Ještě před pár dny neznámý řidič Agrofertu, rodák z Moskvy, a jeho paní, psychiatrička, původem z Bratislavy, se rázem stali mediálně frekventovanými jmény. Není divu. Únos premiérova syna je kauzou, která nejen u nás nemá srovnání.
V souvislosti se jménem Dity Protopopové je pozoruhodné i jméno jejího otce Juraje Kalnického. Jeho příběh je velmi příznačný a ukazuje, z jakých kruhů pocházejí lidé, kteří tvoří Babišovo prostředí. Posuďte sami.
[ctete postid=“220378″ title=“Pavel Šafr: Obrana před Babišem a příběh českých médií v nové knize“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/45526126_516973565444289_5353478040686952448_n-385×230.jpg“ excerpt=“V těchto dnech vychází kniha OBRANA PŘED BABIŠEM, v níž Pavel Šafr v rozhovoru s “ permalink=“http://forum24.cz/pavel-safr-obrana-pred-babisem-a-pribeh-ceskych-medii-v-nove-knize/“]220378[/ctete]
Juraj Kalnický je držitelem Puškinovy ceny, kterou uděluje Vladimír Putin kulturním pracovníkům, kteří šíří lásku k Rusku. Jinak se prezentuje jako spisovatel a pedagog. Dokázal se dobře zorientovat i v předchozím režimu, vždy správně uvědomělý kádr. Jako šestadvacetiletý perspektivní soudruh se stal v roce 1977 vedoucím sekce cyklické přípravy Novinářského studijního ústavu. Jinými slovy: v letech nejtužší normalizace školil žurnalisty z médií ovládaných komunisty. Jistě velmi záslužné.
O rok později se přesunul na pozici náměstka ředitele Ústavu vzdělávání pracovníků resortu průmyslu Slovenské socialistické republiky. V této pozici vydržel až do roku 1989. Zřejmě školil i pracovníky Podniků zahraničního obchodu.
Neztratil se ani po sametu. V letech 1989–1993 pracoval jako vedoucí oddělení vzdělávání dospělých na slovenském Ministerstvu školství. A dařilo se mu i za vlády Vladimíra Mečiara, kdy v letech 1993–1997 vykonával funkci zástupce ředitele dalšího Ústavu dalšího vzdělávání pracovníků Ministerstva vnitra SR.
Poté působil v různých vzdělávacích institucích a věnoval se i literární činnosti. Na doporučení vlivného politika Jozefa Migaše se Juraj Kalnický stal v roce 2002 ředitelem Slovenského institutu v Moskvě. (Jozef Migaš byl předlistopadový člen Komunistické strany Slovenska, vystudoval vědecký komunismus na univerzitě v Kyjevě. Po éře Vladimíra Mečiara se stal předsedou Strany demokratické levice, která byla vnímána jako pokračovatelka komunistické strany. V letech 1998-2002 byl předsedou Národní rady SR. Byl posléze i velvyslancem v Rusku a dnes je velvyslancem SR v Bělorusku a zároveň se svým synem podniká v Rusku v agrobyznysu.)
Juraj Kalnický byl ředitelem Slovenského institutu v Moskvě až do roku 2006. Právě tehdy obdržel Putinovu cenu, tzv. Medaili A. S. Puškina. V roce 2016 obdržel od moskevské univerzity LIMG titul Profesor honoris causa.
Během svého moskevského pobytu vydával svá literární díla v ruštině a také překládal ruskou literaturu. V březnu.2007 vyšel ve slovenských Rolnických novinách oslavný článek o Juraji Kalnickém pod názvem – „Náš literát žne úspěchy v Rusku“. Se zájmem se v Rusku setkala jeho filmová povídka „Sibirsky Kichot a konedráči“. V roce 2012 byl laureátem 4. Mezinárodního poetického festivalu slovanských zemí „Pojuščie pismena“ (Ruská federace 15.–18. 5.2012).
Zbývá ještě dodat, že v evidenci zájmových osob StB byl jeho spis založen v roce 1982 u okresní správy v Martině.
Sňatek jeho dcery Dity, nedávné jedničky kandidátky ANO na Praze 8, s moskevským rodákem Petrem Protopopovem není tedy nijak nelogický.
Je to jen další kamínek do mozaiky Babišových východních vazeb a čilých kontaktů z minulého režimu. Již dříve se v médiích objevily informace o ruském zájmu o Maroko v osmdesátých letech a také o tajuplné roli Marka Ritche, který stál v pozadí záhadných vlastníků Agrofertu ze Švýcarska, tedy firem O.F.I. a Ameropa. Ve své zprávě z roku 2001 uváděla Bezpečnostní informační služba i varování před těmito neprůhlednými švýcarskými firmami, které se snaží ovládnout českou petrochemii a chemii. Zpráva doslova upozorňuje, že tyto firmy mohou krýt investice někoho třetího a prý nelze vyloučit vlastníka, za kterým mohou být ruské nebo čínské tajné služby. BIS to vyhodnotila jako bezpečnostní riziko pro členskou zemi NATO. Miloš Zeman, předseda vlády, to nebral vážně. Jakou roli v jeho postoji hrál předchozí sponzorský dar ČSSD z Panamy, za nimž stál Babiš, se můžeme jen domýšlet.
Vazeb do minulých vlivných struktur má Babiš celou řadu. Předsedou dozorčí rady Agrofertu je Libor Široký, ten byl od roku 1981 důstojníkem 4. oddělení 10. správy StB, což byla ideologická diverze a měla na starosti mimo jiné i přehled o emigraci. Tato složka byla pod přímou kontrolou KGB.
Vzpomínáte na slavný Babišův výrok v jedné ze šumanových nahrávek – „Nech ide pravda a lásku do p…“ Na této nahrávce se odvolává na informace spoluzakladatelky ANO Kleslové, která byla na konci osmdesátých let rozvědčicí v StB, a měla na starosti nábor a přípravu agentů pro jejich budoucí výsadky na Západ.
„Andreji Babiši, tvoje poslední bitva vzplála, měl by ses dát na rychlý pochod do propadliště dějin.“
