NÁZOR / Letní prázdniny jsou tu. Mnozí odletěli do exotických destinací a ti, kteří zůstali v rozpálených městech, často vyhledávají tmu večerního kina. A že je na co se v něm dívat! Na 20. července totiž připadly premiéry dvou filmů, které ještě před svým uvedením vyvolaly obrovskou pozornost celého světa.

Nejsem filmový kritik a nechci se pouštět do rozboru Barbie, jakkoli je odbornou veřejností kupodivu přijímána velmi vlídně. Zajímá mě ale druhý film – Oppenheimer. Co vlastně víme o otci atomové bomby?

Ačkoli byli jeho rodiče němečtí Židé, Robert Oppenheimer se velmi dlouho neidentifikoval ani jako Němec, ani jako Žid. Narodil se totiž na americkém Manhattanu. Jeho rodina se navíc připojila k Ethical Culture Society, tedy odnoži reformního judaismu, která odmítala náboženství ve prospěch sekulárního humanismu a racionalismu. K praktikujícímu židovství měli tedy Oppenheimerovi velmi daleko.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM diagnostikuje samozvaného onkologa Jaroslava Duška

Samozvaný onkolog a herec Jaroslav Dušek svou amatérskou diagnózou rakoviny inspiroval nový Týdeník FORUM. J. X. Doležal v textu Mravní rakovina…

Přestože Robert dosáhl mnoha vědeckých úspěchů, jeho jméno je neodmyslitelně spjato s vývojem nejničivější zbraně, jakou lidstvo dokázalo vytvořit. Film, který tento vývoj detailně sleduje, má pak poukázat především na etický kodex tohoto kontroverzního vědce, který byl založen nejen na vědě a racionalitě, ale také na vnitřní rozpolcenosti vůči jeho židovské identitě.

Oppenheimerův postoj k jeho židovským kořenům se však vlivem historických událostí významně změnil. Až do třicátých let byl jaderný fyzik k politice zcela lhostejný. Nacismus v Evropě však rozdal nové karty. V reakci na zacházení nacistů s Židy vyčlenil Oppenheimer část svého platu na pomoc židovským vědcům, kteří z Německa utíkali. Byla to právě touha porazit nacismus, která ho nakonec přiměla řídit projekt Manhattan. Přestože dvě atomové bomby nakonec dopadly na území Japonska, Oppenheimer byl oslavován jako hrdina, který sehrál klíčovou roli při ukončení druhé světové války.

Dále čtěte

Neznalostem se smějí i studenti prvního ročníku střední školy. Nerudovou pobavila tiskovka hnutí ANO

Ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka se vysmála tiskové konferenci hnutí ANO, na které se trojice známých tváří uskupení Andreje Babiše…

O devět let později byl však donucen zpovídat se před Komisí pro atomovou energii. Její předseda Lewis Strauss mu vytýkal, že se postavil proti vývoji vodíkové bomby. Oppenheimer, který byl zmítán pochybnostmi o správnosti dalšího užití atomových zbraní, naléhavě prosazoval jejich mezinárodní kontrolu. Strauss měl ale jiný cíl: zajistit převahu USA nad Sovětským svazem.

Ačkoli měl tedy Robert Oppenheimer k vývoji nejničivější zbraně světa legitimní důvody, nemůžeme zavírat oči před jaderným napětím, které posledních 80 let vládne světové bezpečnostní politice. Stejně tak ale musíme mít na paměti, že pokud by se k vývoji atomové bomby neuchýlil on, podařilo by se to s největší pravděpodobností v blízké době někomu jinému. Byl tedy Oppenheimer hrdinou, nebo zločincem? Světí účel prostředky? Na to si musíme odpovědět každý sám.

Autor je místopředseda poslanecké sněmovny za KDU-ČSL.