Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov je slavnější kvůli sérii tragických pohrom než kvůli tomu, že by byla nějakou hrozivou válečnou silou. Momentálně je nepoužitelná a bude opravena až v polovině roku 2022, tedy o rok později, než se původně plánovalo.
Admirál Kuzněcov se do povědomí lidí na Západě dostal především po své plavbě do Sýrie v roce 2016, kdy loď obeplula Evropu a všechny ohromilo, jak plavidlo mohutně kouří. Mise nedopadla zrovna slavně, výsledkem bylo, že dvě bojová letadla spadla do vody.
Jako by loď pronásledovala smůla kvůli tomu, že dlouho ani nebylo jasné, jak se nakonec bude jmenovat. Od projektu po spuštění na vodu (1985) nesla postupně jména: „Sovětský svaz“, „Riga“, „Leonid Brežněv“, „Tbilisi“. V roce 1990 byla pojmenována po admirálovi flotily Sovětského svazu N. G. Kuzněcovovi.
Letadlová loď v současné době prochází modernizací v Severomorském závodě. V roce 2018 se plovoucí dok s lodí během spouštění potopil. V důsledku toho spadl na letadlovou loď jeřáb a poškodil palubu. V prosinci 2019 zase vypukl na letadlové lodi požár, při kterém zahynuli dva lidé.
Podle webu Rosbalt měl být dok v 35. loděnici připraven k zakotvení do konce letošního roku, ale kvůli špatnému počasí byla operace odložena na léto příštího roku.
Křižník Admirál Kuzněcov měl v minulosti řadu incidentů. Jen namátkou: Dne 18. října 2004 měl Su-25UTG nehodu; letoun tvrdě přistál, v důsledku čehož se mu zlomila pravá podvozková vzpěra. Rozsáhlému poškození lodi se podařilo zabránit, protože Su-25UTG byl zachycen za lano s přistávacím hákem. Mezi předpokládané příčiny nehody patří chyba posádky a únava kovu. Letoun byl shledán neopravitelným a poté odepsán.
Dne 5. září 2005 havarovaly v severním Atlantiku dva stíhací letouny Su-33. Jedna ze stíhaček spadla do oceánu a potopila se v hloubce 1100 metrů (podplukovník Jurij Kornějev, který letadlo pilotoval, se katapultoval), zatímco druhá se udržela na palubě. Vrak prvního letadla měl být kvůli svému tajnému vybavení (např. identifikačnímu systému „přítel nebo nepřítel“) zničen hlubinnými bombami, ale ukázalo se, že to není možné. Velení námořnictva doufalo, že letoun podlehne zkáze sám.
Dne 6. ledna 2009, když loď kotvila během vojenského cvičení na turecké námořní základně Akzas, vypukl na jedné z přídí lodi požár. Požár uhasila posádka. Na následky otravy oxidem uhelnatým zemřel branec Dmitrij Syčev.
Dne 14. listopadu 2016 se ve Středozemním moři zřítil stíhací letoun MiG-29K, když se po cvičném letu k pobřeží Sýrie nalodil na loď. Pilotovi se podařilo katapultovat a záchranná služba ho našla několik kilometrů od lodi a přivezla na palubu.
Dne 4. prosince 2016 se Su-33 ztratil při přistávání na lodi kvůli přetrženému kabelu. Pilotovi se podařilo katapultovat a byl vzat na palubu.
V noci z 29. na 30. října 2018 došlo v důsledku náhlého výpadku proudu ze břehu k nekontrolovanému ponoření jedné z věží plovoucího doku PD-50 v 82. lodním opravárenském závodě v Rosljakově, což mělo za následek výrazný náklon. PD-50 se začal potápět. Protože Rosněfť, která předtím koupila 82. loděnici od Sjednocené loďařské korporace (USC), snížila počet strojníků v doku a nekoupila palivo pro dieselové generátory, nemohla PD-50 přejít na vlastní zdroj energie, aby odčerpala vodu z nádrží, a začala se potápět spolu s letadlovým křižníkem Admirál Kuzněcov. Přitom 70tunový věžový jeřáb spadl na palubu raketového křižníku letadlové lodi. Spadlý plovoucí přístavní jeřáb poškodil část paluby letadlové lodi: velikost díry v palubě na zádi letadlového křižníku Admirál Kuzněcov je asi 20 m², ale jeřáb poškodil i několik oddělení v podpalubí. Jedna osoba chybí. V noci na 18. listopadu 2018 zemřel v městské nemocnici v Murmansku jeden ze čtyř zraněných dělníků.
Dne 12. prosince 2019 vypukl na křižníku, který byl zakotven v lodním opravárenském závodě 35 (pobočka střediska pro opravu lodí Zvezdočka) v Leninském okrese Murmansku, požár na ploše 600 m². Dva lidé zemřeli, 12 dalších bylo zraněno, z toho sedm bylo hospitalizováno, dva s popáleninami horních cest dýchacích. Likvidace požáru trvala téměř den. Požár způsobila jiskra, která při svařování spadla do nákladového prostoru se zbytky topného oleje.
No a teď máme zase špatné počasí. Musíme ale uznat, že posádka tohoto plavidla je zjevně složena ze samých hrdinů a že nadpřirozená naděje na uvedení lodi do nějakého přijatelného provozu vychází zřejmě z nejhlubších tradic ruského pravoslaví.