Babišova chemička Lovochemie v Lovosicích, na pozadí České středohoří FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Andrej Babiš dodnes pranýřuje polistopadový vývoj jako éru zlodějin a korupce. Způsob, jakým koncem devadesátých let získal Lovochemii, největšího výrobce průmyslových hnojiv, přitom vyšetřovala policie.
Ovládnutí Lovochemie je prvním počinem majitele Agrofertu, jímž expandoval do tuzemského chemického průmyslu. V roce 1995 se stala jejím většinovým vlastníkem společnost Proferta, jež od státu koupila 51 procent akcií za půl miliardy korun, které si půjčila u IPB. Proferta měla dva české a jednoho zahraničního akcionáře, německou obchodní společnost BAGS.
O rok později do Proferty vstoupila Babišova společnost Agrobohemie, společný podnik Agrofertu a Unipetrolu. Agrobohemie zároveň skupovala na trhu další akcie Lovochemie a stala se tak současně jejím přímým menšinovým akcionářem.
Inkriminovaný moment nastal v roce 1998. Agrobohemie navýšila základní jmění o 250 milionů korun a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se rozhodnutím představenstva přes protesty německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstala jí v podniku minorita. Lovochemie tak byla začleněna do firemní skupiny Agrofertu.
Problém spočíval v tom, že v té době byl Babiš předsedou představenstva všech tří klíčových firem – Lovochemie, Proferty i Agrobohemie. Následně poslal Profertu do likvidace. Skončila v konkurzu spolu s půlmiliardovým dluhem vůči IPB, ke kterému se Agrofert neznal.
Lovochemie je tunelizace
Souboj o Lovochemii skončil tím, že společnost BAGS podala na Agrofert trestní oznámení. „Firmy okolo pana Babiše ovládly Lovochemii a my jsme zcela vypadli ze hry,“ prohlásil v té době obchodní ředitel BAGS Jiří Šmejkal. „Celá Lovochemie je typická tunelizace,“ zdůraznil.
Případem možného spáchání trestného činu zneužívání informací v obchodním styku se zabývala nejprve Služba pro odhalování korupce a poté litoměřická policie. Ta rozhodla, že věc odloží jako nedůvodnou.
Podruhé se kauza ovládnutí Lovochemie dostala na stůl vyšetřovatelů v roce 2001 na základě stížnosti společnosti BAGS. Tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová uvedla, že při majetkových změnách v chemičce mohlo být spácháno až pět trestných činů. Policie mimo jiné prošetřovala, zda se Babiš nechtěl těmito transakcemi účelově vyhnout splacení půlmiliardového úvěru, který tak uhradili daňoví poplatníci.
„Ta věc byla ukončena, ale je do ní přípustná stížnost. Na základě této stížnosti jsem vydala usnesení, jímž jsem zrušila usnesení vyšetřovatele, jelikož se jednalo o to, že ta věc byla odložena nezákonně a nedůvodně,“ řekla tehdy Bradáčová České televizi. Následně jí však byla kauza odebrána.
Bradáčová přešla na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde povýšila na post náměstkyně. Poté byl případ přesunut na Městské státní zastupitelství v Praze, kde ho policie v roce 2002 znovu odložila. Případ vyšuměl do ztracena, ale otazníky kolem něj zůstávají dodnes.
Týdeník Euro později zjistil, že klíčový policejní znalec David Hrazdíra, na základě jehož posudků byl případ odložen, následně vypracovával posudky pro Agrofert.
Zločiny Andreje Babiše, na které se nesmí zapomenout. Čtěte na webu babisovyzlociny.cz.
Líbí se vám tento článek? Podpořte svobodná a nezávislá média. Váš finanční dar můžete zaslat na sbírkový účet 4095439339/0800. Díky těmto příspěvkům můžeme přinášet obsah bez pomoci jakéhokoli oligarchy a šířit jej.
