Margarita Sokorenko FOTO: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny / se souhlasem
MONITOR / V klíčových procesech u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) zastupuje Ukrajinu proti Rusku Margarita Sokorenko, která nyní v rozhovoru pro Evropskou pravdu popsala, jakým způsobem bude Rusko platit reparace za svoji agresi, a také to, zda se Putinova říše v důsledku války rozpadne.
„Rusko se nestará o mezinárodní právo a mezinárodní instituce, a to ani o Evropský soud pro lidské záležitosti ESLP. Faktem ale je, že Rada Evropy a ESLP Rusko sledují a nadále posuzují případy proti němu. Včetně mezistátních soudních sporů,“ řekla Sokorenko a připomněla, že soud sleduje porušování lidských práv Ruskem již od roku 2014, zvláště pak na Krymu od počátku jeho okupace.
V listopadu se bude konat u ESLP slyšení ve věci žaloby Ukrajiny na Rusko. Přípustnost žaloby již Ukrajina vyhrála, nyní začíná věcný přezkum a 8. listopadu soudcům přednesou ukrajinští zástupci své stanovisko. Ovšem Rusko se soudu opět nezúčastní. „Ruská federace se řízení odmítá účastnit, ale ESLP vytvořil přezkumný algoritmus bez její účasti. Postoj Ruska ohledně Krymu tam však bude prezentován,“ konstatovala Sokorenko.
K soudu vše směřovalo v posledních dvou letech. Před dvěma lety ESLP vypracoval harmonogram, podle kterého měla Ukrajina do 28. února 2022 předložit první část svého stanoviska. Jenže 24. února Putinova vojska vtrhla na Ukrajinu a začala ji pustošit. Soud tedy logicky neočekával, že by Kyjev mohl cokoliv předložit, když byl ostřelován a Rusko se chvástalo, že ho do tří dnů obsadí.
Přesto se podle komisařky stanovisko připravit podařilo a přesně 28. února bylo elektronicky odesláno do Štrasburku. „Pak jsme se překvapivě dozvěděli, že Rusko 28. února také zaslalo své písemné stanovisko k projednání případu Krymu v té samé věci,“ konstatovala Sokorenko. Zároveň přiblížila, co ruské stanovisko obsahuje. „Vše se tam scvrkává na skutečnost, že nedochází k žádnému porušování,“ není nijak překvapena komisařka, která v listopadu pojede do Štrasburku, aby soudcům představila stanovisko Ukrajiny také při ústních jednáních.
Proces u ESLP se skládá ze tří navazujících fází. První fází je přijetí podnětu a zde již Ukrajina nad Ruskem zvítězila, neboť soud podání uznal za vhodné k projednání. „Tímto vítězstvím jsme splnili důležitý úkol – stanovili datum okupace Krymu, 27. února 2014. To bylo důležité, protože toto vítězství právně zničilo verzi Ruské federace, že na Krymu proběhl lidový projev vůle a Krym podporoval anexi,“ zdůrazňuje Sokorenko.
Druhá fáze začíná nyní. Cílem je ukázat, že od okupace Rusko zavedlo administrativní praxi porušování lidských práv na Krymském poloostrově. „Za prvé, porušování je namířeno proti části obyvatelstva, která nepodporuje obsazení Krymu. I když i přes represe lidé stále dávali najevo svůj nesouhlas. Vzpomínáme například na zakázaná setkání Ukrajinců a krymských Tatarů, za což byli přivedeni ke správní a trestní odpovědnosti,“ připomíná Sokorenko, která je přesvědčena, že i v této fázi Ukrajina vyhraje.
Pak nastoupí fáze závěrečná, tzv. „spravedlivé zadostiučinění“, tedy stanovení náležité finanční kompenzace. Kromě toho toto rozhodnutí pomůže Ukrajincům, kteří dříve podávali u ESLP individuální stížnosti. „Díky mezistátnímu případu už Soud nebude muset zjišťovat právní fakta okupace a systematického porušování lidských práv Ruskou federací,“ vysvětluje princip Sokorenko.
Rusko však žádné reparace dobrovolně platit nebude. „Rusko z vlastní vůle platit nebude. Z toho vycházíme i my na ministerstvu spravedlnosti. Existují o tom čerstvé důkazy i z doby, kdy Moskva ještě spolupracovala s Radou Evropy. Rusko prohrálo několik mezistátních soudních sporů proti Gruzii, ESLP udělil spravedlivé zadostiučinění a Ruská federace vymýšlela tisíce důvodů, proč ho právě v tu chvíli nemohla realizovat, a vždy přidala nějaké podmínky, za kterých by zaplatila. Gruzie pokaždé souhlasila a nakonec nedostala nic,“ popisuje ruskou taktiku ukrajinská komisařka.
Ukrajina proto bude postupovat jinak. Peníze budou z Ruska vybírány prostřednictvím mezinárodního kompenzačního mechanismu, který vytvoří tým ministerstva spravedlnosti. Až bude systém připraven, bude přesně stanoveno i pro individuální „žadatele“, co kdo a jak má přesně dělat, aby dostal odpovídající kompenzaci.
Na otázku, co se stane, pokud Rusko přestane existovat a rozpadne se, kdo bude v takovém případě náhrady platit, odpověděla Sokorenko jasně: „Mechanismus placení reparací nebude vyžadovat dobrou vůli Ruska. Je totiž zřejmé, že Rusko rozhodnutí o platbě dobrovolně nesplní. A pokud se rozpadne – přesněji řečeno, až se rozpadne – tak to právní nástupce také nebude chtít plnit dobrovolně a bude hledat argumenty, proč to nejde. Já však doufám, že kompenzační mechanismus bude fungovat mnohem dříve, než se Rusko definitivně rozpadne.“
Margarita Sokorenko pracovala řadu let na ukrajinském ministerstvu spravedlnosti v právním týmu, který připravuje žaloby proti Rusku u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a také komunikuje se soudem ohledně případů, kdy občané vznášejí obvinění proti samotné Ukrajině. V roce 2021 se pak stala komisařkou Ukrajiny a je agentkou v klíčových procesech proti Ruské federaci ve Štrasburku.
