Povinné kvóty pro domácí potraviny se dostávají do kolize nejen s unijním právem, ale i s prioritami českého předsednictví v EU v roce 2022. Jedním z klíčových témat má být prohlubování vnitřního trhu, přičemž tvrdá regulace dovozu zahraniční produkce míří přesně opačným směrem.
Kontroverzní novela zákona o potravinách zvýhodňující domácí potravinářské výrobky zavedením povinných kvót pro jejich prodej v supermarketech nebude mít na růžích ustláno. Tento populistický návrh, přikazující velkým prodejcům 55procentní podíl českých potravin s postupným růstem na 73 procent v roce 2027 (dnes je zhruba čtvrtinový), podpořili poslanci ANO, ČSSD, KSČM, SPD a Trikolóry.
Pokud nakonec projde navzdory předpokládanému odporu senátu, narazí nejen na unijní pravidla s hrozbou žalob, ale i na priority připravovaného českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině příštího roku.
Prioritou rozvoj vnitřního trhu
Tyto priority představila už loni v červnu ve sněmovním evropském výboru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Nyní se dále cizelují a oficiálně by měly být vládou prezentovány počátkem letošního roku.
Hrdinková poslance informovala, že česká vláda se chce při svém předsednictví v EU zaměřit především na rozvoj vnitřního trhu, zajištění bezpečnosti Evropy či na digitalizaci a rozvoj moderních technologií. Téma vnitřního trhu bude podle ní mezi prioritami za všech okolností.
„Koresponduje to s typem ekonomiky a charakteristikou České republiky. Pokud bychom měli jmenovat jednu věc, ze které naše země členstvím v Evropské unii nejvíc profituje, tak je to vnitřní trh,“ uvedla státní tajemnice. Česko se chce zaměřit na prohlubování vnitřního trhu, budování dopravní infrastruktury a podporu malých a středních podniků.
Loni v říjnu vláda schválila východiska pro obsahové priority českého předsednictví. „Snažíme se postihnout všechny pro nás důležité oblasti, kde budou na stole i legislativní návrhy, jako je oblast vnitřního trhu…“ sděluje Hrdinková v pozdějším videu a potvrdila tak zájem Babišova kabinetu na větší liberalizaci tržního prostředí.
Povinné kvóty jsou diskriminační
Návrh zásadně regulující dovoz zahraničních potravin je ovšem s těmito prioritami v přímém rozporu. Už se proti němu ohradili velvyslanci osmi unijních zemí, včetně těch největších (Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska, Belgie, Polska a Španělska).
Podle nich jsou povinné kvóty jasnou diskriminací zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v EU nepřípustná. Navíc nahrávají největším domácím producentům potravin v čele s Agrofertem, což jde proti další údajné prioritě českého předsednictví, podpoře malých a středních podniků.
„Návrh je v rozporu s pravidly evropského volného trhu. Pokud by k podobným opatřením přistoupily další země, doplatili by na to čeští zemědělci, kteří svou produkci vyvážejí do zahraničí. Jde také na ruku zejména velkým koncernům, protože to budou právě ony, jež budou schopné dodávat do supermarketů velké objemy zboží, které supermarkety vyžadují,“ reagovala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Toman stoupencem tuhé regulace
Před záměrem omezit zahraniční dovoz loni českou vládu dvakrát varovala Evropská komise. Adresát těchto výhrad, ministr zemědělství Miroslav Toman, je však jako čelný lobbista za zájmy zemědělské velkovýroby klíčovým stoupencem této tuhé regulace.
Zdánlivě bohulibá idea potravinové soběstačnosti zavání návratem do komunistické éry se všemi negativními důsledky omezené nabídky sortimentu, zčásti nedostatkového, jelikož ho domácí podniky nejsou schopny vyprodukovat celoročně.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton poslal Tomanovi první dopis už loni v červenci. Tehdy ještě povinné kvóty ve sněmovně neprošly a příslušná novela zákona byla po drtivé kritice stažena zpět do zemědělského výboru k přepracování.
„Uložení povinného podílu domácích potravin v obchodech jasně vytváří pro tyto výrobky zvýhodněné obchodní podmínky a diskriminuje podobné dovážené produkty. Dále omezuje svobodu maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a rozložení prodejních ploch. Taková diskriminační opatření jsou zakázána články 34 a 49 Smlouvy o EU,“ napsal české vládě eurokomisař.
Nesoulad slov a činů
Breton se pozastavil i nad zjevným nesouladem mezi prohlášeními Babišovy vlády a jejími kroky v praxi. Připomněl, že se loni v květnu přihlásila do pracovní skupiny na prosazování pravidel na vnitřním trhu, která mu zaslala společný dokument.
„Tento dokument vyzývá k účinnému vymáhání a provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu. V případě zjištění překážek musí dotčené členské státy přijmout nezbytná opatření včetně legislativních změn na vnitrostátní úrovni, aby zajistily dobře fungující jednotný trh,“ uvedl eurokomisař.
Nakonec došlo jen ke kosmetickým úpravám této novely zákona. Jestliže definitivně projde, hrozí odvetné kroky unijních zemí a spor s Evropskou komisí kvůli porušení evropského práva může skončit žalobou. Sankce by byly v případě prohry enormní, a to by byla slovy klasika Járy Cimrmana taková pěkná tečka za touto ostudnou komedií.
