Již třetí den probíhá v Libanonu pátrání po pětici unesených Čechů. S novou zprávou, která by mohla měnit celý pohled na věc, přišel libanonský list L´Orient-Le Jour, podle něhož je pátý z pětice pohřešovaných Čechů vysoce postavený činitel bezpečnostních složek. Deník se odvolal na dobře informovaný vojenský zdroj, který si přál zůstat v anonymitě. Podle něj jde s největší pravděpodobností o únos.
Lidé, kteří českou pětici a libanonského řidiče zajali, se podle tohoto zdroje snažili za každou cenu vyvolat dojem únosu, když zanechali v opuštěném autě pasy a kamery, i když je snadno mohli odvézt. „Nevíme, co se stalo, ale předpokládáme, že byli uneseni… Strůjci té operace chtěli dát najevo, že to byl únos, protože pasy a kamery mohli snadno ukrýt. Je však zvláštní, že se k akci zatím nikdo nepřihlásil a že nikdo nenavázal kontakt s místními ani českými úřady,“ sdělil libanonskému listu jeho zdroj.
Podle něj jsou ve skupině dva novináři, advokát, tlumočník a vysoce postavený bezpečnostní představitel, který je v Libanonu poprvé. Skupina prý krátce před zmizením pořídila dva rozhovory, jež se zachovaly v kamerách. Týkají se bojů v oblasti severolibanonského Arsálu u libanonsko-syrské hranice a také života syrských uprchlíků v Libanonu. Při jednom z rozhovorů je zachycen šéf místní správy města Labva v okrese Baalbek Rámiz Amhaz.
Libanonská armáda po zmizelé skupině pátrá, v ČR se případem zabývají i tajné služby. Média kauzu spojují s případem Alího Fajáda. Tento Libanonec a další dva muži byli loni zadrženi v ČR a jsou podezřelí z úmyslu prodat zbraně a kokain americkým agentům, kteří předstírali, že jsou členy kolumbijské teroristické organizace FARC. Fajád, který je podle libanonského tisku znám také jako Alí Taán, je bratrem taxikáře Saíba Muníra Taána, který pětici vezl a je také pohřešován.
Oblast Bikáa byla vždycky velmi problémová
Jak pro Svobodné fórum prohlásil bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR Andor Šándor, to, že se k únosu zatím nikdo nepřihlásil, není nijak alarmující. „Jsou to tři dny, kolikrát to trvá déle. Pochopitelně ale vědění toho, kdo to udělal, je dost důležité pro další postup. Navíc, je-li je pátý člověk skutečně vysoce postavený činitel bezpečnostních složek, i když já bych to „vysoce postavený“ dal do uvozovek, mění to zásadně celý pohled na věc. Žádný člověk z bezpečnostních složek tam totiž nemůže jet sám z vlastního rozhodnutí, musí k tomu mít schválení svých nadřízených. Podle mých zkušeností ale do takovýchto akcí vysoce postavení činitelé nikdy nechodí. Tudíž mně to přijde krajně nepravděpodobné. Pokud tam ale skutečně jel někdo z našich bezpečnostních složek, pak si neumím představit jiný důvod, než že to má přímou souvislost s případem Alího Fajáda. Ačkoliv není úplně standardní, když případ převzal soud, aby v něm ještě figurovaly tajné služby. Ovšem v této branži mluvit o tom, co je a co není standardní, je taky těžké, protože celé bezpečnostní složky jsou nestandardní,“ říká Šándor a připomíná, že údolí Bikáa, kde se únos odehrál, byla vždycky problémová oblast, kde se pašovalo a děla se tam řada nepravostí.
„Je to údolí, které kontroluje Hizballáh, fungují tam sunnitské teroristické skupiny, které tam už dva roky vytváří Saúdská Arábie s cílem snižovat vliv šíitů, jsou tam další organizace jako například Palestinský džihád, a taky Islámský stát se netají snahou destabilizovat a obsadit část Libanonu. Tudíž není to místo, které by se dalo najít v nabídce cestovních kanceláří jako tip na výlet. Proto já říkám, že osud těch lidí je přímo spjatý s tím, co tam dělali. Tam je klíč k odpovědi na to, co se stalo a proč se to stalo,“ dodává Šándor.
