Útoky na Krym už jsme viděli. Byly to útoky na ruské základny a energetickou infrastrukturu. Pokud jde o nějaký přímý pozemní útok a osvobození Krymu, tak i kdyby se k tomu Ukrajinci odhodlali, tak je to hodně daleko, říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. V rozhovoru pro deník FORUM 24 také popisuje, jaká momentálně panuje nálada v ukrajinské společnosti i to, jak významný by byl zisk města Cherson pro další vývoj války.
O víkendu světem proletěla zpráva o útoku na Krymský most, někdy také zvaný Kerčský most, který spojuje poloostrov Krym s Ruskem. Vzápětí se ale objevila videa, jak přes most projíždí vlaky i auta. Jaká je tam teď situace?
Informace o tom, že se most podařilo nějakým způsobem částečně zprovoznit, se skutečně objevily. Vypadá to ale spíše jako ruská propaganda. Reálně tam těch problémů je mnoho. Kapacita je zjevně silně omezená. Určitě nebude plnit takovou funkci jako doteď. To je pro ruskou armádu obrovská komplikace z hlediska logistiky a zásobování armády. Z tohoto hlediska je to velmi pozitivní zpráva pro Ukrajinu.
Takže to zásobování probíhá momentálně primárně pomocí trajektů?
Jsou tam i jiné možnosti. Most nebyl jediný. Kromě něj může zásobování probíhat i přes pozemní pás, který Rusko obsadilo podél Azovského moře. Možnosti tam jsou. Určitě to jde i tak, jak se to dělalo dříve, především pomocí trajektů. Určitě to funguje, ale omezuje to značným způsobem kapacitu, protože Rusové pro zásobování armády využívají primárně železnici. Jakékoliv vyřazení železnice přes Krymský most je v tomto směru fatální. Možnosti jsou v tomto směru relativně omezené. Pokud se to daří nahradit, tak něčím, co zdaleka nebude stačit.
Není to problém jen pro frontu, ale i samotný Krym. Když se podíváte, tak jeden z hlavních důvodů, proč byl administrativně předán Ukrajině v 50. letech, bylo především to, že geograficky navazuje na Ukrajinu, ne na Rusko. Veškerá infrastruktura byla napojená na Ukrajinu. Hlavní železnice za Ruského impéria a Sovětského svazu z Moskvy na Krym vedla přes Ukrajinu. Tak to bylo vždy. Krymský most tento problém částečně vyřešil, ale zásobovací trasa byla zásadně delší. Toto je zásadní problém i Krymu, nejen ruské armády.
Můžeme tedy očekávat, že se Ukrajina v delším časovém horizontu pokusí o útok na poloostrov Krym?
Záleží na tom, co si pod tím máme představit. Útoky na Krym už jsme viděli. Byly to útoky na ruské základny a energetickou infrastrukturu. Útočilo se na letiště u Simferopolu a Sevastopolu, pokud vím, tak tam byly útoky na infrastrukturu kolem železničního uzlu Džankoj, takže tyto útoky už tam byly. To je věc, která se může opakovat. Dá se to očekávat.
Pro Rusy je to psychologicky velká rána. Krym byl považovaný za bezpečné území, které anektovali v roce 2014, a mělo být integrální součástí Ruska. Pokud jde o nějaký přímý pozemní útok a jeho osvobození, tak i kdyby se k tomu Ukrajinci odhodlali, tak je to hodně daleko. V tento moment to reálné není.
Ukrajina hlásí, že je jen pár kilometrů od přístavního města Cherson. Podle britského ministerstva obrany se ruská armáda chystá na boj v ulicích města. Jak náročný bude pro Ukrajinu tento městský boj?
Záleží na tom, jestli k němu vůbec dojde. Když se díváme na to, jakou taktiku Ukrajina zvolila, tak je naprosto evidentní, že se tomu snaží vyhnout. Poměrně velký posun fronty a osvobození velké části Chersonské oblasti je spíše ojedinělá věc. Ukrajinci se snaží ruské jednotky donutit k tomu, aby si nějakým způsobem vyplýtvaly zásoby, vyčerpaly se a byly nuceny se stáhnout. Když už útočit, tak v momentě, kdy budou hodně oslabeni.
Takže v dalších dnech nemáme očekávat nějakou velkou ofenzivu?
Myslím, že na samotné město asi ne. Je to ale věc, kterou nevíme. Dlouhou dobu byla ta fronta statická a potom přišel průlom v Charkovské a Chersonské oblasti, který byl z pohledu mnoha lidí překvapivý. Něco takového přijít může, ale také nemusí.
Jak strategicky důležité město Cherson je?
Je důležitý na jednu stranu symbolicky, protože je to jediné oblastní centrum, které Rusko okupuje, byť to není největší město, když nepočítáme oblasti, které jsou okupovány od roku 2014. Z nově okupovaných je ještě větší Mariupol, ale je to jediné oblastní centrum. Z tohoto hlediska je to významné.
Ze strategického hlediska to uvolní tlak na pravém břehu Dněpru, především na přístavní město Mykolajiv, které je významným přístavem, a i samotný Cherson je relativně významný přístav na ústí Dněpru. Význam z tohoto hlediska by se projevil až v delší perspektivě, protože Ukrajina má od začátku války obrovské problémy s využíváním svých přístavů, a to je věc, která by se do ukončení aktivních bojů nezměnila.
Vy jste zmínil řeku Dněpr. Může být jednou z překážek v dalším postupu?
Pro ukrajinskou armádu žádná. Je to překážka především pro tuskou armádu, protože ji museli překročit, aby mohli pokračovat podél Černého moře do Chersonu. Dalším cílem byl evidentně Mykolajiv a asi i Oděsa. Pro Rusy to byla velká překážka, protože je to velká řeka. I v Kyjevě je velmi široká, natož někde u Černého moře. Pro ukrajinskou armádu to problém není, protože ovládá velkou část levopobřežní Ukrajiny včetně Záporoží, což je třičtvrtěmilionové, takže Ukrajina má spoustu možností, jak zaútočit na jednotky na levém břehu, a nemusí přistupovat k překračování řeky.
Běloruský prezident Lukašenko oznámil, že umožní rozmístění ruských jednotek na svém území. Hrozí, že se Bělorusko opět zapojí do válečných operací?
To je věc, o které se spekuluje od února. Těžko říct, co si pod tím prohlášením představit. Já jsem k tomu, že by se běloruská armáda zapojila do války proti Ukrajině, trochu skeptický. Bělorusové nemají armádu tak silnou, asi by tam byly obrovské problémy s morálkou, vybavením a nedovedu si to moc představit. Vývoj války by to asi nezměnilo.
Je jasné, že nepřímo se bude Bělorusko války účastnit na straně Ruska, tak jako doteď poskytováním území pro útoky. To se děje, i když se Rusové stáhli od Kyjeva. Bělorusko je využívané pro letecké útoky a rozhodně to bude pokračovat. Viděli jsme už i zprávy o tom, že Bělorusové předávají svoji bojovou techniku Rusům, takže i taková podpora tam bude. K přímému zapojení jsem ale poměrně skeptický. Rusům by to asi příliš mnoho nepřineslo.
V reakci na poškození Krymského mostu Rusko v pondělí bombardovalo hlavní město Kyjev a dalších 14 oblastí. Co tím Rusko získalo?
Zas tolik toho Rusové nezískali. Do jisté míry to může být kontraproduktivní, protože se na ukrajinské straně potvrzuje to, za co bojují. Pokud by se třeba i šířily nálady, že je třeba tu válku ukončit, tak takovým činem Rusko Ukrajince nemůže získat.
Ukazuje to, že se přesouváme do nějaké nové fáze války, kdy Ukrajinu čeká teror?
To určitě ne. Rusko má v tomto směru poměrně omezený potenciál a tohle byla spíše ojedinělá akce. Tomu odpovídá i to, že k něčemu takovému došlo po mnoha měsících. Velmi dlouho jsme takové intenzivní ostřelování neviděli a po tom jednom dni takové akce ustaly. V tomto směru to asi nemá potenciál nějakým způsobem změnit cokoliv na vývoji války. Rusko evidentně nemá potenciál, aby bombardovalo ukrajinská města neustále, aby to cokoliv mohlo změnit.
Bývalý ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis řekl, že ruské útoky ukazují, že Putin prohrává. Souhlasíte s ním?
Ano, je to snaha Ukrajince zastrašit, ale to je věc, která nemůže fungovat. Svým způsobem to nedává smysl. Je to další úkaz iracionálního chování. Pokud by skutečně chtěli změnit vývoj války, tak míří na jiné cíle. Tohle je zoufalá snaha pokusit se o zvrácení nálad na Ukrajině, ale to je absolutně nerealistické.
Vy jste se na konci září účastnil ukrajinsko-polské konference přímo na Ukrajině. Vidíte nějakou změnu v náladě běžných Ukrajinců?
Já jsem se pohyboval na západní Ukrajině. Situace, kterou jsem tam viděl, byla zvláštní v tom, že tam téměř nebylo znát, že válka na Ukrajině je. Situace tam byla klidná, že to tam nikdo ani pořádně nevnímal. To bombardování je věc, která to může změnit, ale spíše v tom smyslu, že to těm lidem opět připomene.
Je ukrajinská společnost odhodlaná bránit své území stejně, jak jsem to viděli například v únoru?
Naprosto jednoznačně.
V Praze se minulý týden konal první summit Evropského politického společenství a Evropské unie. Obou se přes videohovor zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak důležitý signál to pro Ukrajinu je?
Je to určitě z hlediska ukrajinských snah získat nějakou pomoc naprosto zásadní. Možná bych neřekl, že je důležité to, že se toho Ukrajina účastní, protože byla obecně přizvána už v minulosti do řady iniciativ. Určitě je důležité, o čem se ve vztahu k Ukrajině jedná a nakolik ukrajinští představitelé dokážou přesvědčit západní politiky o tom, že pomoc potřebují. V tom si myslím, že je prezident Zelenskyj extrémně efektivní, což zjevně souvisí s tím, že má zkušenosti z působení jako herec. Působí naprosto přirozeně a dokáže přesvědčovat.
Rezonuje v ukrajinské společnosti to, že se Zelenský účastní takových akcí a že Západ Ukrajinu podporuje?
Ano, určitě to rezonuje. I během mé cesty na Ukrajinu to byla jedna z věcí, které zaznívají velice často. Ukrajinci jsou za tu pomoc velmi vděční a vědí o ní.