Přinášíme vám poslední záznam z deníčku Jiřího Ovčáčka, který byl pořízen pozdě večer ve středu 7. března 2018 na Pražském hradě.
Můj milý deníčku,
dnes jsme s panem prezidentem vzpomínali dlouho do noci škyt. Zítra pan prezident odjíždí na Vysočinu objímat stromy škyt. Přijde sem někdo úplně jiný škyt. A bude mít uplně jiného Ovčáčka škyt. Fňuk.
Já nechci jet na Vysočinu škyt. Chyběla by mi tam pražská kavárna škyt. Škytám proto, že na mě pan prezident myslí, i když je už asi úplně naposledy namol tady.
Byli jsme tu pět let. Dobře nám tu vařili. Všem mým medvědům se tady taky líbilo.
Byla to krásná doba. S panem prezidentem jsme tu pět let ponižovali lidi a rozvíjeli vztahy s Čínou. Užívali jsme si hlavně předsedu vlády Sobotku.
S panem prezidentem jsme k sobě našli hluboký vztah. Vždyť jsem jako jeho syn. Já jsem vlastně prezidentův syn. I když už nebude prezident. On bude ale navždycky můj prezident, protože je to úplně jiný člověk, než byl třeba ten Václav Havel.
On se staral o mě a já o něj. On mi ukazoval, jak se chovat k lidem, a já jsem mu obvazoval jeho nemocný palec. I v těch posledních smutných týdnech, kdy se už musíme balit. Občas nás přijel povzbudit premiér Babiš. Občas soudruzi z velvyslanectví. Všichni to těžce neseme. Pan prezident často kleje. Mám taky pocit, že spolu s námi pláče celá Čína.
Můj milý deníčku, nevím vůbec, co budu dělat. Pan premiér Babiš mě asi k sobě nechce, protože má prý trochu jinou cílovku. Nevím, kde budu pracovat. Studoval jsem sice andragogiku, ovládám tedy skvěle socializaci, personalizaci, akulturaci, enkulturaci a hlavně mám rád vědecký komunismus. Ale vůbec nevím, kdo se teď o mě bude starat.
Škoda, že jsem se nestihl naučit korejsky fňuk. Ještě že umím francouzsky je suis Ovčáček fňuk.
Další řádky jsou viditelně zvlhlé slzičkami, neboť se na nich roztekl inkoust. Po tomto smutném psaní jsme se pokusili vydat po Ovčáčkových stopách. Kam ale zmizel, nevíme. Naposledy byl spatřen, jak kamsi klopýtá v Jelením příkopě. Kdyby se opět někde objevil, dáme vám určitě vědět. Máme ale dojem, že jeden moderátor severokerejské státní televize je mu velice podobný.