Dříve se aspoň jednou za čas někdo nad tweety Jiřího Ovčáčka pohoršil, naštval či urazil. Není divu, slušně vychovaný člověk by se nesnížil k tak trapnému a názorově zvrácenému komentování věcí, které často ani za komentář nestojí. Nyní je ovšem efekt překvapení, co dokáže Ovčáček vytvořit, tentam, protože už si všichni na jeho hulvátství zvykli. Nastává tak soumrak hradní hlásné trouby.

Jiří Ovčáček dlouho hledal dno nechutnosti, kterou dokáže vyprodukovat státní úředník, ale dřív, než se mu to podařilo, nebo spíš poté, co ho ještě prohloubil, začal být uvažující většině pro smích. Aby ne. Dávno již není originální a témata, která sdílí na sociálních sítích, se opakují.

Je to prosté, stejně jako autor příspěvků. Nejdůležitější jsou nadávky na Českou televizi, Miroslava Kalouska, George Sorose, uprchlíky a všechny kritiky prezidenta Zemana. Twitterovou karmu si pak Ovčáček napravuje pochvalou Andreje Babiše, Donalda Trumpa nebo Jaromíra Soukupa, tedy těch, kteří si nedovolí proti naší hlavě státu nic říct. V případě amerického prezidenta především proto, že sotva tuší, kdo vůbec Miloš Zeman je, což bylo vidět i na summitu NATO v Bruselu.

Hradní mluvčí, žijící ve svém světě, kde lež je brána jako norma v komunikaci a prezident republiky je zdravý jura plný sil, začíná doplácet na to, že si stačil vystřílet všechny jedovaté náboje, které již roky na sociálních sítích střílí do lidí, kteří jemu nebo jeho pánovi nejsou po chuti.

Čím dál víc se tak zdá, že za chvíli bude Ovčáček psát své statusy pouze pro Zemanovy nejvěrnější, kteří jsou stejně jako hlava státu a její služebník mimo realitu a myslí si, že národ je třeba rozdělit a rozhádat. Třeba už to ale nebude trvat dlouho a „ovčí muž“ bude pouze odstrašujícím příkladem pro všechny, kdo by se chtěli stát tiskovými mluvčími.

Pracovní nabídky se ale rozhodně pohrnou. Minimálně dvě jsou jisté. Parlamentní listy a TV Barrandov. Obě tato média mají totiž blízko k Hradu i rozšiřování dezinformací a lží. A to má Jiří rád.