Viceprezident Googlu Vint Cerf, kterému se říká „otec internetu“, se obává, že můžeme přijít o všechny obrázky a dokumenty, které máme uložené v našich počítačích. Dojde k tomu v okamžiku, kdy náš hardware a software zastará. Obává se, že budoucí generace nebudou mít žádný nebo jen malý záznam o 21. století. Mohli bychom tak vstoupit do období „digitálního temna“.
Americký počítačový expert Cerf (* 1943) je kultovní postava a prý možná jediný zaměstnanec Googlu, který nosí kravatu. Je společně s Robertem Kahnem považován za jednoho ze zakladatelů internetu.
Cerf nedávno promluvil na vědecké konferenci v San Jose. Šlo o každoroční setkání Americké asociace pro rozvoj vědy. Šlo mu o vážný problém, na který už narážíme i v běžném životě. Náš život a vzpomínky a ceněné rodinné fotografie se nacházejí ve formě bitů informací na harddiscích nebo v „cloudu“. (Cloud, je poskytování služeb a programů uložených na serverech a klienti k nim mohou přistupovat prakticky odkudkoliv. Už se neplatí za software, ale za jeho užívání.) Jak digitální technologie postupuje, může být všechno, co jsme si někde uložili, ztraceno
„Toho se velmi bojím,“ říká pro BBC Cerf. „Vy i já jsme už tuhle zkušenost udělali. Staré formáty dokumentů, které jsme vytvořili nebo prezentovali, už nelze přečíst na poslední verzi softwaru, protože zpětná kompatibilita není vždy zaručena.“ Může se stát, že budeme mít velké archivy digitálního obsahu a nebudeme vědět, co to je.
Vint Cerf podporuje myšlenku, aby se zachoval každý kus softwaru a hardwaru, tak, aby nikdy zastaral – stejně jako se to dělá v muzeu -, ale existoval v digitální podobě, v serverech na cloudu. Naše data by tak mohla být přístupná i dalším generacím.
„Řešením by bylo, aby se pořídil „rentgenový“ snímek, na kterém by byly pohromadě obsah a aplikace operačního systému s popisem zařízení, na kterém to fungovalo a tak se všechno zachovalo na dlouhou dobu. Tak by digitální snímek mohl znovu vytvořit minulost v budoucnosti.
Kdo by to ale měl zajistit? Na světě není mnoho společností, které by přežily stovky let. V daleké budoucnosti tu nemusí být ani Google. Tohle Cerf uznává, byť mu přijde zábavné, že v roce 3000 bude někdo něco vyhledávat na Googlu. Jde o to, aby obsahy byly přenosné z jednoho cloudu do druhého. Jde o to, až se s takovým obsahem pohne, abychom stále věděli, jak ho otevřít a abychom jeho části správně interpretovali. Popisy je třeba standardizovat. Celému konceptu říká Cerf „digitální pergamen“. Celá věc ještě nemá jasné kontury, ale už je možné představit jeho základy.
Nejde určitě jen o zachování technologií a rodinných vzpomínek. Uchovat historickou paměť je důležité i proto, aby jednou nějaký Velký bratr nemohl v budoucnosti měnit podle libosti minulost. Jak zajistit, aby onen „cloud“ se světovou pamětí neměl v rukou právě on, už jiná otázka.
