„Jestli se dostanou dál, radši se zastřel“, radí reportérovi jeden z výsadkářů. Jejich sklep obklíčili Rusové a cesta ven už nejspíš není na pořadu dne. Venku jsou ruské tanky, obrněnce, neustále probíhá bombardování a vzduchem krouží smrtonosné drony. Jejich video zachytilo čtrnáct hodin života ukrajinských obránců skutečně z první ruky. Z toho důvodu není vhodné pro děti a citlivé povahy.
Na rozdíl od mnoha jiných jednotek na Ukrajině měli někteří z těchto výsadkářů své kořeny mezi ultralevicovými, punkovými a protifašistickými skupinami kyjevské scény. Jenomže pak Rusové napadli jejich zemi, a tak se tihle čtyři kamarádi – bývalý tatér Roma zvaný „Sova“, anarchista zvaný „Punk“, bývalý námořník „Morečok“ a IT specialista „Albert“ – i druhé družstvo, složené pro změnu z party milovníků bojových sportů, vydalo bránit Ukrajinu.
Tentokrát s sebou vzali také válečného fotoreportéra irského původu Conalla Kearneyho a novináře Fillipa Malzahna. Na pozici vzdálené šest set metrů od ruských jednotek společně zažili čtrnáct hodin opravdového pekla, když čelili beznadějné ruské přesile, tankům i bombardování. Jejich videoreportáž uveřejnil web United24.
„Zdálo se nám, že je naše práce ukázat, jak to vypadá, když Rusko útočí s veškerou svou mocí syrově a bez pozlátka, a také jsme chtěli ukázat, co to znamená stát mu v cestě,“ popsal Mazahna. Události, které následovaly, ukazují, že si toho užili možná i více, než měli původně v úmyslu.
Úvod videa, které se odehrává patrně přednedávnem na pozici vzdálené asi 600 metrů od vesnice, již měli Rusové obsadit před několika dny, zachycuje brzký ranní přesun vojáků na místo. Všude zní neutuchají zvuky artilerie a bombardování. Obranná postavení jsou dvě, jedno je předsunutá pozorovatelna, druhé je úkryt ve sklepě domu určený pro ty, kdo právě nebojují. Jenže právě i ten se brzy má proměnit v bojiště. Výsadkáři převezmou informace od svých předchůdců. Vysvětlují jim, kde je druhá pozice, kde se nacházejí minová pole.
Část vojáků mizí na předsunutou pozorovatelnu, uvnitř zůstává zmíněná čtveřice vojáků a oba novináři. Během dne se nikdo neodvažuje sklep opustit, kvůli neutuchajícímu bombardování a také kvůli dronům, kterých je ve vzduchu ohromné množství. Záchod tvoří skupina PET lahví na schodišti. Zvenčí zaznívá nekončící údery bombardování a také neustálé bzučení dronů. Ukrajinských i ruských.
„Držíme pozici a v noci nebo ráno očekáváme útok. Nepřítel tu má navrch. Má k dispozici víc všeho. Mají větší palebnou sílu, víc artilerie, víc vojáků, víc všeho. Tvrdě se snaží prorazit,“ konstatuje Roma. Říká, že artilerií a drony zaženou pěchotu do sklepů, pak přijde ruská pěchota a nahází do nich granáty. Jejich čtveřice má k dispozici ruční zbraně, kulomet PKM, protipancéřové náboje, které s trochou štěstí potrápí zezadu i obrněné vozidlo, a potom jednu protitankovou raketu NLAW. Tak to konstatuje Punk, a to nikoli bez černého humoru, protože dodává, že pokud přijedou tanky, zbývá jim vystřelit a pak utíkat, a to rychle.
V noci se střídá tým na pozorovatelně. A nad ránem Rusové zahájí útok. Do boje za neutuchajícího bombardování míří jejich tanky, obrněnce i pěchota. Vypukne boj o život. Výsadkáři se snaží zabránit přesile, aby se dostala ke vchodu do sklepa, střídají se jeden po druhém, granáty pomalu docházejí. Rusové se blíží. Už jsou za domem. „Jestli se sem dostanou, radši se zastřel,“ radí novináři jeden z vojáků. Dál pokračují v boji. Jeden po druhém se střídají u vchodu do sklepa.
Bojuje se i na pozorovatelně. Roma utrpí zranění paže, kterou mu rozřízl šrapnel, ale bojuje dál. Střídavě hází po nepříteli granáty a upíjí vodu. Další voják ztratil při výbuchu sluch. Boje se trochu uklidní. Na jejich vesničku zaútočily tři tanky, dvě pásová a dvě kolová obrněná vozidla. A samozřejmě, také nepočítaně pěchoty.
Situace vypadá beznadějně. Vojáci prosí o podporu artiletrie, koordinují minomety i jednotky operátorů dronů. Nakonec navádějí palbu na svou pozici. Rusové našli jejich sklep. Pak se do boje zapojí podpora. Okolí se znovu začne otřásat palbou, tentokrát ale tou ukrajinskou. Na Rusy se snese peklo. Zranění jsou ale i na ukrajinské straně. Jejich útočiště navíc začalo hořet a hrozí, že se udusí. Jedinou cestou pryč je opuštěný zákop, který „hlídá“ posádka ruského vozidla, jež na něj najelo a uvízlo. I ty se jim nakonec podaří zničit a vojáci i novináři pod příkrovem tmy opouštějí bojiště. Po čtrnácti hodinách se konečně dostanou do bezpečí. Vojáci ale brzy zamíří do další akce. Je to jejich osud. „Ukrajina, nebo smrt,“ uzavírá reportér.