Za neveselých časů bývalého režimu si lidé náladu zlepšovali nejen vtipy o konkrétních politicích, ale formy byly i pestřejší. K oblíbeným patřily ty, které byly pojaty jako dotazy na údajné Rádio Jerevan. Jejich původ byl v samotném Sovětském svazu.

V Sovětském svazu se hovořilo o „arménském rádiu“, ve východní Evropě zdomácněla varianta Rádio Jerevan.

Podle většiny historiků kořeny vtipů o arménském rozhlase vycházejí z tehdy běžných rozhlasových pořadů, kdy se v rádiu odpovídalo na dotazy posluchačů. Takové pořady byly také předmětem vtipů:

Dále čtěte

Předplatné s dárkem: Předplaťte si Týdeník FORUM, pojďte na koncert a dostanete vstupenku zdarma

Kupte si roční předplatné Týdeníku FORUM za zvýhodněnou cenu spolu s lístkem na koncert 30 let bez okupantů PRAŽSKÝ VÝBĚR…

Ve vysílání je pořad „Otázky a odpovědi“. Soudruh Ivanov z vesnice Kukujevo se nás ptá, co znamená solfeggio. (Je to vokální cvičení zpívané na solmizační slabiky, pozn. red.)

Odpověď: „Lidé tu nemají co žrát, a on se předvádí!“

V německých anekdotách se rádio jmenuje Radio Eriwan. Otázky jsou na rozdíl od ruské verze velmi často politického charakteru. Struktura vtipů je přísnější. Odpovědi arménského rozhlasu vždy začínají větou „V zásadě ano/ne…“ (Im Prinzip ja/nein…), následuje vysvětlení. Příklad:

Otázka pro Rádio Jerevan: „Je pravda, že v Sovětském svazu roste kukuřice jako telegrafní sloupy?“

„V zásadě ano, ale není tak silná a vysoká, jen roste stejně daleko od sebe.“

V bulharských, českých a polských anekdotách jsou otázky někdy odlišné. Například:

Otázka pro Rádio Jerevan: „Může muž otěhotnět?“

Odpovídá Rádio Jerevan: „Na to zatím nemůžeme odpovědět. Experimenty stále pokračují.“

Rádia Jerevan se zeptali: „Jaký bude výsledek příštích voleb?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „To nikdo nemůže říct. Včera někdo z kanceláře Ústředního výboru přesné výsledky příštích voleb ukradl.“

Rádia Jerevan se ptali: „Co je to chaos?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „K národnímu hospodářství se nevyjadřujeme.“

Rádia Jerevan se ptali: „Může atomová bomba zničit naše milované město Jerevan s jeho nádhernými budovami a krásnými zahradami?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „V zásadě ano. Ale Moskva je mnohem krásnější město.“

Rádio Jerevan dostalo otázku: „Je pravda, že Adam a Eva byli první komunisté?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „Nejspíš ano. Oba se oblékali velmi skromně, měli skromné požadavky na jídlo, nikdy nevlastnili vlastní dům a navíc si mysleli, že žijí v ráji.“

Rádia Jerevan se ptali: „Dostanete deset let vězení za to, že řeknete, že soudruh Brežněv je idiot?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „V zásadě ano, protože se jedná o státní tajemství.“

Rádio Jerevan dostalo otázku: „Je pravda, že básník Vladimír Majakovskij spáchal sebevraždu?“

Rádio Jerevan odpovědělo: „Ano, je to pravda, a dokonce se dochovala nahrávka jeho posledních slov: ‚Nestřílejte, soudruzi.‘“

Existují bulharské anekdoty, v nichž Rádio Jerevan (R. J.) vede dialog s jiným rádiem. V následujícím příkladu je partnerem Radio Paris (R. P.):

R. J.: „Jaká žena je morální?“

R. P.: „Morální žena je žena, která má jednoho manžela a jednoho milence.“

R. J.: „Ale to je nemorální žena!“

R. P.: „Ne, nemorální žena má jednoho manžela a několik milenců.“

R. J.: „Ale tohle je padlá žena!“

R. P.: „Ne, padlá žena nemá ani manžela, ani milence.“

R. J.: „Mluvíte o svobodné ženě.“

R. P.: „Ne, svobodná žena má manžela a žádného milence.“

Někdy anekdota nebyla pojata jako otázka a odpověď, ale měla podobu zprávy:

Hlásí Rádio Jerevan. „Skupina čínských agresorů náhle zaútočila na sovětský traktor, který pokojně oral na poli v pohraničí. Traktor odpověděl mohutnou raketovou salvou, pak vzlétl a zamířil do vnitrozemí. Ministerstvo zemědělství varovalo, že pokud se provokace bude opakovat, objeví se na našich polích seníky s kolmým startem a přistáním.“

Z bohaté sbírky vtipů na adresu nebohého rádia je zřejmé, že šlo ve skutečnosti o satiru namířenou na tehdejší oficiální sdělení. Zjevný rozdíl mezi propagandou a každodenním životem byl lidem patrný i po desítkách let agitace a propagandy.

(Zdroj: ru.wikipedia.org, bratislavaguide.com)