Hledá se záskok za hlavu státu, značka: zoufale. Tak nyní vypadá situace na Pražském hradě, kde se řeší, kdo zaskočí za Miloše Zemana na oslavách vzniku Československa chystaných v americkém Chicagu. Ačkoliv prezident touží se do Spojených států vetřít a konečně dobýt i Bílý dům, ani letos na konci září to nebude. Hlava státu má jiný plán a je pro ni důležitější si dělat věci po svém, a ne reprezentovat naši zemi, kde se to sluší.
Jak uvádí Seznam Zprávy, jsou důvody Zemanovy nepřítomnosti hned dva. Za prvé má prezident již na termín, kdy by měl jako hlava státu navštívit oslavy vzniku Československa, které si v Chicagu připomínají s odkazem na T. G. Masaryka, jiný záznam v diáři. Zemanovi přijde důležitější zajet si do Německa a také do Izraele.
Je sice pozitivní, že se konečně provýchodní prezident vypraví i na Západ a není cílem jeho cesty opět Rusko nebo Čína, ale přece jen v rok stého výročí naší státnosti by se patrně víc hodilo, kdyby se věnoval účasti na akcích, které tento významný moment našich dějin připomínají.
Jak ovšem naznačuje druhý důvod nepřítomnosti v Chicagu, který zmiňují Seznam Zprávy, český prezident by na akci asi ani nebyl vítán. Mezi Zemanem a starostou Rahmem Emanuelem totiž prý vznikla tak výrazná animozita, že by přítomnost české hlavy státu udělala víc škody než užitku.
Není divu. Miloš Zeman totiž skutečně není typem prezidenta, na kterého by mohli být občané, kteří si potrpí na slušné vystupování, pyšní. V několika posledních měsících se totiž všechny prezidentovy výjezdy neobešly bez mezinárodní ostudy.
Stačí si vybavit summit NATO v Bruselu, z něhož pochází nelichotivá fotografie sedícího Zemana, který nebyl schopen zapózovat na oficiální fotografii světových politických špiček, nebo video ze stejné akce. To zase dokazuje, že pokud prezidentská kancelář v čele s Jiřím Ovčáčkem tvrdí, že je Zeman zdravý a plný sil, nepokrytě lže.
Proto je možná i lepší, že česká hlava státu do Ameriky nevyrazí. Proč si totiž kazit zbytky dobrého jména naší země i za oceánem. Stačí, že nás vážně nebere už téměř žádná evropská země. Na tuto situaci stačili překvapivě pouze dva lidé, prezident a premiér.