuž nikdo nedal mandát. Říkáme ne evropskému impériu.“ Tvrzení maďarské vlády je nepravdivé – Evropská unie je unií nezávislých států vzniklá na základě společných smluv, i její instituce, které rozhodují o jejích politikách, jsou složeny z jednotlivých států. Evropský parlament volí občané EU přímo a jednotlivé země jsou v něm zastoupeny dle počtu obyvatel se zvýhodněním menších států včetně Česka či Maďarska, naopak rovné zastoupení sedmadvacítky je v Radě ministrů EU, kde je delegován daný člen vlády (která vzešla z demokratických voleb) členského státu – tedy obdobně jako je delegován Viktor Orbán do čela maďarské vlády nepřímo parlamentem.
V rámci přijímání legislativních aktů a řádného legislativního postupu mají Evropský parlament a Rada ministrů EU rovnocenné postavení. V Radě ministrů se pak rozhoduje na základě kvalifikované většiny. Evropská komise je pak orgán, který by měl přesahovat členské státy a měl by zastupovat unii jako celek. Komisaři jsou navrhováni členskými státy a schvalováni Evropským parlamentem. Evropská komise je odpovědná Evropskému parlamentu. Představa rozhodování „superstátů“ či označování rozhodování EU jako „o nás bez nás“ je zcela mylná. Mnohdy jen ilustruje neschopnost daných zemí danou agendu v Radě či Parlamentu vyjednat. Uvedená fakta kontrastují s třetím Orbánovým bodem: „Rozhodnutí by měli přijímat volení čelní představitelé, nikoliv mezinárodní nevládní organizace. Říkáme ne outsourcingu právního státu.“ Evropská unie je založena na principech svobody a právního státu. Evropská komise pravidelně monitoruje vývoj právního státu v členských zemích a publikuje Zprávu o právním státu. Cílem Evropské unie je zachovávat právní stát v členských zemích, aby nedocházelo k pošlapávání lidských práv.
Orbán v tištěné reklamě dále tvrdí, že „integrace je prostředkem, nikoliv cílem samotným. Cíl vytvoření ‚stále užšího svazku mezi národy Evropy‘ by měl být ze základních smluv Evropské unie vypuštěn.“ Prohlubování užší spolupráce v ekonomické oblasti přináší občanům EU v každodenním životě benefity. Díky jednotnému trhu představuje EU světovou obchodní velmoc. Díky měnové unii odpadají podnikům v rámci eurozóny transakční náklady, stejně jako Evropanům cestujícím napříč eurozónou. EU přináší množství výhod nejen finančního charakteru i České republice a vstup do evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II) by přinesl další výhody. Integrace v oblasti volného pohybu osob v rámci zemí tzv. schengenského prostoru je dnes již Evropany považována za samozřejmost a až nedávná pandemie nemoci covid-19 nám připomněla, že to (naštěstí jen dočasně) samozřejmostí není. Integrace a spolupráce v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, úspěšný program Erasmus, který mohou mladí lidé využívat a sbírat důležité životní zkušenosti, úspory centralizací úřadů jsou pro budoucí rozvoj a prosperitu také důležité.
Integrace v rámci cestování, kdy se jakožto občan EU můžete ve třetí zemi, ve které nemá vaše země diplomatické zastoupení, obrátit na jakoukoli ambasádu jiné země EU, je výhodou stejně jako bezplatné ošetření a jiná pomoc v rámci celé EU zahrnující Evropu i další území ve světě. Po celém území EU máte k dispozici zdravotní služby, bezplatný roaming a mnoho dalších výhod. Dosavadní integraci považuji za úspěch a před Evropskou unií jistě leží mnoho dalších výzev, ve kterých by mohla díky další integraci spolupracovat. Jedním z největších přínosů evropské integrace je mír, který s sebou nese, ale který se pro některé stal až samozřejmostí, i když před vznikem unie se válčilo na území států EU kvůli nacionalistickým zájmům každou chvíli.
Dále Orbán uvádí, že „síla evropské integrace spočívá ve společném hospodářském úspěchu. Pokud nedokážeme být úspěšní společně než jednotlivě, je s Evropskou unií konec.“ Jak již jsem zmiňoval, EU je světovou obchodní velmocí a v mezinárodním ohledu má silnější postavení, než pokud by jednotlivé státy jednaly samostatně. Více než 64 procent objemu obchodu zemí EU se uskutečňuje mezi zeměmi Unie. Obchod EU se zbytkem světa představuje 15,6 procent světového importu a exportu (v EU přitom žije pouze 6,9 procent světové populace). Spolu s Čínou a USA je jedním ze tří největších světových hráčů mezinárodního obchodu.
Reklama pak mimo jiné straší občany EU migrací: „Příští desetiletí bude érou nebezpečných výzev: masové migrace a pandemií. Musíme ochránit obyvatele Evropy.“ Migrací, která v posledních letech výrazně oslabila, se snaží strašit každý populista, který chce pomocí strachu ovlivnit voliče. Přitom právě Evropská unie pomáhá s lepší ochranou vnějších hranic EU i s návratovou politikou nelegálních migrantů. Ochránit občany EU před hrozícími konflikty pomůže právě společná síla všech zemí. Slabá, roztříštěná a neakceschopná EU je snem populistických politiků a představitelů nedemokratických států třetích zemí, které se snaží rozšiřovat na území EU svůj vliv. Velké výzvy blízké budoucnosti včetně řešení pandemické situace, klimatické změny či omezení daňových rájů mohou řešit pouze synergicky hluboce spolupracující státy, které nekopou pouze za své krátkodobé zájmy na úkor budoucnosti svých obyvatel.
V předposledním bodě Orbán zpochybňuje legitimitu Evropského parlamentu: „Musíme obnovit demokracii v Evropě. Ukázalo se, že Evropský parlament je slepou uličkou: zastupuje pouze své ideologické a institucionální zájmy. Je třeba posílit úlohu národních parlamentů.“ Demokraticky zvolený Evropský parlament nesleduje ideologické zájmy, jednotlivé strany jsou v něm zastoupeny v různých politických skupinách (frakcích) artikulujících různé integrační a ideologické proudy. Důvodem maďarské kritiky je především to, že Parlament nemá vazby na jednotlivé vlády a nebojí se proti nim schvalovat usnesení: viz například střet zájmů Andreje Babiše nebo omezování právního státu v Maďarsku, kdy Viktor Orbán uzurpuje moc, likviduje právní stát a Maďarsko se zhoršuje v hodnocení míry korupce. Vlády se opírají o většinu ve svých národních parlamentech, takže obdobná usnesení v nich prochází jen výjimečně.
Reklama maďarské vlády končí sedmým bodem „Srbsko musí být přijato za člena Evropské unie.“ Osobně budu rád za rozšíření EU o další demokratické státy. Srbsko podalo žádost o členství v EU v roce 2009, v roce 2012 získalo kandidátský status. Stejně jako u jiných kandidátských zemí je ovšem stěžejní, aby daná země před přijetím splnila přístupová (tzv. kodaňská) kritéria, tedy institucionální stabilitu (demokracie, právní řád, dodržování lidských práv a ochrana menšin), fungující tržní hospodářství a byla schopna přijmout závazky spojené se členstvím.
Chtěl bych věřit, že tyto snahy autoritářských vůdců ovlivnit veřejné mínění za peníze daňových poplatníků pro svůj soukromý prospěch většina lidí prokoukne a nehospodárné nakládání s penězi i odsoudí – stejně jako odsoudí populistické zavádění zákonů proti menšinám, ale bohužel ne všichni občané se dostanou k relevantním informacím. Pokud si chce Orbán budovat vlastní diktaturu odporující hodnotám EU, neměl by tak činit v rámci Evropské unie.
Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty
