NOVÁ ORIENTACE / Evropská komise a vlády členských států EU měly od loňského podzimu (podzim 2021, pozn. red.) velmi napilno, aby se vypořádaly s ruskou energetickou a obchodní válkou proti EU. Mnohého se, byť většinou se zbytečnou časovou prodlevou a za nízké akceschopnosti, podařilo dosáhnout. Nyní se zdá, že se členským státům EU podařilo vyřešit rébus fyzických dodávek plynu a alespoň v teoretické rovině i problém dopadů neudržitelně vysokých cen energií na domácnosti, firmy, municipality a další takto postižené subjekty. Tento text vyšel v listopadu 2022 v Týdeníku FORUM a zveřejňujeme jej u příležitosti dvou let od prvního vydání.

Aby se situace vrátila do normálu, snížily se stále vysoké velkoobchodní ceny energií a zabránilo se další manipulaci evropských trhů s energiemi, je třeba splnit ještě mnoho dalších úkolů. Zde je osm štítů pro Evropu, které by mohly pomoci chránit a bránit evropské trhy a občany EU před ruskou ekonomickou a energetickou agresí.

První štít: Nové energetické a bezpečnostní paradigma

Před válkou Ruska proti Ukrajině se většina evropských energetických politických návrhů i reálná politika věnovaly změně klimatu, adaptaci a skleníkovým plynům. Zachovat klima v relativně podobné, bezpečné a stabilní podobě, v jaké bylo v minulých tisíciletích, je rozhodně jeden z největších úkolů naší doby. Během jara 2022 to však přestal být nejnaléhavější úkol, důležitější jsou nyní bezpečnost a spravedlivý mír. Ještě předtím několik zemí zejména ze střední a východní Evropy s výjimkou Maďarska, spolu s naším strategickým spojencem USA varovalo před velkou závislostí na ruském plynu. Varovaly, ale neudělaly dost. A západoevropské státy, s výjimkou Velké Británie a částečně i Nizozemska, neposlouchaly. Byla to především německá Energiewende závislá na ruském plynu, která se stala nejslabším místem současné energetické zranitelnosti EU. Selhaly však i další státy, které se staly silně závislými na ruských fosilních palivech.

Dále čtěte

Vladimír Mišík: Nikomu bych nepřál, aby slyšel hvízdat kulky nad hlavou

ROZHOVOR / Tento měsíc uplynou dva roky od prvního vydání Týdeníku FORUM. Každý den proto budou…

Energetické trhy EU byly navrženy pro mírové, nikoli válečné období. Jednorozměrný svět snižování emisí uhlíku je proto třeba rozšířit o další rozměr: bezpečnost. Vedle uhlíkové stopy potřebujeme postavit na stejnou roveň a dočasně – po dobu trvání ruské ekonomické agrese vůči EU – také upřednostnit stopu bezpečnostní. Podobný paradigmatický skok pomohl Winstonu Churchillovi k úspěchu za druhé světové války, ze stejného důvodu byly ukrajinské ozbrojené síly úspěšné při obraně Ukrajiny proti agresivnímu Rusku. Na konflikt se totiž začaly důkladně připravovat už v roce 2014.

Problémem bezpečnosti je, že ji nelze – ve srovnání s emisemi uhlíku – snadno měřit. Ale přesto se o to musíme pokusit. Jednou z cest je měřit toky peněz, jinými slovy mít přehled o tom, kam směřují peníze investované do energetických zdrojů a koncernů. A co je důležitější, kde se projevuje dopad těchto peněz a na čích koncových účtech končí. To znamená, že v krátké době se musíme dostat z pomyslné horní části schématu do dolní části, a využít k tomu všechny dostupné zdroje, ať už jde o fosilní paliva, jadernou energii, obnovitelné zdroje nebo úspory energie.

To není snadný úkol, protože vyžaduje nejen tvrdou práci na fyzické infrastruktuře a inženýrské části, ale také na ekonomické i kulturní sféře, protože každý národ a stát má svou vlastní energetickou antropologii. Němci a Rakušané jadernou energii nenávidí, Francouzi a Češi ji zbožňují. Poláci a Bulhaři mají rádi uhlí, zatímco třeba Švédové se ho chtějí co nejdříve zbavit.

Druhý štít: Stoprocentně transparentní aktéři na energetickém trhu

Abychom mohli sledovat, kudy proudí velké peníze investované do energetických zdrojů a utilit, musíme také tvrdě pracovat na zlepšení transparentnosti a vyšetřovacích metod a prostředků. V EU působí mnoho ruských zástupců a mnoho společností s neznámými skutečnými vlastníky. A je zapotřebí užší spolupráce s finančně analytickými úřady členských států EU. Mnoho států EU však dosud řádně neimplementovalo právní rámec EU pro účinné dohledávání skutečných majitelů společností do svých vnitrostátních právních rámců. EU však také může v tomto ohledu udělat více, například umožnit podnikání v oblasti energetiky pouze společnostem se 100% transparentním vlastnictvím společnosti, které se prokazuje prostřednictvím Transparency ID. 

Dále čtěte

Jiří Havelka: Rusové útočí na hranici našeho světa

Jiří Havelka (41), považovaný za jednu z nejpozoruhodnějších postav českého divadla posledních let, si před třemi lety odskočil k…

Třetí štít: Vyšetřování nedávné manipulace s trhem

Příslušné unijní instituce stejně jako kompetentní orgány členských států EU musejí analyzovat a prozkoumat, co se stalo s evropskými energetickými trhy a proč. Proč selhal systém EU pro monitorování, kontrolu a ochranu energetických trhů? Jak je možné, že Kreml a Gazprom začaly loni na jaře manipulovat s energetickými trhy EU a dodnes nevíme nic o žádném vyšetřování těchto incidentů, jak k nim došlo a co s tím lze dělat? Orgány EU již disponují některými nástroji, které by umožnily ochranu trhu EU, například nástroji, které by mohly po předchozích skandálech včasně rozpoznat ilegální inside trading a podobné nezákonné činnosti.

Čtvrtý štít: Automatická sekuritizace evropských trhů

Evropské energetické i další trhy je třeba chránit před přímými zásahy a útoky. USA chránily svůj trh již v minulosti, po pádu Lehman Brothers a po teroristických útocích z 11. září, kdy načas své trhy zavřely. Evropa potřebuje podobný způsob ochrany, ideálně automatický, který umožní jejím trhům čelit jakémukoli relevantnímu podnětu na základě vstupních informací, které nebudou závislé na osobním rozhodnutí a zásahu.

Do našich komoditních a energetických burz je třeba implementovat například algoritmus automatického vypínání (kill switch). Kill switch mechanismus je nástroj známý z IT systémů, například když používáte klienta VPN (Virtual Private Network), chrání vaše zařízení před připojením k internetu, aniž by bylo skryto/ochráněno jinou IP adresou poskytnutou klien­tem VPN. Pokud máte na vašem zařízení zapnutý kill switch a zároveň nemáte aktivní připojení přes VPN, tak vám VPN ­klient díky aktivní kill switch funkci automaticky zabrání nechráněnému přístupu na internet. Takový nebo podobný algoritmus je třeba navrhnout tak, aby se tržní kill switch mechanismus automaticky použil, jakmile se na energetických burzách v EU začne obchodovat s příliš velkými cenovými rozdíly v konkrétním čase.

Pátý štít: Dočasná cenová reforma

Oddělení cen plynu od cen elektřiny je zcela zásadní, protože dosavadní opačná praxe je částečnou příčinou současné energetické a hospodářské krize. Ať už se jedná o iberský model, mechanismus tlumení cenových šoků (price shock absorber) či jakýkoli jiný model, je třeba jej rychle prostudovat a projednat. Čím dříve se oddělení cen plynu od elektřiny uplatní, tím lépe pro nás všechny. V tuto chvíli jsou sice ceny plynu na velmi nízkých úrovních oproti předchozím měsícům, ale tento jev je téměř jistě dočasný. Zastropování cen plynu jako komodity není cestou, s výjimkou ruských komodit, protože přivodilo nedostatek nabídky a tím pádem i nedostatek plynu na trzích.

Šestý štít: Vyšší transparentnost smluv a dobře informovaný trh

Podmínky a objemy podepsaných OTC (over the counter), tedy bilaterálních mimoburzovních kontraktů, musejí být zveřejněny jako anonymizovaná velká open data v rámci ACER čili unijní Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů se sídlem ve slovinské Lublani. Tímto způsobem budou nejen evropské energetické a komoditní burzy, které jsou významně závislé na cenách plynu, poskytovat zásadní informace o aktuálních cenách energií, ale také o dalším důležitém zdroji informací, který je na cenách plynu méně závislý.

Před zahájením ruské energetické války už v roce 2021 existoval odhad, že mimoburzovní kontrakty představují přibližně 50 % obchodované elektřiny. Po raketovém nárůstu cen marží evropských burz a dalších poplatků, které musejí všichni obchodníci platit clearingovým domům, které stojí za evropskými burzami, aby mohly obchodovat s určitým množstvím elektřiny, se pro dnešní situaci odhaduje, že se tímto způsobem ve skutečnosti obchoduje přibližně 80 až 90 % nových kontraktů na elektřinu. Široká veřejnost a zejména pak obchodníci ovšem o skutečném objemu a podmínkách takto uzavíraných prodejů silové elektřiny nemají přesné informace, a proto jsou jejich znalosti založeny pouze na informacích poskytovaných energetickými burzami, na nichž se dnes obchoduje pouze s omezeným množstvím energetických komodit. Tato informační disproporce a informační vakuum jsou jedním ze zdrojů tržní nejistotu, který ještě umocňuje efekt vysokých cen elektřiny.

Sedmý štít: Implementace energetického balíčku EU

Předposledním bodem, který je třeba udělat, je rychlá implementace evropské legislativy Čistá energie pro všechny Evropany. Tento čtvrtý evropský energetický legislativní balíček je zásadní pro rozvoj všech potřebných technologických změn a inovací, jako jsou velkokapacitní baterie, inteligentní měření, mikrosítě, řízení spotřeby na straně poptávky, energetické komunity, agrivoltaika (přímá instalace a využití fotovoltaiky v zemědělském sektoru) a mnoho dalších prostředků moderní energetiky.

Vzhledem k tomu, že většina těchto moderních technologií je do značné míry závislá na digitalizaci a ICT technologiích, měly by takové legislativní změny jít ruku v ruce s přísnými zákony a opatřeními v oblasti kybernetické bezpečnosti, jakož i se zákony o energetické bezpečnosti, které státům umožní chránit kritickou infrastrukturu i energetické zdroje a veřejné služby.

Osmý štít: Hnutí za hluboký odolný stát

V rámci boje proti hybridním hrozbám souvisejícím také s energetikou je třeba navázat spolupráci mezi státními a nestátními aktéry, jako jsou aktivní občané, nevládní organizace, akademická obec atd. EU musejí posílit a chránit svůj informační prostor, neboť v současné době se mezi našimi národy šíří mnoho dezinformací a dezinformačních narativů, které se také do velké míry týkají energetiky.

Tato spolupráce by měla fungovat na národní, regionální i evropské úrovni a na úrovni demokratických spojenců. Státní aktéři, včetně bezpečnostních institucí, musejí spolupracovat s aktivními občany z řad veřejnosti, jakož i s hodnotově založenými a prodemokratickými podnikatelskými subjekty, nadacemi, médii a akademiky a čelit současnému problému masových internetových médií a rozsáhlých dezinformačních kampaní zaměřených i na energetické otázky. Existuje dobrý příklad litevských, ale i českých elfů bojujících proti trollům a dalším prostředkům ruské propagandy. Evropské státy potřebují digitální „lesní bratry“, tedy digitální buňky prodemokratického odboje, pracující na partyzánských principech, které by aktivně vystupovaly proti prokremelským snahám penetrovat a manipulovat informační prostor evropských společenství. 

František Marčík působí jako Security Footprint Manager ve skupině Amper. Jako analytik a konzultant spolupracuje například se Svazem moderní energetiky či Bezpečnostním centrem Evropské hodnoty. V minulosti působil také v Českém rozhlase a think-tanku Glopolis. Zaměřuje se na energetickou a klimatickou politiku a energetickou a geopolitickou bezpečnost.