Vláda schválila zavedení týdenní otcovské dovolené. O přijetí návrhu novely o nemocenském pojištění informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na twitteru.
Zatím není jasné, kolik otcové dostanou, ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo 70 % vyměřovacího základu výdělku. Stejně jako mají ženy na mateřské. Proti byl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Normu nyní posoudí Sněmovna.
Záměr zavést otcovskou či ošetřovné pro ty, kteří se starají o příbuzné, ohlásila Marksová loni v září. Opatření představila jako kroky na podporu rodin. Podle návrhu novely by muži mohli nastoupit na týdenní otcovskou do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu.
[ctete-foto]1914[/ctete-foto]
Ministerstvo uvedlo, že otcovská má motivovat muže, aby se do péče o dítě víc zapojili. Volno má také posílit vazbu mezi potomky a jejich rodiči. Česko patří mezi jednu ze šesti zemí EU, která nemá otcovskou dovolenou. Tam, kde je, trvá v průměru dva týdny. V Česku otcové v tuto chvíli nedostanou po porodu partnerky ani den placeného volna, podle průzkumu o něho stojí ale až 80 % otců.
„Když dnes zaměstnavatel vidí ženu, automaticky v ní spatřuje toho, kdo bude doma. A to ji na trhu práce znevýhodňuje,“ vysvětlila ministryně důvod zavedení otcovské dovolené. Původně chtěla, aby otcové na rodičovskou museli, své požadavky později zmírnila. Rodičovská dovolená pro muže nebude povinná, ale pokud toho partneři nevyužijí, o část rodičovské dovolené přijdou.
Podle výzkumu Ligy otevřených mužů (LOM) si 57 % otců bezprostředně po porodu vybírá dovolenou, dalších 16 % si bere neplaceným volnem. Tento zvyk kopíruje chování mužů ve většině evropských zemí. V Británii nebo Francii dostávají muži po porodu čtrnáct dní otcovské dovolené, ve Finsku dokonce osmnáct.
V Česku se ročně rodí kolem 100 000 dětí. Otcovská by ročně vyšla celkem na 630 až 800 milionů korun. Stát by přišel o 72 až 93 milionů na daních. Administrativa by ročně stála 30 milionů.