Vzpomínková akce Terezínská tryzna, která se o víkendu konala u příležitosti 71. výročí osvobození k uctění obětí nacistické perzekuce, přinesla místo důstojné připomínky spíše ostudu. Ostře se k projevům vyjádřily Židovská obec v Praze a Federace židovských obcí v ČR – kvůli xenofobním a protiněmeckým vyjádřením některých řečníků.
Proslov šéfa Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky židovské obce označily kvůli výrokům o uprchlících za xenofobní. „Jaká bude budoucnost nás a našeho žití v srdci Evropy? S obavami se ptáme, vedeni především zkreslenými informacemi médií, především médii veřejné služby: Co miliony především ekonomických migrantů, kteří prchají za pohodlnějším životem, ne s touhou bránit svou vlast? Prchají, aby vytěžili náš léty a prací generacemi vybudovaný sociální a ekonomický systém. Ne proto, že doma žijí v nesvobodě. A pokud tak třeba žijí, nechtějí si změny ku prospěchu svého lidu vybojovat. Mladí, zdraví muži s novými mobily v rukou, odění v bundách za tisíce se srdceryvnými fotkami topících se bárek na moři, vyrobených mnohdy samotnými zločinnými převaděči,“ prohlásil například Vodička.
„Předseda svazu Vodička ve svém vystoupení označil současnou migraci za invazi a uchýlil se k hrubým xenofobním stereotypům. Bez ohledu na osobní názory na současnou politiku vůči migrantům považujeme takové výroky za nepřijatelné,“ uvedly obce. Většina uprchlíků, kteří v poslední době přicházejí do Evropy, pochází podle mezinárodních organizací ze Sýrie a Iráku, kde už několik let zuří boje, které si jen v Sýrii vyžádaly za posledních pět let téměř půl milionu obětí.
Štěch nařčení odmítá
Po Vodičkovi vystoupil vrchní zemský rabín Karol Sidon, který původně mluvit vůbec neměl. „Přinutili mě k tomu moji předřečníci,“ uvedl. „Já si myslím, že židé mají poněkud jiné zkušenosti, možná proto, že sami zažili za války problém. Problém se státy, které jim neumožnily emigraci ze zemí, které byly ohrožené nebo už obsazené Němci. Všichni, kteří zahynuli, zahynuli nejenom díky tomu, že je Němci vyvražďovali, ale také proto, že svět nežidovský, ale nakonec i židovský, jim uzavřel cestu záchrany. A to bychom si měli uvědomovat právě v tuto dobu, kdy přicházejí lidé, o kterých se říká, že by měli bojovat za svou svobodu,“ řekl.
Nacionalistický a protiněmecký byl podle židovských obcí také projev předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD). „Hlavní projev předsedy Senátu Milana Štěcha se nesl v protiněmeckém nacionalistickém duchu, který podle našeho názoru 71 let po skončení druhé světové války na vzpomínkovou akci nepatří,“ napsaly židovské obce v prohlášení.
Štěch při pietním shromáždění na Národním hřbitově mimo jiné prohlásil, že nelze srovnávat násilí páchané nacisty s násilím, které páchali Češi na odsunovaných Němcích. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ řekl.
„Domnívám se, že nikdo, kdo můj projev poslouchal ušima, ho nemůže nazvat protiněmeckým. Snad jedině protinacistickým. V projevu jsem mimo jiné výslovně zmínil, že Německo může být pro nás vzorem tím, jakým způsobem se vypořádalo se svou minulostí,“ sdělil dnes Štěch ČTK v reakci na prohlášení židovských obcí.
