Předseda vlády Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Končící předseda Pirátů Ivan Bartoš potvrdil, že jeho strana ve vládě končí. Na středeční tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Otazník se však vznáší nad pirátským ministrem zahraničí Janem Lipavským. Ten během pracovní cesty v USA vzkázal, že pokud Piráti z vlády odejdou, podá demisi, ale zároveň odejde z Pirátské strany. Premiér Fiala několikrát vyjádřil Lipavskému podporu, po víkendu s ním chce jednat o jeho další budoucnosti. Současný šéf české diplomacie by tak mohl ve vládě pokračovat jako nestraník za jinou vládní stranu.
Ústava České republiky hovoří o demisi ministrů v článku 73 takto: „(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. (2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. (3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.“ V článku 74 pak ještě dodává, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“.
Deník FORUM 24 se proto zeptal ústavních právníků, co by se stalo, kdyby Lipavského demisi premiér nepřijal a nepodal ji prezidentovi. Zajímalo nás také to, jak české zákony pamatují na hypotetický případ, kdy ministr již nechce stát v čele resortu, ale ministerský předseda jeho demisi nepřijme a hlavě státu ji nepodá.
„Nemyslím si, že by předseda vlády mohl demisi nepřijmout. Podává se prezidentu republiky prostřednictvím předsedy vlády, a to z toho důvodu, aby o demisi věděl a mohl se k ní vyjádřit. Nemůže ji však zadržet,“ řekl deníku FORUM 24 ústavní právník Jan Kysela. Prezident podle něj demisi ihned přijmout nemusí, může tak „otestovat“ vážnosti úmyslu, politický kontext, dopady na vládu, načasování či další okolnosti. Těžko je však možné držet ve vládě například vážně nemocného nebo blokovat změnu koaličního formátu, přiblížil ústavní právník.
„Prezident republiky zkrátka může ověřit, nejde-li jen o gesto. Je-li však ministr pevně odhodlán skončit, prezident to ovlivní jen málo,“ dodal Kysela s tím, že v takovém případě může prezident republiky jen apelovat na státotvornost či třeba na změnu termínu, k němuž by ministr demisi podal.
Že pouhé ústavní zvyklosti však vždy nestačí, dokumentuje podle něj případ okolo odvolání někdejšího ministra kultury Antonína Staňka, kterého tehdejší prezident Miloš Zeman odmítal odvolat, a učinil tak až po dvou měsících.
„V případě, že člen vlády podá demisi, má předseda vlády, pokud s ní nesouhlasí, určitý časový prostor, aby jej zkusil přesvědčit k jejímu zpětvzetí,“ konstatoval v odpovědi pro deník FORUM 24 docent Marek Antoš, vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pokud se premiérovi ministra přesvědčit nepodaří, je podle něj v takovém případě povinen ji předat prezidentu republiky, kterému se v tu chvílí otevírá podobný prostor k politickému jednání.
Tento prostor podle Antoše není časově neomezený, a pokud člen vlády na demisi trvá, nakonec ji prezident republiky musí přijmout. „Koneckonců by jinak šlo o nucenou práci, která je podle čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nepřípustná,“ dodal Marek Antoš, který však zároveň upozornil, že v takovém případě je to „přece jen jiné, než pokud předseda vlády navrhne odvolání člena vlády. Tam má prezident republiky mnohem menší manévrovací, a tím také časový prostor, protože podle ústavy je povinen takovému návrhu vyhovět,“ řekl Antoš.
V podobném duchu se vyjádřil i ústavní právník Ondřej Preuss, odborný asistent na katedře ústavního práva pražské právnické fakulty. „Vlastně se o tom vedou diskuze nejméně od únorového puče z roku 1948, kdy právě měl prezident Edvard Beneš ruce relativně ústavně svázané. Já totiž také zastávám názor, že je absurdní výklad, že by v důsledku nebylo možné jednostranně rezignovat na funkci ministra,“ odpověděl Ondřej Preuss, který si myslí, že ústavní úprava směřuje „i k překonání dílčí krize a dává prostor pro ověření závažnosti daného rozhodnutí“, vysvětlil v odpovědi pro deník FORUM 24.
Prezident republiky tak může do případné demise vstupovat a s aktéry diskutovat o vhodnosti demise, jejím načasování apod. „Pokud ale někdo na demisi trvá, podle mého názoru musí být přijata,“ doplnil Preuss.
Prezident pokračování Lipavského bránit nebude
Piráti po rozhodnutí premiéra Fialy odvolat ke konci září jejich vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Bartoše potvrdili, že ve vládě končí. Bartoš to ve středu řekl Fialovi na jednání kabinetu. Další kroky jsou závislé na tom, kdy tak učiní. Fiala požádal Piráty o novou nominaci na funkci ministra pro místní rozvoj. Piráti se ale nového člena vlády vybírat nechystají, místo toho budou na svém internetovém fóru hlasovat o odchodu z vlády, a to od pátku do pondělního večera.
Lipavský v úterý novinářům v New Yorku řekl, že pokud Piráti odhlasují odchod z vlády, jako člen strany podá demisi. Odešel by ale rovnou asi i od Pirátů, protože by nebyl schopen podepsat vše, co zaznívalo na úterní tiskové konferenci Pirátů ve sněmovně, řekl. „Neříkám, že všechno tam bylo špatně, ale myslím si, že celá interpretace vládnutí se posunula způsobem, který já už nejsem schopný hájit,“ prohlásil ministr zahraničí. Deník FORUM 24 o tom v úterý informoval.
Prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že bude chtít v pondělí na schůzkách s premiérem Fialou a lídry koaličních stran slyšet, jaká je představa premiéra o složení vlády, kdo bude mít jaké kompetence a kdo se postará o dotažení digitalizace stavebního řízení. Na dotaz, jak by se stavěl k případnému pokračování Lipavského na postu ministra zahraničí coby nestraníka, odpověděl, že pokud se tak premiér a lídři koaličních stran rozhodnou, bránit v tom nebude.
„To hlavní, co mě bude zajímat, je stabilita. Protože asi nikdo nemá zájem na tom, aby se v této situaci rozkolísala nejenom vláda, ale i naše vnitropolitická situace,“ prohlásil prezident. S konkrétními závěry je podle něj potřeba počkat do pondělí.
V hodnocení práce Lipavského se Pavel shoduje s premiérem, je podle něj dobrým ministrem zahraničí. „Právě na postu ministra zahraničí hodně záleží na kontinuitě, záleží na osobních vztazích,“ řekl. Kdyby měla nastat změna rok před volbami, ten, kdo by nastoupil, by podle Pavla za rok stěží dokázal některé vztahy navázat. „A tím by došlo k ohrožení naší zahraniční politiky,“ dodal prezident.
