Ministerstva zdravotnictví a školství se dohodly na otevření 1. a 2. tříd základních škol. Školáci a jejich učitelé se vrátí do tříd ve již středu 18. listopadu. Rozhodnutí má souviset s postupným uvolňováním opatření souvisejícím se zlepšením epidemiologické situace v Česku.

Ostatní žáci budou zatím dále na distanční výuce. Je to správné rozhodnutí? Kdy dojde k otevření dalších tříd? A jak se distančně připravují na klíčové zkoušky žáci 9. tříd a studenti maturitních ročníků? Deník FORUM 24 se ptal Lukáše Bartoně (Piráti), poslance a místopředsedu Výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Pane poslanče, vítáte otevření 1. a 2. ročníků základních škol, které přijde příští týden? Hodnotíte toto načasování jako správné? 

Vítám, je to určitě úleva pro rodiče těchto dětí a rodiče vyšších ročníků se již také těší na další uvolňování. Informace o otevření týden dopředu je dostatečná. Schází mi ale ona kritéria, na základě jakých hodnot se toto uvolnění zavádí, při jakých hodnotách se budou uvolňovat další stupně a naopak při jakých kritériích se opět opatření budou zavádět.

Pokud tato kritéria, na základě nichž se vláda rozhoduje, budou veřejná, lze s vývojem epidemiologické situace předvídat zavádění či uvolňování opatření. Samozřejmě tato kritéria nebudou prosté hodnoty reprodukčního čísla, musí být podchycen trend rychlosti růstu nebo poklesu a další aspekty, aby se dalo rychle reagovat na zhoršující se situaci.

Chybí mi vyhodnocení efektivity jednotlivých opatření, například zda uzavření nižších ročníků nemá efekt ani tak v tom, že děti nechodí do školy, jako v tom, že rodiče zůstanou s nimi doma, nebo porovnání s tím, jestli třeba omezení společenského života nemělo několikanásobně vyšší efektivitu než uzavření škol.

Pokud budeme mít systém navázaný na data, tak nemá smysl hovořit o tom, zda 18. listopadu je dostatečně brzy nebo pozdě, zkrátka to bude v ten pravý čas a pokud se to ukáže jako chybné, tak se upraví systém, hodnoty kritérií, aby se to znovu neopakovalo.

Jak reagujete na výrok pana ministra Plagy, podle kterého mají zajišťování ochranných pomůcek v odpovědnosti zřizovatelé škol?

Ve školství je mnoho pedagogů vyššího věku a je tedy v rizikové skupině. Při epidemii je nutné se primárně zaměřit na ochranu rizikových skupin. Za vybavení škol a tedy i ochranné pomůcky může být zodpovědný zřizovatel, nicméně to neznamená, že ministerstvo potažmo vláda v tomto nemá nic dělat.

Schází mi zde minimálně apel na zřizovatele, aby ochranné pomůcky zajistili, protože ti toto nemají za povinnost a ani vláda jim toto nenařídila. Rád bych se i pobavil nad tím, zda v době nouzového stavu, respektive zvýšeného rizika, by neměl být nárok na zajištění ochranných pomůcek pro zaměstnance v rizikové skupině stejně jako je povinnost zajistit ochranné pomůcky v případě práce s nebezpečnými látkami a podobně.

Proč se v tomto uvolňování jedná právě o 1. a 2. ročníky? 

Speciální školy a 1. a 2. ročníky jsou z mého pohledu správným řešením začátku uvolňování, u těchto dětí je distanční výuka velice obtížná, někdy až téměř nerealizovatelná. Oproti dětem starším mají velkou obtíž udržet při distanční výuce pozornost a jejich vzdělávání tím trpí. Postupoval bych stejně s tím rozdílem, že otevřením školy by neměla být vyžadována povinná docházka. Děti se sníženou imunitou i děti z domácností s členem z rizikové skupiny by měly mít možnost setrvat na distanční výuce nejméně do konce zvýšeného rizika, tedy do doby, dokud nebudou otevřeny všechny stupně škol.

Někteří pedagogové upozorňovali, že dlouhodobé zavření škol tvrdě dopadne na děti ze sociálně slabých rodin. Jak tyto problémy vypadají teď při zpětném zhodnocení? 

Je to pravda. Distanční výuka v současné době není plnohodnotnou výuce prezenční a do jisté míry je i diskriminační, protože enormně záleží na rodinném zázemí. Záleží na tom, zda dítě má možnost materiálního vybavení, možnosti připojení, ale hlavně záleží na přístupu jejich rodičů, zda dítě motivují k tomu, že se poctivě vzdělávalo, zda mu pomáhají, zda mají zájem o to, aby dítě mělo ve vzdělávání progres.

Bohužel mnoho dětí ze sociálně slabých rodin na tom bude hůře a to zejména z důvodu, že v těchto rodinách často není vzdělání bráno jako hodnota a děti ke vzdělávání nejsou vedené jinak než samotnou školou. Na druhou stranu jsem rád, že pro rodiny, kde jsou děti vedeny ke vzdělávání jen nemají materiální vybavení vzniklo již mnoho programů, které se snaží dostat vybavení k těmto dětem. I Piráti organizovali jednu sbírku počítačů pro děti.

Očekáváte, že se v průběhu tohoto roku (např. v prosinci) vrátí do třídy i žáci ostatních ročníků?

Přeji si, aby se všechny děti, žáci i studenti mohli vrátit bez rizika do škol, ale nejsem věštec a ani se neodvažuji odhadovat, kdy to bude.

Neexistuje pak riziko, že by se nákaza mohla výrazněji šířit? 

Nákazu nezastavíme a dokud nedojde ke zlomu v podobě léku, očkování či něčeho podobného se nákaza bude stále šířit. Jde jen o to jak rychle a o to jak dokážeme ochránit rizikové skupiny a jak vhodně bude vláda volit opatření podle jejich efektivity, vlivu na ekonomiku, společnost, kulturu, vzdělávání a svobodu lidí.

Jak probíhá příprava žáků maturitních ročníků na závěrečné zkoušky a žáků 9. ročníků na přijímací zkoušky? Jsou na ně dobře připravovány v rámci distanční výuky?

Co se týče posledních ročníků, tak ti zvládají distanční výuku lépe než děti z prvního stupně ZŠ. Jsem ale rád, že i tito byli vyhodnoceni jako následná priorita při uvolňování, protože prezenční výuka je před závěrečnými zkouškami či přijímacím zkouškami dost podstatná. Specifickou skupinou je pak praktická výuka na středních odborných školách a učilištích, kterou distančně dělat nelze a kterou musí studenti mít. Studentům nezbývá nic jiného, než v době distanční výuky jet teorii a praxi dohnat až po otevření.