Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček potvrdil, že bude na dubnovém sjezdu strany obhajovat post předsedy sociálních demokratů. Nyní se zdá, že by jeho vyzyvatelem nemusel být jen ministr zahraničních věcí a místopředseda sociální demokracie Tomáš Petříček, ale možná i šéf ČSSD na jižní Moravě a starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan. Ten na rozdíl od Hamáčka a Petříčka není spojený s vládou Andreje Babiše a účast sociálnědemokratické partaje na vládní koalici velmi ostře kritizuje.

Břetislav Štefan, který by se měl stát jedničkou sněmovní kandidátky sociální demokracie v Jihomoravském kraji, říká, že chce na dubnovém sjezdu České strany sociálně demokratické kandidovat do jejího nejužšího vedení. Zatím neupřesnil, zda na pozici místopředsedy, či dokonce předsedy. Obě varianty jsou možné.

Podle Štefana o tom rozhodnou stranické nominace. „Pokud by chtěli někoho nového, rád se o to budu ucházet. Pavel Bělobrádek nebyl vůbec známý, když šel do vedení KDU-ČSL. Jeho role ale byla posunout tu stranu dál a restrukturalizovat ji,“ uvedl podle ČTK předseda jihomoravských sociálních demokratů.

Štefan se také velmi jednoznačně vyjádřil k přítomnosti ČSSD v kabinetu Andreje Babiše: „Účast ve vládě je nešťastná a nenaplnila očekávání. Mám za to, že se nám vedle silného partnera nepodařilo prosazovat sociálnědemokratická témata. Pokud ještě máme nějaké voliče, tak jsme je zklamali,“ zdůraznil starosta městské části Brno-Líšeň.

Varianta, že proti Hamáčkovi na dubnovém sjezdu vystartuje někdo široké veřejnosti víceméně neznámý, ale přesto uspěje a současného šéfa strany nahradí, se nedá vyloučit. Sociální demokraté jsou ostatně známí tím, že u nich není výjimkou jakési „vzbouření na vsi“, v rámci kterého jsou schopni jednat naprosto nepředvídatelně a udělat velmi náhlý a nečekaný obrat.

Jestli tím, kdo případně v čele strany vystřídá Jana Hamáčka, bude Břetislav Štefan, nebo ještě někdo úplně jiný, v tuhle chvíli nevíme, ovšem Štefanovo přirovnání k Pavlu Bělobrádkovi není zcela přesné. Bělobrádek byl zvolen do čela křesťanských demokratů v naprosto odlišné situaci a hlavně v době, kdy po rezignaci Cyrila Svobody neměli řádně zvoleného předsedu, který by chtěl svůj mandát obhajovat.

Sociálnědemokratický Bělobrádek

Funkci úřadující předsedkyně KDU-ČSL tehdy po květnových sněmovních volbách, v nichž lidovci vypadli ze sněmovny, vykonávala dosavadní 1. místopředsedkyně strany Michaela Šojdrová. Následně si křesťanští demokraté v listopadu 2010 zvolili za svého šéfa pozdějšího místopředsedu vlády Bohuslava Sobotky pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka.

Dále čtěte

Andrej Babiš nás vleče do dalšího průšvihu: Po zdravotní a ekonomické krizi hrozí volební chaos

Příští týden již uplynou tři neděle ode dne, kdy Ústavní soud zrušil některé části volebního zákona. Poslaneckou sněmovnu a senát…

Tehdejší situace lidovců byla zkrátka úplně jiná než ta, v níž se dnes nacházejí sociální demokraté. Sázka na neznámého Bělobrádka se sice mohla jevit jako riskantní, ale KDU-ČSL v té době nebyla ani ve vládě, ani ve sněmovně a snad kromě zmíněné Michaely Šojdrové zde nebyl nikdo, kdo by se o předsednické křeslo ucházel a představoval by kontinuitu s dosavadní lidoveckou politikou na nejvyšší úrovni. Vše tedy mnohem více nahrávalo nepříliš známému a neokoukanému Bělobrádkovi a pokusu o naprostý restart.

Nevypadá to, že by sociální demokracie byla v tuhle chvíli tak daleko. Ovšem u téhle partaje se krátce před volbami nedá vyloučit vůbec nic, tedy ani překvapení v podobě nového stranického šéfa, kterého by znala jen velmi malá část veřejnosti.

V každém případě se ale nejeví jako příliš pravděpodobné, že by Jana Hamáčka z postu předsedy mohl vyšoupnout ministr zahraničních věcí a současný místopředseda sociálnědemokratické strany Tomáš Petříček. Už jen z toho důvodu, že je rovněž členem vlády Andreje Babiše a že nebude mít jak se proti ministrovi vnitra a vicepremiérovi Hamáčkovi výrazněji vymezit.

Naopak to, v čem se od něj nejvíce odlišuje, je jeho největší hendikep. Pěkně to v rozhovoru pro deník FORUM 24 shrnul politolog Petr Sokol: „Podle mě pan Petříček pro typického sociálnědemokratického voliče úplně nejlepší volbou není a je otázka, zda svým liberálnějším profilem bude schopen přitáhnout voliče, kteří předtím nikdy ČSSD nevolili. V tom středu je ale tolik alternativ s novějším vývěsním štítem, že to bude i pro sociální demokracii v čele s panem Petříčkem složité,“ popsal Sokol hlavní problém Tomáše Petříčka coby volebního lídra sociálnědemokratické strany.

Podle principu nalej–vylej

V sociální demokracii si ten problém jistě leckdo uvědomuje. Navíc její členská základna je prostě naladěná jinak a to, co reprezentuje ministr zahraničních věcí Petříček, je jí spíše vzdálené. Velmi dobře se to ukazuje například i na předvolební spolupráci ČSSD se Stranou zelených, která se aktuálně vyjednává.

Dále čtěte

Vládnutí s panem Babišem považuji za ohrožení demokratického vývoje v naší zemi, říká bývalý ministr zdravotnictví

U sociálních demokratů sílí odpor proti dalšímu setrvání strany ve vládě Andreje Babiše. Bývalý ministr zdravotnictví za sociální demokracii v…

Petr Sokol na otázku, zda tahle aliance dává smysl z hlediska zaměření obou partají, odpovídá: „Dává to smysl, pokud se sociální demokracie rozhodla – a s tím by konvenovalo předsednictví pana Petříčka – stát se liberální městskou stranou. Jenomže to znamená výměnu voličů,“ vysvětluje politolog.

A dodává: „Pro sociálnědemokratického dělníka z Ústeckého kraje je předvolební koalice se Stranou zelených červeným hadrem, který ho odvede k jiným levicovým alternativám. Pokud se spojí sociální demokracie se Zelenými, tak jí to jedno až dvě procenta hlasů Strany zelených může přinést. Obávám se ale, že to bude spíše podle principu nalej–vylej a zase jedno až dvě procenta jí mohou utéct k nějakým jiným stranám.“

Z toho, co víme a co se dá tušit, je zřejmé, že sociální demokracie se rozhodně nechystá stát liberální městskou stranou. Odporovalo by to její členské základně. To už je mnohem pravděpodobnější, že si buď ponechá ve svém čele Hamáčka, anebo si v záchvatu předvolební paniky dosadí na předsednický post nějakého „zlého“ muže, který se vůči němu a především vůči vládní účasti dostatečně a věrohodně vyhraní.

A možná to bude někdo, kdo bude splňovat i to, co zmiňuje Petr Sokol: „Já si myslím, že oni by na boj za návrat voličů od hnutí ANO spíše potřebovali nějakého levicového tribuna než liberálně-sociálního politika, jako je pan Petříček.“ Posoudit, jestli takovým kandidátem může být třeba jihomoravský lídr Břetislav Štefan, je ale zatím brzy.