Že bude explozi na Kerčském mostě následovat nějaká zběsilá akce, se dalo čekat. Ať už by šlo na Krymu o akci Ukrajiny, nebo o nějakou klasickou operaci pod falešnou vlajkou, jak to mívají v Moskvě ve zvyku. Na bojišti se ruské armádě moc nevede a civilní cíle se brání obtížně, zvláště když útočníkovi stačí trefit cokoli.

V každém případě se v Kremlu na nové masakry už těšili. Dmitrij Medveděv, kdysi premiér a prezident, nyní politický trafikant s titulem zástupce předsedy ruské bezpečnostní rady, prohlásil, že bombardování krymského mostu bylo teroristickým činem spáchaným Ukrajinou. V Rusku mají rádi zkratky, takže se Medveděv nyní tituluje jako „zampred“ (zaměstitěl predsedatěla). Zampred Medveděv kompenzuje svůj směšný titul ráznými výroky: „Strůjcem a pachatelem zločinu je zkrachovalý stát Ukrajina… Reakcí Ruska na tento zločin může být pouze přímé zničení teroristů. Tak, jak je to ve světě přijatelné,“ řekl Medveděv v rozhovoru s novinářkou Nadanou Fridrichsonovou. Text zveřejnila na svém kanálu na telegramu.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Někteří bojovníci (Medveděv tomu skutečnému bojování nikdy moc nedal) zřejmě pociťují, že střílet na obytné domy a dětská hřiště je tak trochu svinstvo, a potřebují si to omluvit. Alexandr Chodakovskij tak skoro lítostivě konstatuje, že se nedá nic jiného dělat: „Když na nás udeří, když vyhodí do vzduchu Doněck, když vyhodí do vzduchu Krymský most, říkám si: válka. Necítím nenávist, jen vím, že aby to přestalo, musíme vyhrát. A když naše rakety letí na Kyjev, nemám radost a stále si opakuji: válka.“ Ukrajinci si za to podle něj mohou sami.

„Politický konzultant“ Dimitrijev na telegramu zase spřádá skoro konspirativní teorie o tam, jak to všechno je. Podle něj vzájemná výměna úderů v oblasti infrastruktury proces nějakých mírových snah pravděpodobně uzavírá. „Mám pocit, že někdo na straně protivníka to dělá záměrně, aby zmařil všechny možnosti deeskalace. Rusko naopak žádný plán nemá, jeho reakce jsou obvykle reaktivní – reakce na situační výzvy,“ píše Dimitrijev.

Protivníkům Ruska přisuzuje rafinované plány vycházející ze znalosti psychologie ruského vedení. „Zdá se mi, že jednání ruského vedení lze snadno naprogramovat studiem jeho reflexů. Podívejte se, například o ruském vůdci se říká, že nikdy nedělá rozhodnutí pod tlakem, což znamená, že abyste vyloučili to či ono rozhodnutí, musíte vyvinout tlak v (pro protivníka) nežádoucím směru a on tím směrem nepůjde,“ stěžuje se Dimitrijev.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Poslední dobrodružství legendárního mimozemšťana i kartelový rozhovor s Kollerem

Tentokrát má Týdeník FORUM na obálce zpěváka, a to není úplně běžné. Donutil nás k tomu Andrej Babiš, který v den své…

Protože vůdce Putin rád dělá rozhodnutí, která se od něj neočekávají, nepřítel Ruska je veřejně předpovídá a jemu se pak do toho nechce.

Tak jednoduché to bohužel s Ruskem není, ale je zřejmé, jak kremelskou propagandu rozčilovalo, když od podzimu do konce února Američané pořád tvrdili, že k invazi na Ukrajinu dojde. Museli to popírat, a pak to stejně udělat, což bylo hodně trapné. Možná jejich odkládání akce způsobilo, že se Ukrajinci lépe připravili.

Teď si Dimitrijev myslí, že cílem je eskalace a vyprovokování silných ruských úderů proti Ukrajině a na to pak Kyjev podporovaný Západem odpoví nasazením balistických raket, sabotáží v hloubi ruského území nebo jiným nečekaným úderem.

Igor Girkin – Strelkov si věci všímá ze své perspektivy a zaujalo ho, jak výbuch na mostu odvedl pozornost od situace v Belgorodské oblasti, kterou ukrajinské ozbrojené síly drží pod nepřetržitou dělostřeleckou a raketovou palbou. „Belgorodská fronta se stala více než plnohodnotnou – téměř na úrovni fronty doněcké,“ konstatuje Girkin. Nikoho to nezajímá a přitom ruská vojska „pokračují v útočných akcích ve směru na Bachmut a západně od Doněcku, které jsou po všech stránkách zcela nesmyslné a provázené těžkými ztrátami, čemuž nepřítel, který soustřeďuje své hlavní úderné síly na jiných frontách, nevěnuje žádnou zvláštní pozornost“.

Alexandr Něvzorov, novinář v exilu, míní, že Kreml válku prohrál, ale místo statečného útěku z Ukrajiny „se Putin noří hlouběji a hlouběji do sraček potupné porážky a zbylými raketami nesmyslně buší do obytných oblastí, klinik a dětských hřišť“. Žádná z jeho akcí nedává podle Něvzorova taktický ani strategický smysl. „Po vojenské porážce se Vova utěšuje banálním terorismem. Motivuje ho pouze touha dělat nepořádek. V tomto hloupém bombardování se zhmotňuje jeho hněv, zoufalství a agónie.“

Dále čtěte

Desítky ruských raket dopadaly na civilní cíle. Útok na ukrajinská města má minimálně 14 obětí

Při pondělních masivních ruských raketových útocích na Ukrajinu přišlo o život 14 lidí a 97 jich je zraněných. Na telegramu…

Není pravděpodobné, že by poslední útoky na civilní cíle přiměly Ukrajinu k nějakým „mírovým“ jednáním. Nejspíš se to, kromě kolaborantů s Ruskem, nedá čekat ani na Západě. Ostatně tvrzení Moskvy o odvetě vůči takzvaným teroristům by si mohli na sebe osobně vztáhnout Němci. Při ostřelování byl totiž zasažen i německý konzulát v Kyjevě.

Známky terorismu jsou naplněny. Útoky na civilisty a náhodné oběti s jediným cílem – vyvolat hrůzu. Bomby dopadají už jen desítky kilometrů od hranic Evropské unie. Řádění barbarského kmene, kterému z civilizace zůstala už jen Putinova kravata a Lavrovovo sako, vrhlo Rusko desetiletí až staletí zpět. Tam by zřejmě chtěla kremelská junta strhnout i ostatní.